Exekutoři zřejmě budou moci zabavovat řidičské průkazy i neplatičům výživného za jejich studující děti do šestadvaceti let. Poslaneckou novelu exekučního řádu dnes schválila sněmovna. Zároveň zamítla pozměňovací návrh nezařazeného Karla Fiedlera a Marka Černocha (Úsvit) o zavedení místní příslušnosti exekutorů. Předlohu ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident.
Exekutoři nyní mohou pozastavit řidičský průkaz jen dlužníkům alimentů za nezletilé, tedy děti do 18 let. Omezení je podle předkladatelů z řad KSČM, ČSSD a hnutí ANO v čele se Zdeňkem Ondráčkem (KSČM) diskriminační, novela situaci podle nich narovnává. Autoři předlohy poukazují také na to, že hrozba zabavení řidičského průkazu je účinným nástrojem k úhradě dluhu na výživném.
Rozšíření nikdo nekritizoval, v diskusi je podpořil například Martin Plíšek z TOP 09, podle něhož by mohlo zvýšit vymahatelnost alimentů. „Návrh směřuje správným směrem. Zabavování řidičských průkazů se osvědčilo,“ uvedl. Podle spolupředkladatelky Markéty Wernerové (ČSSD) jde o drobnou legislativní změnu, ovšem se značnými praktickými dopady. Může podle ní zlepšit život mnohým studentům.
Místní příslušnost exekutorů neprošla
O místní příslušnosti exekutorů, aby mohli působit jen v obvodu jednotlivých soudních krajů, se vedla poměrně dlouhá debata. Podle zastánců by místní příslušnost mohla omezit velké exekutorské úřady a snížit náklady na exekuce. Kritici naopak tvrdili, že důsledek by mohl být opačný, že jde jen o přerozdělení trhu mezi exekutory a že stát by takto neměl zasahovat do soukromého podnikání.
„Neměli bychom zařizovat některým větší a některým menší byznys v rámci exekuční činnosti,“ řekl Plíšek. Marek Benda (ODS) soudí, že teritorialita, kterou podporuje Exekutorská komora, je jen vnitřním soubojem exekutorů o podíl na trhu. Podle Wernerové a také podle bývalé ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) by se mělo o místní příslušnosti ještě diskutovat, debata nebyla uzavřena.
Naopak Fiedler vidí za odmítavými postoji „exekuční lobby“ a podle něj není vůle problém řešit. „Exekuce nemají být byznysem,“ zdůraznil. Nynější stav je podle něj takový, že pět procent exekutorských úřadů ovládá asi 80 procent vymáhaných částek.
Bělobrádek přiznal vládní deficit
Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) přiznal, že v této věci zůstává za vládou deficit, ministerstvo spravedlnosti vlastní řešení nepředložilo. „Systém není dobře nastaven,“ uvedl. Debata ale musí být podle něho o míře a technické podobě úpravy.
Exekutorská komora tvrdí, že vedle snížení nákladů exekučního řízení by místní příslušnost přinesla lepší rozložení nově nařízených řízení mezi úřady bez ohledu na jejich velikost a větší nezávislost soudních exekutorů. Při jeho zavedení by se příslušnost exekutora řídila bydlištěm dlužníka a nebyla by jako dosud závislá na vůli věřitele.
