Prezident republiky Miloš Zeman požádal Bezpečnostní informační službu (BIS), aby mu dodala seznam jmen ruských špionů v Česku, českých spolupracovníků ruských tajných služeb a informace o operacích ruských tajných služeb na českém území, informoval web Českého rozhlasu iRozhlas.cz s odkazem na tři zdroje. Pražský hrad žádost o informace od kontrarozvědky nekomentoval, podle bezpečnostních expertů by BIS jejím splněním mohla ohrozit svoji činnost. Opozice hovoří o bezpečnostním riziku.
Prezident požádal kontrarozvědku o seznam ruských špionů, píše iRozhlas
Zeman požádal BIS o seznam ruských špionů, píše iRozhlas (zdroj: ČT24)
Zdroje, které rozhlas označil za důvěryhodné a vysoce postavené, sdělily, že prezident chce od kontrarozvědky dostat seznam ruských zpravodajských důstojníků v Česku i Čechů, kteří s nimi spolupracují, chce také vědět, jak spolupracují a jaké informace jim předávají, a žádá také informace o operacích ruských tajných služeb, které ohrožují zájmy Česka. BIS mu má předat také informace o údajném praní špinavých peněz ruského organizovaného zločinu.
Pražský hrad se k údajnému zadání pro BIS vyjádřil pouze obecně. „Nemohu potvrdit zvěsti, které v souvislosti s utajovanými informacemi uvádějí s odkazem na anonymní zdroje některá média. Prezident republiky a Kancelář prezidenta republiky striktně dodržují zákon,“ uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Ředitel Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář potom ujistil, že prezident může s vědomím vlády zpravodajským službám zadávat úkoly a dostávat od nich informace.
Mluvčí BIS Ladislav Šticha řekl, že se služba nemůže vyjadřovat k úkolům, které dostává. Mlčí i vláda, která musí být o prezidentových požadavcích vůči BIS zpravena. Její předseda Andrej Babiš (ANO) nepotvrdil, že by kabinet o požadavcích Hradu věděl. „To je otázka, na kterou já nemohu ze zákona odpovídat,“ zdůraznil.
Shodně hovořil i ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). „Pokud by takový materiál vláda projednávala, tak v utajení. Vzhledem k tomu, jak se musí nakládat s klasifikovanými materiály, bych to nemohl říct,“ řekl. Dodal však, že dosud platilo, že do živých kauz BIS nikdy kontrolní ani exekutivní orgány nevstupovaly.
Parlamentní kontrola
Rozhlas informaci zveřejnil v době, kdy vzbudila pozornost cesta prezidentova poradce Martina Nejedlého do Moskvy, ředitel tajné služby Michal Koudelka ale tento úkol od prezidenta dostal zřejmě již dříve. Příští týden bude jednat sněmovní komise pro kontrolu BIS, která se prezidentovými úkoly zřejmě také bude zabývat. Z pozvánky na schůzi komise vyplývá, že od ní bude ředitel Koudelka chtít vědět, zda má prezident na požadované informace právo.
„Pokud by to tak bylo, tak je třeba pečlivě zvažovat, které úkoly – a pan prezident nepochybně má právo úkolovat BIS – jsou za hranou toho, aby neohrožovaly normální fungování služby. To bude třeba, aby služba, případně komise, pečlivě posoudila,“ řekl člen komise Marek Benda (ODS). Podotkl přitom, že kdyby byly úkoly pro BIS formulovány tak, jak rozhlas uvádí, bylo by to „za čarou“.
„Určitě budeme jednat o obsahu a jak by se eventuálně měla BIS zachovat, aby zůstala smysluplná její činnost,“ uvedl předseda poslanecké komise pro kontrolu činnosti BIS Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Podle místopředsedy komise Roberta Králíčka (ANO) by měl ředitel BIS zvážit, jaké informace prezidentovi poskytne, aby neohrozil například některé své lidi a zdroje, které mají.
Kromě sněmovní komise se údajným požadavkem Hradu bude zabývat i senátní bezpečnostní výbor, uvedl jeho předseda Pavel Fischer (nestr.). „Parlament má za úkol kontrolovat. Budeme o tom neprodleně jednat,“ řekl.
Podiv expertů, kritika opozice
Bezpečnostní experti považují údajné prezidentovo zadání za rizikové pro další činnost kontrarozvědky. „Pokud by to vedení BIS učinilo, tak se zcela vyloučí z mezinárodně spolupracující bezpečnostní komunity a tajná služba bude na léta vyřazena z činnosti,“ uvedl bývalý ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace Petr Zeman.
Další bývalý ředitel civilní rozvědky a exministr vnitra František Bublan varoval i před tím, že by se informace od tajné služby mohly dostat do rukou prezidentových spolupracovníků, kteří nemají bezpečnostní prověrku. K nim patří poradce Nejedlý i kancléř Mynář.
Za nebezpečné považuje sdílení takových informací i ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). „Považuji za nutné, aby naše tajné služby chránily své zdroje, nenarušily běžící operace. To by právě v případě jakéhokoliv sdělování jmen mohlo nastat,“ řekl v pondělní Devadesátce ČT24. Upozornil také, že on sám si jakožto adresát utajovaných informací zdroje neověřuje. „Velmi často je to zdroj, který pochází ze spřátelených tajných služeb a vedlo by to ke kompromitaci naší zpravodajské komunity, a to si tozhodně nepřejeme,“ zdůraznil Petříček.
Petříček: Je nutné, aby tajné služby chránily své zdroje (zdroj: ČT24)
Předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nestr.) nepovažuje za problém princip toho, že by prezident požadoval po BIS odpovědi na otázky. „To, co mě zneklidňuje, jsou některé z těch okruhů, na které se údajně prezident ptá. A tam bych řekl – tak pozor, tady může jít o citlivé věci,“ upozornil.
Kriticky se na prezidentovu adresu vyslovili i další opoziční politici. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová podotkla, že BIS na rizika z Ruska dlouhodobě upozorňuje a varovala před poškozením státních zájmů. „Prezidenta, který záměrně poškozuje zemi a občany, jimž má sloužit, lze hnát k odpovědnosti v podobě ústavní žaloby,“ uvedla.
Podobně se vyjádřil poslanec Pirátů Jan Lipavský. „Pokud je pravdivá zpráva, kterou přinesl server iRozhlas, tak to, co žádá (prezident Zeman), je podle mého názoru za hranou toho, kam prezident této republiky může zajít. Protože už pouhé vytvoření materiálu s touto sumou informací by vedlo k ohrožení bezpečnosti České republiky,“ řekl v Devadesátce.
Podle šéfa lidovců Mariana Jurečky by v normální zemi s normálním prezidentem byla spolupráce hlavy státu a BIS žádaná a nevzbuzovala otazníky. „V tomto případě je zde velké nebezpečí, že vyžádané informace o práci BIS dostanou do rukou lidé bez prověrky a protistrana,“ míní.
Podobně jako prezident naopak smýšlí předseda SPD Tomio Okamura. Je podle něj logické ptát se na jména a akce ruských špionů, když jimi BIS podle něj „dlouhodobě straší“. „BIS pracuje pro vládu a prezidenta, nikoli pro sebe. Řeči o tom, že BIS ohrozí, když se prezident dozví, co a proč dělá jeho podřízený, jsou hodně mimo zdravý rozum,“ dodal.
Místopředseda poslaneckého klubu KSČM Leo Luzar upozornil na to, že nikdo informace nepotvrdil. „Prezident má právo úkolovat BIS, jestliže by ale chtěl informace třeba o našich agentech v zahraničí, tak samozřejmě je to na pováženou, ale nevěřím, že něco takového by prezident učinil,“ zdůraznil.
Zeman odmítá Koudelku povýšit, nechal o něm připravit materiál
Předseda STAN Vít Rakušan považuje prezidentův požadavek za pokračování jeho soukromé války proti BIS a Koudelkovi. „Tímto požadavkem ohrožuje živé operace BIS a ochranu důležitých zdrojů informací. Takový požadavek by byl nestandardní kdykoliv. V případě, kdy okolí prezidenta nemá bezpečnostní prověření, je to krok doslova ohrožující bezpečnostní zájmy naší země,“ uvedl.
Pro BIS a zejména jejího ředitele by ale nastal problém i v případě, že by prezidentovy úkoly nesplnila. Miloš Zeman si navíc dlouhodobě stěžuje, že od BIS nedostává informace, o kterých se domnívá, že by je dostávat měl. Opakovaně také odmítl návrhy vlády na jeho povýšení do generálské hodnosti; letos v říjnu avizoval, že jeho kancelář připravila materiál o Koudelkovi, později řekl, že jej předal premiérovi Andreji Babišovi.
Z dokumentu podle Zemana vyplývá, že Koudelka není dobrý manažer. Nynějšímu šéfovi BIS v příštím roce skončí mandát, hlava státu se netají tím, že by chtěla, aby vláda místo něj vybrala někoho jiného.