Na částečnou mobilizaci, kterou v týdnu vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin, odpoví Evropská unie dalším balíkem sankcí. Podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) by měl zahrnovat postihy osob i omezení obchodu s Ruskem, mluví se i o zavedení globálního stropu cen ruské ropy. V Otázkách Václava Moravce řekl, že reakce Západu je poměrně rychlá, přípravu sedmého sankčního balíku však nelze uspěchat, zejména s ohledem na spory při přijímání toho šestého. Bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) si však nemyslí, že další sankce budou mít na vývoj války a další kroky Putina zásadní vliv.
Nové sankce nelze uspěchat, řekl Bek. Podle Zaorálka je rozhodující spíš vojenská podpora Kyjeva a energetika
Mikuláš Bek a Lubomír Zaorálek v Otázkách Václava Moravce (zdroj: ČT24)
„Ve hře je rozšíření sankčních seznamů na osoby, banky. Objeví se tam patrně některé citlivé položky exportu z EU do Ruska – technologické záležitosti, které jsou dvojího využití, nebo které mohou být užity třeba k mučení. Debata o zastropování cen ropy je komplikovanější, protože je vázána i na dohodu skupiny G7,“ poukázal v diskusním pořadu České televize ministr Bek.
Debata o nových sankcích podle něj probíhá intenzivně, nějakou dobu ale zabere. „Všichni se poučili z komplikací při projednávání šestého balíčku, když se ukázalo, že s některými návrhy, se kterými přišla Komise, měly problémy členské země, včetně Česka. Tentokrát se Komise snaží se zeměmi o rozsahu balíčku vyjednávat,“ dodal ministr.
Evropské sankce vůči Rusku
Důležitá je vojenská pomoc a energetika, ne sankce, tvrdí Zaorálek
„České předsednictví dělá co má, ale je to nevýznamné. Žádnou roli to nesehrává,“ řekl k sankčním opatřením Zaorálek s tím, že Putina od dosažení jeho vojenských cílů nic neodradí. Ruskému diktátorovi nebude podle něj vadit, pokud nebudou mírové rozhovory. „Když nebude moct dosáhnout toho, co chce, tak Ukrajinu úplně zničí, zdevastuje infrastrukturu,“ řekl s poukazem na ruské útoky na elektrárny, rafinerie či přehrady.
„Co se týče naší odpovědi, ta není podstatná v sankčním balíčku. Ale v tom, co děláme dlouhodobě – tedy vojenské strategii řízené Spojenými státy a energetické válce. Tady se pravděpodobně rozhoduje,“ dodal Zaorálek s odkazem na nedávná slova polského premiéra Mateusze Morawieckého, že evropská podpora Ukrajině nyní stojí kolem pěti miliard eur měsíčně – a bez ní by Ukrajina Rusku vzdorovat nedokázala.
Učinili jsme z energetiky součást zápasu. Přitom energetika je dnes naše slabina.
Podle Zaorálka je problémem zemí podporujících Ukrajinu fakt, že existuje mnoho dalších států, které tuto pozici nesdílí. V uplynulém týdnu přerušila Ukrajina diplomatické vztahy s Íránem, který začal ve velkém dodávat ruské armádě techniku, hlavně bezpilotní letadla. Ke stejnému kroku vůči Teheránu následně vyzval Kyjev i své spojence.
Zaorálek však před unáhleným rozhodnutím varuje. „Pokud by nám Írán dokázal dodávat suroviny, byla by to naprosto významná věc. Ta energetická bitva mi připadá jako ještě důležitější než vojenská. Takže zatím bych dveře nezavíral,“ řekl, i když zároveň uznal, že současná jednání s Teheránem se nevyvíjejí dobře. „Učinili jsme z energetiky součást zápasu. Přitom energetika je dnes naše slabina,“ zdůraznil.
O vztazích s Íránem se bude podle Beka v pondělí neformálně debatovat i na vládě. Pro konkrétní diskusi ale budou zapotřebí stanoviska jednotlivých ministerstev, analýza probíhajícího obchodu mezi oběma zeměmi i možných dopadů kompletního přerušení diplomatických styků.