Ministerstvo financí v předběžném pracovním návrhu státního rozpočtu na příští rok, který zatím naplánovalo se schodkem 295 miliard korun, zvýšilo nebo nechalo na stejné úrovni ve srovnání s letošním schváleným rozpočtem výdaje více než polovině kapitol. Více by mělo dostat ministerstvo práce a sociálních věcí nebo ministerstvo obrany. Víc peněz by mělo jít i na obsluhu státního dluhu. Dokument k přípravě státního rozpočtu na rok 2023 minulý týden projednala vláda. Pro letošní rok je schválený schodek rozpočtu 280 miliard korun, ministerstvo financí ale plánuje v červenci vládě předložit jeho novelu.
Zároveň ministerstvo předběžně v materiálu stanovilo na základě střednědobého výhledu schodek rozpočtu v roce 2024 na zhruba 297 miliard korun a v roce 2025 na 298 miliard korun.
„Vzhledem k aktuálně probíhajícímu válečnému konfliktu na Ukrajině, významnému růstu inflace a vysokému růstu cen energií se požadavky na státní rozpočet velmi rychle mění. Z uvedených důvodů ministerstvo financí oproti minulým rokům předkládá materiál pouze v základních, zákonem definovaných, parametrech,“ upozornil resort financí v materiálu.
Pro výdajové rámce na následující tři roky přitom podle úřadu byla klíčová prognóza makroekonomického vývoje, kterou v dubnu posoudil výbor pro rozpočtové prognózy jako realistickou.
Víc na obranu a zemědělství, míň pro dopravu a vnitro
Nejvyšší výdaje má mít tradičně ministerstvo práce a sociálních věcí, a to 847,5 miliardy korun. Jde přitom o meziroční nárůst o 89,5 miliardy korun. Ministerstvo obrany by mělo dostat o téměř 21 miliard korun více, a to 110 miliard korun. Ministerstvo školství by mělo na výdaje dostat proti letos schválenému rozpočtu o 1,7 miliardy korun více, tedy 251,2 miliardy korun.
Resort spravedlnosti má v příštím roce získat na výdaje zhruba 33,2 miliardy korun. Je to přibližně o 1,2 miliardy více než letos a o půl miliardy více než v roce 2021.
Naopak o zhruba 25 miliard korun (na 82,3 miliardy Kč) by se měl snížit rozpočet ministerstva dopravy. Náklady na státní dluh by měly stoupnout o 15 miliard na 65 miliard korun. Částky jsou včetně peněz z fondů EU a dalších finančních mechanismů.
Ministerstvo vnitra by pak mělo mít v příštím roce na výdaje 89,2 miliardy korun, zhruba o tři miliardy méně než letos a o 1,6 miliardy korun méně než v roce 2021. Návrh rozpočtu vnitra počítá na příští rok s výdaji na platy ve výši 38 miliard korun, což je zhruba stejně jako letos. Na výzkum a vývoj by pak měl mít resort k dispozici 852,5 milionu korun, o 200 milionů více než letos.
Zvláštní kapitolu ve státním rozpočtu má Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Proti letošnímu roku počítá návrh s nárůstem jejích výdajů o 10,4 milionu na zhruba 484 milionů korun. Na platy inspektorů by z navrhovaného rozpočtu mělo jít 255 milionů korun.
O šest milionů korun méně než letos má dostat Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Letos má na výdaje 185,6 milionu korun, příští rok bude mít podle návrhu 179,6 milionu korun.
K poslancům se rozpočet dostane na konci září
Jednotlivé resorty nyní musejí do konce července předložit návrhy svých rozpočtových kapitol ministerstvu financí, které je s nimi projedná a do konce srpna vypracuje návrh státního rozpočtu. V září by ho měla projednat vláda, která klíčový zákon následně předloží Poslanecké sněmovně.
Celkové výdaje státního rozpočtu ministerstvo financí navrhuje příští rok na 1,983 bilionu korun. Letos jsou výdaje prozatím schválené a naplánované na 1,893 bilionu korun.
