Opozice plánovala v úterý na plénu sněmovny otevřít některá kontroverzní témata, která vláda v uplynulých dnech projednala. TOP 09 chtěla navrhnout debatu o žalobě vlády na Evropskou komisi kvůli pozastavení dotací pro Agrofert, KDU-ČSL chtěla hovořit o dávkách na bydlení. Vládní poslanci to ale zablokovali. Mimo to by se mohla sněmovna věnovat v úvodním kole předlohám z dílen sněmovních klubů.
Opozice chtěla ve sněmovně mluvit o žalobě na Evropskou komisi, poslanci ANO to vetovali
UDÁLOSTI: Systém na elektronické dálniční známky vyjde zhruba na 200 milionů, řekl Havlíček (zdroj: ČT24)
Sněmovna se nebude zabývat vládní žalobou na Evropskou komisi, jejíž podání v úterý potvrdilo ministerstvo zahraničí. Jde o platby týkající se Programu rozvoje venkova ve výši téměř 247 tisíc eur (6,3 milionu korun) pozastavené kvůli možnému střetu zájmů premiéra Babiše.
Snahu opoziční TOP 09 projednat tuto žalobu vetovali poslanci hnutí ANO. TOP 09 přitom chtěla navrhnout stažení žaloby, podle její předsedkyně Markéty Pekarové Adamové vládní kabinet dělá advokáta premiérovi Andreji Babišovi (ANO) místo toho, aby se zabýval zájmy země.
Proti tomuto tvrzení se ohradil ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Podle něj je postup standardní, problém je podle něho výkladový a dlouhodobý. Žaloba je legitimním krokem, který členské státy využívají k ochraně národních zájmů, dodal Toman.
Předseda klubu ČSSD Jan Chvojka ještě před jednáním sněmovny řekl, že není třeba kvůli žalobě zařazovat na jednání sněmovny zvláštní bod. Babiš už minulý týden řekl, že se projednávání žaloby nezúčastnil, ministři hovoří o tom, že se kabinet řídil doporučením právníků.
Ani další téma, o němž chtěla hovořit opozice, nebylo zařazeno na program schůzce. KDU-ČSL chtěla přednostně projednat návrh ministerstva práce a sociálních věcí, podle kterého by dvě dávky na bydlení od roku 2021 nahradil přídavek. Vládní ANO a ČSSD ale tuto snahu zablokovaly, předseda poslanců sociální demokracie Jan Chvojka veto zdůvodnil tím, že návrh ještě neprojednala vláda.
KDU-ČSL tvrdí, že novela zákona může mnoha lidem bydlení znemožnit či oddálit.
Havlíček: Za elektronické dálniční známky zaplatí stát polovinu
Občanští demokraté přišli na jednání dolní komory s tím, že chtějí zařadit mimořádný bod k situaci na ministerstvu dopravy. Důvodem byla hlavně kauza, která stála místo ministra Vladimíra Kremlíka (za ANO). ODS vadila podezřele vysoká cena e-shopu k dálničním známkám nebo situace okolo údajné nabídky úplatku. Opozice sice neprosadila zvláštní bod, ale ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) o současném stavu zakázky informoval.
Podle něj by zavedení elektronických dálničních známek nyní mělo stát zhruba polovinu z původních čtyř stovek milionů korun. Původní zakázka podle něj pravděpodobně proběhla procesně v pořádku. „To ale ještě neznamená, že byla v pořádku. Zdálo se nám, že je udělána komplikovaně. Teď se soutěží jednodušeji,“ řekl.
Havlíček také prohlásil, že by si dokázal představit zjednodušení fungování celého ministerstva. Odmítl tvrzení, že nezvládne vedení dvou resortů, v jejichž čele nyní stojí.
Události, komentáře: Zvládá Havlíček dvě ministerstva? (zdroj: ČT24)
Situace, kdy nebyl zařazen mimořádný bod, a tedy na ministra dopravy mohli reagovat jen poslanci s přednostním právem, opozici nenadchla. „Nemají právo se vyjádřit a položit své otázky poslanci, kteří se zabývají dopravou a nedisponují přednostním právem? Tohle je pohrdání Poslaneckou sněmovnou,“ míní předseda ODS Petr Fiala.
Podle předsedy klubu ČSSD Jana Chvojky ale vzhledem k tomu, že Havlíček vystoupil, nebyl mimořádný bod nutný. Šéf klubu ANO Jaroslav Faltýnek opoziční experty na dopravu vyzval, aby dotazy vznesli prostřednictvím členů své strany, kteří přednostní právo mají.
Opozice by přitom vůči Havlíčkovi nemusela být zcela kritická. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka řekl v Událostech, komentářích, že nynější ministr dopravy „začal resort řídit velmi kvalitně“, byť tím spíše kritizuje ANO za předchozí ministry, které hnutí nominovalo.
ODS chce ovšem k situaci v resortu dopravy svolat mimořádnou schůzi, s čímž počítají i koaliční poslanci. „S největší pravděpodobností bude svolána mimořádná schůze k tomuto bodu,“ řekl v Událostech, komentářích Jan Birke (ČSSD). Schůze se uskuteční, pokud ji podpoří alespoň 40 poslanců.
Situací na ministerstvu dopravy se bude zabývat i hospodářský výbor sněmovny, na který přijde příští středu ministr Havlíček. „Při té příležitosti se zeptáme i na kauzu ministerstva dopravy, pana ministra Kremlíka. Jestli o tom všem věděl pan premiér Babiš,“ nastínil předseda výboru Radim Fiala (SPD).
Ministr Havlíček: Zakázka na viněty bude o polovinu levnější (zdroj: ČT24)
Sociální demokracie s ANO probere DPH na pivo
Poslanec ČSSD Václav Votava před jednáním sněmovny uvedl, že sociální demokracie chce jednat s koaličním partnerem ANO o sazbách daně z přidané hodnoty na různé formy prodeje piva. „Chceme, aby především obsluha měla jasno a nedocházelo k problémům, kdy něco dají do jiné sazby,“ uvedl Votava.
Ohledně uplatňování sazeb DPH na pivo se minulý týden objevila na sociálních sítích tabulka, která uvádí devět variant pro účtování tří sazeb DPH v restauracích a u stánků prodávajících alkoholické a nealkoholické pivo. Ministerstvo financí tabulku nezpochybnilo, je ale podle něj účelová a obsahuje extrémní modelové příklady. Podle ministerstva budou do budoucna u piva platit pouze dvě sazby.
UDÁLOSTI: Sociální demokraté chtějí s ANO probrat různé sazby DPH u prodeje piva (zdroj: ČT24)
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ale kritizovala koaliční sociální demokracii. Její politici podle ní věděli, že v programovém prohlášení takový příslib je. „Samozřejmě pro to i hlasovali před několika měsíci,“ dodala.
Podle opozice však vláda, byť argumentovala úlevou pro nejmenší hospody, na ty nejmenší ve skutečnosti zapomněla. Mikuláš Ferjenčík (Piráti) míní, že ve skutečnosti vláda DPH snížila, „aby získala podporu velkých svazů, jejichž členové jsou typicky plátci“. Potíž je, že provozovatelé skutečně malých venkovských hospod DPH leckdy neplatí.
„Že to uleví vesnickým hospůdkám, tam, kde se nevaří, kde se jenom pije pivo, mně přijde úplný nesmysl,“ podotkla provozovatelka hunčické hospody Štěpánka Furárová. S manželem hospodu otevírají vždy jen od středy do neděle. O víkendu přichází sotva deset lidí, v pracovní dny ještě méně.
Volba nového ombudsmana má být ve středu
Poslanecké kluby KDU-ČSL, TOP 09 či STAN oznámily, že nepodpoří někdejšího zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislava Křečka ve volbě ombudsmana. Toho navrhl prezident Miloš Zeman.
Senát nominoval vládního zmocněnce u Evropského soudu pro lidská práva Víta Alexandera Schorma a advokáta Jana Matyse. Schorm má podporu TOP 09, pro Matyse zvedne ruku ODS.
Klubu sociálních demokratů v úterý všichni kandidáti představí své vize. Předseda poslanců ČSSD Jan Chvojka ovšem už s předstihem uvedl, že má z komunikace s kolegy ve sněmovně pocit, že nebude zvolen nikdo. Komunisté se rozhodnou až těsně před volbou během zasedání středečního klubu. Nejširší klub ANO bude mít volné hlasování.
Středeční volba ombudsmana po dosluhující Anně Šabatové bude jedním z nejsledovanějších bodů schůze.
Návrh na založení firmy za den neprošel
Poslanci se dostali i k zákonům. V takzvaném opozičním okénku došlo na první čtení návrhu Pirátů na zrychlení vstupu do podnikání, který podepsali i zástupci dalších opozičních stran. Měl umožnit založení firmy za jeden den. Prvním čtením ale neprošel. Poslanci ANO, ČSSD a KSČM a také nezařazený poslanec Lubomír Volný prosadili vrácení návrhu k přepracování.
Zpravodaj zákona Stanislav Fridrich (ANO), který vrácení navrhl, řekl, že už nyní není problém založit firmu za jeden den a on sám to prý má vyzkoušené. Návrh byl podle jeho slov šit příliš horkou jehlou.
Piráti i poslanci dalších stran předlohu hájili. „Je to skvělý počin pro podnikání v České republice,“ řekl předseda sněmovního hospodářského výboru Radim Fiala (SPD). Podle Ondřeje Profanta (Piráti) měl zákon „pozitivně motivovat lidi, aby zkusili rozjet vlastní podnikání“.
Ve sněmovně se před prvním čtením aktuálně nachází stovka poslaneckých předloh. V souvislosti s nedávnými debatami o výdajích na armádu by ODS mohla opět prosazovat projednání svého návrhu na uzákonění růstu obranných výdajů státu. Předloha počítá s nejméně dvěma procenty hrubého domácího produktu nejpozději od roku 2024.