Ještě před jednadvacátým srpnem 1968 patřil půlhektarový pozemek s pěti bytovými domy u pražské Stromovky k veřejnému parku a byl volně přístupný. Během invaze se tady ale ve stanech utábořili vojáci a Rusové se už území nevzdali, pozemek nyní patří k ruské ambasádě. Praha řeší, jak jej dostat zpět.
Pozemek u Stromovky zabrali v roce 1968 Rusové. Praha řeší, jak jej dostat zpět
4 minuty
Události: Spor o pozemek u pražské Stromovky
„V tom prvním týdnu se zkrátka chovali jako okupanti v cizí zemí bez ohledu na právní předpisy,“ vzpomíná historik Oldřich Tůma na události srpna 1968, kdy Československo obsadila vojska Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou.
Jedním z tábořišť se tehdy stala i část parku v centru Prahy. Dnes je součástí plochy, kterou využívá ruská ambasáda, podle magistrátu ale před čtyřiapadesáti lety získali Sověti pozemky neoprávněně. Už loni proto Praha vyzvala vládu, aby pozemky od Ruské federace získala zpět.
Pozemek u Stromovky
„Trvá náš požadavek na zboření zdi, protože byla postavena po roce 1968. Proběhla schůzka s ministerstvem zahraničních věcí a diplomatickým servisem, kde trváme na tom, aby ta zeď nebyla pod ochranou vídeňské úmluvy, tedy aby nebyla součástí diplomatické mise,“ říká starosta městské části Praha 7 Jan Čižinský (Praha Sobě).
Podle dřívějšího dopisu české diplomacie městské části ale pozemek Česku sice patří, v roce 1972 ho ale tehdejší diplomatický servis převedl do trvalého bezplatného užívání Sovětskému svazu. O navrácení pozemku by tak muselo chtít dobrovolně jednat samo Rusko. „V tuto chvíli opravdu není reálné, že by Ruská federace chtěla vycházet České republice v něčem vstříc,“ dodává Tůma.
Magnitského zákon
Vzhledem k evropským sankcím po ruské agresi na Ukrajině Česko zmrazilo majetky za miliardy korun. Úřadům má postup usnadnit novela zákona, kterou tento týden podepsal prezident. „Můžeme účtovat poplatek za správu těch zabavených, zmrazených majetků. Zmrazeno je kolem deseti miliard korun majetku,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Podle dalšího, takzvaného Magnitského zákona, má mít Česko možnost vytvářet vlastní sankční seznamy. Zákon se měl projednávat zrychleně, opozice ale chtěla klasický postup. „Aby se to řádně projednalo ve výborech i ve sněmovně a aby se vyloučily možnosti zneužití,“ uvedl poslanec a člen zahraničního výboru Jaroslav Bašta (SPD).
Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové zákon u hnutí politickou podporu má. „Jen chceme debatu ve výborech, technickou debatu,“ podotkla. Na to je prý ministr zahraničí připraven. Klíčové je podle něj zákon schválit, a to i za cenu zpoždění několika měsíců. Na jeho resortu pracuje také skupina, která řeší majetkoprávní vztahy k nemovitostem užívaným Ruskem.
„Komunikujeme i s ruskou stranou, byly už předány dohromady dvě nóty, které se vážou k situaci pozemků, nejsou tam dramatické informace, nechci příliš komentovat obsah,“ dodává ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Pracovní skupina vznikla na jaře. Úřad tehdy mluvil o pochybnostech, zda některé nemovitosti stále slouží k diplomatické činnosti.
