Poslanci na úterním jednání v prvním kole podpořili vládní novelu volebního zákona v obou variantách, tedy s jedním i 14 volebními obvody. Lidoveckou předlohu volebního zákona dolní komora v úvodním kole schválila minulý týden. Obě by měla nadále projednávat společně. Rozhodnutí o senátním vetu vládní novely o postizích firem za porušování restrikcí sněmovna opět odložila.
Poslanci v prvním kole podpořili vládní novelu volebního zákona v obou variantách
7 minut
Události: Poslanci podpořili v prvním čtení klíčovou novelu volebního zákona
Volební pravidla musí poslanci a senátoři doplnit poté, co Ústavní soud zrušil mimo jiné pasáže o přepočtu voličských hlasů na mandáty zejména pro porušení rovnosti volebního práva. Už ve čtvrtek poslanci podpořili lidoveckou volební novelu jako možný nosič dohodnutých změn. Novely má nyní projednat sněmovní ústavně právní výbor, který se k tomu podle svého předsedy Marka Bendy (ODS) sejde zřejmě příští týden ve středu.
Vládní novela na rozdíl od lidovecké počítá se dvěma variantami, které byly akcentovány v politických diskusích, řekl poslancům vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). První varianta stejně jako poslanecká zachovává 14 volebních krajů a zrušený d'Hondtův systém přepočtu hlasů nahrazuje Hareovou kvótou. Podle ní by byl celkový počet platných hlasů pro úspěšné volební strany vydělen číslem 200 a výsledek by posloužil k určení počtu poslanců pro jednotlivé strany podle jejich zisku.
Na zachování čtrnácti volebních krajů se shodla většina parlamentních stran. Například SPD nebo sociální demokraté přitom ještě před dvěma týdny prosazovali, aby lidé volili v celé republice jedinou totožnou kandidátní listinu a z ní měli na výběr 200 jmen. „Pokud musíte najít shodu sněmovny se Senátem, tak Senát nechce jeden obvod, tudíž je mrtvé téma jeden obvod a je zbytečné o tom vůbec diskutovat,“ upozornil předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka.
Ústavní soud ale před pěti týdny rozhodl jasně – pokud zůstane 14 volebních krajů, musí strany výrazně změnit metodu přepočítávání hlasů na poslanecká křesla. Ta musí být mnohem poměrnější. Jinak podle soudců nebude mít hlas voličů v jednotlivých krajích stejnou váhu. Jenže právě na způsobu přepočtu hlasů na mandáty se zatím sněmovní strany neshodly.
ANO je připraveno ustoupit, řekl Faltýnek
Druhá varianta, kterou prosazuje jen vládní ANO, by nahradila 14 krajů jedním volebním obvodem a pro přepočet hlasů na mandáty by zavedl Hagenbach-Bischoffovu kvótu, podle níž by se celkový počet platných hlasů pro úspěšné volební strany vydělil číslem 201. Podle Patrika Nachera (ANO) by zavedení jednoho obvodu, kdy by si lidé vybírali potenciálního premiéra například mezi Andreje Babišem (ANO), Ivanem Bartošem (Piráti) a Petrem Fialou (ODS), bylo nejtransparentnější a nejspravedlivější.
Šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek ale řekl, že je v rámci kompromisu připravený ustoupit. „ANO určitě nebude blokovat přijetí volebního zákona a já se těch debat spolu s panem předsedou účastním a my ten kompromis musíme najít. Jednak tady ve sněmovně, ale i se Senátem, jinak je to zbytečná a marná práce,“ podotkl.
„Lepší nějaký zákon než žádný,“ dodal na adresu kompromisu šéf sněmovny Radek Vondráček (ANO), byť podle něj je „jeden obvod nejspravedlivější a pro voliče nejlépe vysvětlitelný“.
Jedna kandidátka pro celou republiku se totiž nelíbí opozici. „Rozumím tomu, že některým subjektům by se líbilo kandidátku o dvou stech jménech narýsovat v průhonické sokolovně a byla by nespornou výhodou pro strany, které mají v čele jednoho silného lídra,“ prohlásil lidovecký poslanec Marek Výborný právě s odkazem na Andreje Babiše.
Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek uvedl, že jeden obvod by byl nejvýhodnější pro „strany jednoho muže“, přičemž přidělené mandáty by přidělovala mezi kandidáty vedení stran. Zachování 14 krajů chce kromě většiny parlamentních stran také Senát, s nímž se sněmovna na úpravě volebních pravidel musí shodnout. Zákonodárci předpokládají, že volební novela by mohla být přijata do léta ještě před předkládáním kandidátních listin.
Na řádné schůzi v úvodním kole poslanci podpořili také daňovou novelu, která ruší osvobození malých zásilek ze třetích zemí od daně z přidané hodnoty (DPH). Drobné zboží, které si Češi objednávají z čínských i dalších e-shopů mimo Evropskou unii, by tak mohlo v budoucnu zdražit. Novela ruší osvobození od DPH při dovozu malých zásilek s hodnotou pod 22 eur (zhruba 570 korun). Opatření EU má za cíl přinést z výběru DPH až sedm miliard eur (182 miliard korun) a zároveň narovnat podnikatelské prostředí.
Norma reaguje na nové předpisy EU týkající se přeshraničního elektronického obchodu. Podle nich má kromě jiného od letošního roku skončit osvobození od DPH u zmíněných zásilek. Účinnost zákona proto ministerstvo navrhlo na 1. leden letošního roku. Vláda předložila novelu poslancům loni v květnu, ale k jejímu projednání se dostala až nyní.
23 minut
Politická debata Událostí, komentářů: Čtrnáct volebních krajů, nebo jediný kraj?
Počet pokusů na řidičský průkaz má být omezený
Poslanci schválili také novelu, která počítá s tím, že žáci autoškol budou mít omezený počet pokusů opakování zkoušek k získání řidičského oprávnění. Normu nyní dostane k projednání Senát.
Omezení počtu pokusů opakování zkoušek má podle předkladatelů zamezit zahlcení zkušebního systému. Má také aspoň částečně zabránit praxi některých autoškol, které uchazeče o řidičský průkaz připravují nedostatečně, aby inkasovaly platby za opakované zkoušky, stojí v důvodové zprávě předlohy, kterou podepsali zástupci všech sněmovních stran v čele se Zuzanou Ožanovou (ANO).
Novela předpokládá, že pokud žadatel o řidičský průkaz u některé části zkoušky neuspěje, bude ji moci opakovat ještě dvakrát. Pokud ji ani tak nesloží, bude muset projít příslušnou částí výuky nebo výcviku znovu. Následně bude mít uchazeč další tři pokusy. Pokud neuspěje, bude muset absolvovat celý řidičský kurz znovu.
Sněmovna schválila i další zákon týkající se dopravy, a to ve zrychleném režimu již v prvním čtení. Členové dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) se tak možná budou moci účastnit všech jednání výboru fondu. Změna má posílit kontrolu nad fondem. Předlohu nyní dostane k projednání Senát.
Ústavní zakotvení práva bránit se zbraní
Sněmovna dala také šanci ústavnímu zakotvení práva bránit sebe i jiné se zbraní za podmínek stanovených zákonem. Navrhl to Senát jako doplnění Listiny základních práv a svobod. Jeho návrh loni podpořila i vláda. Novela má podle jejích zastánců pomoci čelit odzbrojovacím tendencím v rámci EU.
Novelu v úvodním kole projednávání výslovně podpořili zástupci ODS, Pirátů, SPD i KSČM. Zamítnutí předlohy žádný z poslanců nenavrhnul. Předlohu nyní projednají sněmovní ústavně-právní výbor a výbor pro bezpečnost.
Podpory se dočkal i návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví. Předlohu nyní projedná zdravotnický výbor. Žádné centrální úložiště, kde by se ukládala zdravotní dokumentace pacientů, se ale s novým zákonem neplánuje. Uložena bude jen u lékařů jako dosud. Budou ji ale moci mezi sebou v zabezpečené podobě sdílet. Vznik Integrovaného datového rozhraní jako centrální infrastruktury zajistí mimo jiné propojení poskytovatelů zdravotních služeb mezi sebou, uvedl už dříve ministr Jan Blatný (za ANO).
Zdravotníci budou moci systém využívat s osobním certifikátem, zaručeným elektronickým podpisem, časovým razítkem nebo elektronickou pečetí pro sdílení dokumentů. Užívání nástrojů zákona bude podle dřívějších informací pro zdravotníky dobrovolné, účastníci ale budou muset dodržovat nastavená pravidla.
Pacienti budou mít přes Portál elektronického zdravotnictví přístup k tomu, jaké informace jsou o nich v registrech vedeny. Výpis bude možné získat také prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy. Podle dřívějších informací nebude systém evidovat konkrétní informace, ale zápisy o kontaktu se zdravotnickým systémem jako datum a místo vyšetření či hospitalizace a uvedení poskytovatele zdravotní péče. Už v současné době informace o péči, která je každému pacientovi poskytnuta, respektive zaplacena, evidují zdravotní pojišťovny.
Antimonopolní úřad asi nezíská možnost kontrolovat mobilní telefony podnikatelů
Sněmovna asi neumožní Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) získávat údaje z telefonů podnikatelů, které prověřuje. Vláda tuto změnu chtěla prosadit se zavedením evropského kodexu pro telekomunikace. Už v úterním úvodním kole projednávání se ale proti postavili poslanci opozice i vládní koalice. Návrh nyní posoudí sněmovní hospodářský výbor.
Podle poslance ODS Vojtěcha Munzara by pravomoc měla zůstat orgánům činným v trestním řízení. Postavil se také proti navrhované možnosti pracovníků Českého telekomunikačního úřadu vstupovat na cizí pozemek bez dovolení kvůli zjišťování příčin narušení signálu. Podle Munzara by to bylo nabourávání ochrany soukromého vlastnictví. Poslanec ANO Patrik Nacher uvedl, že poslanci napříč politickým spektrem se dohodli na tom, že napadané pasáže ze zákona odstraní.
Poslanci mají diskutovat také o elektronizaci zdravotnictví. První čtení čeká rovněž návrh zákona o občanských průkazech, podle kterého se začnou vydávat doklady s dvěma otisky prstů a fotografií držitele na bezkontaktním čipu.
Sněmovna odložila rozhodnutí o postizích firem za porušování restrikcí
Na úterním jednání poslanci opět odložili rozhodnutí o senátním vetu vládní novely, která by zavedla až třímilionovou sankci pro podnikatele a firmy za porušování protikoronavirových restrikcí vydaných podle krizového zákona. Podle schválených změn programu by o tom sněmovna měla hlasovat za dva týdny.
Senátoři namítali, že je horní hranice pokuty neúměrně vysoká a vedla by k likvidaci firem a živnostníků, kteří se potýkají s dopady protiepidemických omezení. Vláda ale poukazuje na to, že zákonný podklad pro ukládání pokut podnikatelům a firmám za porušování restrikcí vydaných na základě krizového zákona dosud chybí.
Například při nedodržení zákazu otevřené restaurace může policie nyní potrestat hosty nebo obsluhu. Firmu a tedy majitele ale nikoliv. „Pokud tyto subjekty nedodržují uložené povinnosti, není ve stávající právní úpravě zákonný podklad pro uložení sankce,“ píše se v důvodové zprávě novely.
Koalice stále nemá vzhledem ke karanténám v provládním táboře nejméně 101 hlasů potřebných k přehlasování senátního veta. Předlohu podporují jen ANO, ČSSD a KSČM, ostatní sněmovní strany jsou proti jejímu přijetí.
Z dalších změn programu řádné březnové schůze vyplývá, že poslanci nebudou ve středu proti původním plánům pokračovat ve schvalování sporného návrhu zákona, který souvisí s výstavbou nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany.
