Od dubna příštího roku vznikne v policii zastřešující útvar, národní kriminální úřad, v jehož rámci bude fungovat nové centrální analytické pracoviště. Ve čtvrtek to oznámili policejní prezident Jan Švejdar a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Podle Hamáčka se vznik nového útvaru nedotkne Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), která vznikla před třemi lety sloučením protimafiánské a protikorupční policie.
„Komunikace ohledně postavení útvarů a národního kriminálního úřadu probíhá a probíhat ještě bude,“ upozornil Švejdar. O tom, jak konkrétně by měl úřad vypadat, chce informovat během několika měsíců, název je podle něj také zatím pracovní.
„Garantuji jednu věc, a to že žádný z případů, které v současné době policie vyšetřuje, nebude zmařen, nebude docházet ke změně pracovníků, kteří na něm dělají, a že každý z policistů, který u policie pracovat chce, to místo má a mít bude,“ uvedl policejní prezident.
O změnách se dál diskutuje
Úřad by měl podle Švejdara zastřešovat celou Službu kriminální policie a vyšetřování (SKPV). Pod úřad by podle něj neměl spadat Útvar rychlého nasazení (URNA) a Kriminalistický ústav, které budou spadat přímo pod náměstka policejního prezidenta pro SKPV.
URNA totiž podle Švejdara není výkonný útvar SKPV, co se týče trestního řízení. Kriminalistický ústav zase pod úřad nebude zařazen proto, aby byly expertizy policie odděleny od výkonu trestního řízení.
Policejní prezident dodal, že oddělení sekce terorismu a extremismu a sekce kybernetické kriminality od NCOZ, o kterém v minulosti informovala média, je stále jednou z možností. O konečné podobě se ale dál diskutuje. Útvar je podle Švejdara přetížený. NCOZ změny komentovat nechtěla s tím, že jsou v kompetenci policejního prezidia.
Vznik NCOZ vyvolal na přelomu jara a léta 2016 vážnou roztržku uvnitř tehdejší vládní koalice mezi ČSSD a hnutím ANO. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) s reorganizací souhlasil pod podmínkou, že se nedotkne živých kauz. Tehdejší vicepremiér a ministr financí a nynější předseda vlády Andrej Babiš (ANO) ovšem obvinil Chovance z destabilizace policie, ministr vnitra zase Babiše z dezinformační kampaně.
Kromě některých politiků policejní reformu kritizoval také nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Vznik centrály vyvolal i několik odchodů policistů. Mezi nejhlasitější kritiky patřil šéf protimafiánského odboru Robert Šlachta, který od policie odešel.
Národní kriminální úřad má sjednocovat trestní řízení
Národní kriminální úřad by měl mít podle Švejdara za úkol sjednocovat trestní řízení. „Dělat metodiku, vzdělávání, školství, na to vzdělávání bych dal velký důraz, protože v tom máme mezery,“ popisuje policejní prezident. V policii se dál analyzují všechny stupně od základních útvarů přes kraje až na centrální úroveň.
Švejdar dodal, že pracoviště centrální analytiky je pro fungování celé policie naprosto nezbytné. Pracovat by v něm mělo 30 až 60 policistů. Zrychlí výměnu informací i komunikaci. „Policie má v této oblasti velké rezervy a jsem rád, že jsme se dopracovali ke shodě, jak to pracoviště bude vypadat a že bude k 1. dubnu zřízeno,“ uvedl Švejdar.
Hamáček uvedl, že o útvarech se diskutovalo několik měsíců. Centrální analytické pracoviště podle něj zamezí situacím, kdy existují na několika místech informace, ale vyšetřovatelé se o tom nedozvědí.
„Není možné, aby ty informace ležely na různých místech a některé útvary netušily, že už jinde jsou informace, které by jim mohly pomoci,“ vysvětlil ministr vnitra. „Podle mě je to naprosto logická věc, je to věc, která funguje i v jiných zemích,“ dodal.
Novou strukturu, na které se podílí tým expertů, včetně špiček státních zástupců, ve čtvrtek Švejdar a Hamáček představili poslancům, od kterých ale zní řada otázek. „Není ujasněna diskuse, které části by se měly odloučit,“ upozornil Pavel Žáček (ODS).
„Podle mě to reaguje na tu roztříštěnost, která je v tuto chvíli,“ uvažuje o změnách Lukáš Kolářík (Piráti). „Je otázka, pokud se ty informace centralizují na jednom místě, jestli to není právě něco, co těm únikům bude napomáhat,“ varuje Vít Rakušan (STAN).
