Premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci po jednání vlády uvedl, že vláda nenechá občany „padnout“, podle něj lidé zaplatí za bydlení maximálně třicet procent svých příjmů, v Praze třicet pět procent. Vláda nechá ministerstvo průmyslu a obchodu prověřit, zda dodavatelé nezneužívají zálohy na energie. Stát nebude podle šéfa resortu Jozefa Síkely (za STAN) při nedostatku plynu preferovat průmysl před domácnostmi. V určité fázi je ale možné, že se i ony budou muset částečně omezit, například kdyby Česko mělo o pomoc s dodávkami plynu požádat okolní státy.
Ministerstvo prověří, zda dodavatelé energií vyměřují zákazníkům odpovídající zálohy, řekl Fiala
„Občané zaplatí za bydlení maximálně třicet procent svých příjmů, v Praze třicet pět procent,“ ujistil Fiala. „A to včetně všech poplatků za vodu a energie. Veškeré náklady nad třicet procent jejich příjmů je jim stát připraven uhradit,“ dodal. Potvrdil také, že do konce srpna chce vláda schválit podobu úsporného tarifu.
Stát za první pololetí letošního roku vyplatil na pomoc domácnostem prostřednictvím příspěvků na bydlení a mimořádné okamžité pomoci přes pět miliard korun, uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Ministerstvo průmyslu a obchodu podle Fialy prověří, zda dodavatelé energií vyměřují zákazníkům zálohy odpovídající očekávané spotřebě a ceně energií, tedy zda dodavatelé zálohy nezneužívají. Premiér očekává, že MPO bude o prvních výsledcích kontrol výše záloh informovat již v příštím týdnu.
Brífink po jednání vlády 17. srpna (zdroj: ČT24)
„Máme z terénu signály, že u některých domácností, odběrných míst, dochází k tomu, že ta záloha s vysokou pravděpodobností neodpovídá, není adekvátní a je stanovena vyšší,“ přiblížil Jurečka. Obchodník si tak podle něj může vylepšovat cash flow. Není podle ministra možné, aby se zálohy v této době zneužívaly.
V rámci úsporného tarifu chce vláda lidem poskytnout příspěvek jako částečnou kompenzaci zvýšených nákladů na energie. Domácnosti letos podporu dostanou prostřednictvím své smlouvy na elektřinu. Letos dá vláda na pomoc deset miliard korun, dalších 30 miliard rozdělí příští rok, a to už prostřednictvím jednotlivých komodit, tedy jednotlivě ve vyúčtování za elektřinu, plyn a teplo. Návrh je nyní v meziresortním připomínkování, jednotlivé instituce mají na podání připomínek čas do pondělí. Konkrétní částky podpory zatím nejsou známé.
Fiala ujistil, že díky „aktivním krokům vlády“ je Česká republika na zimu připravena a má dostatek zásob plynu na zimu. Stát podle něj udělal veškeré kroky, aby nenastal nejkatastrofičtější možný scénář.
Zmínil například naplněné zásobníky plynu, nakoupený plyn v státních hmotných rezervách i získání kapacity v terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku. V tomto LNG terminálu má Česko pronajatou kapacitu pro až třetinu roční spotřeby plynu, bude ho moci využívat již během nadcházející topné sezony. Potřeba ale podle vlády budou také úspory spotřeby. Zároveň řekl, že kabinet nebude „upřednostňovat byznys před občany“.
„Chtěl bych vyvrátit nesmysly o tom, že někdo bude chodit kontrolovat občany do kuchyně, na kolik stupňů mají zapnuté topení,“ uvedl Fiala. Podle něj vláda musí mít připraveny krizové scénáře, ale nepočítá s nimi.
Stát nebude preferovat průmysl před domácnostmi
Udržet ekonomiku v chodu je podle Síkely v zájmu každého. Česko se podle něj může dostat do situace, kdy na trhu v Evropě nebude žádný plyn, a to bez ohledu na cenu. „V takovém případě samozřejmě bude nutné přejít k jakémusi restriktivnímu režimu,“ předeslal Síkela.
Letos v dubnu ministerstvo průmyslu informovalo, že při kritickém nedostatku plynu by se dodávky zachovaly jen domácnostem a kritické infrastruktuře, například nemocnicím.
I když domácnosti spadají mezi takzvané chráněné zákazníky, podle ministra to neznamená, že se jich nedotkne určitý diskomfort. „Aby stát zachoval nejnutnější chod průmyslu, bude možná potřebovat solidaritu, pochopení a výpomoc ze strany domácností,“ konstatoval a připomněl, že lidé by si měli uvědomit, že jsou zaměstnanci daných firem a zároveň využívají některou z jejich produkce. Vyvrátil ale tvrzení, že by stát preferoval průmysl před domácnostmi.
Na pomoc domácnostem s vysokými cenami energií připravuje vláda například zavedení takzvaného úsporného tarifu. Domácnosti letos podporu dostanou prostřednictvím své smlouvy na elektřinu. Letos dá vláda na pomoc 10 miliard korun, dalších 30 miliard rozdělí příští rok, a to už prostřednictvím jednotlivých komodit, tedy jednotlivě ve vyúčtování za elektřinu, plyn a teplo.
Kabinet teď čeká, až uplyne lhůta pro meziresortní připomínkování. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve středu řekl, že je vláda připravena návrh schválit v příštím, nebo následujícím týdnu.
Z průvodního dopisu pro jednání kabinetu vyplývá, že ministerstvo průmyslu a obchodu požaduje předložení připomínek nejpozději do šesti pracovních dnů od vložení materiálu do systému eKLEP (elektronická knihovna legislativního procesu). Materiál byl do knihovny vložen v neděli 14. srpna, vláda by ho proto mohla projednat již na svém příštím jednání za týden.
Vláda nic konkrétního nepředložila, kritizuje opozice
V případě úsporného energetického tarifu je ale místopředseda poslanců ANO Patrik Nacher skeptický. Podle něj vláda dosud stále nepředložila konkrétní kroky, jak bude pomoc lidem vypadat. „My teďka nevíme, co v tom nařízení vlády bude. Od března tady neustále běhají nějaká čísla, pro lidi je to nepříjemné, protože nevědí, jaké bude opatření, koho se to bude týkat,“ podotkl Nacher. Podle něj vláda ani neřekla, jaká bude konkrétní pomoc firmám.
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) ale oponoval, že vláda už nyní pomáhá. Ujistil, že podrobnosti na konci srpna zveřejní. „My jsme přitom jasně zveřejnili, že na celou tu pomoc vyčleníme 66 miliard korun, to je konkrétní částka na dvanáct měsíců, k tomu dalších sedmnáct miliard jsou právě úhrady na obnovitelné zdroje energie a to se týká jak domácností, tak firem,“ reagoval Kupka.
Události, komentáře: Debata Nachera a Kupky k energetice a Mlejnkovi (zdroj: ČT24)