Litva je průkopníkem protiruských kroků, sankční zákon teď projednají i čeští poslanci

Nahrávám video

Poslanecká sněmovna má v tomto týdnu projednat návrh sankčního zákona. Umožní zejména účinněji postihovat lidi a firmy napojené na režim ruského prezidenta Vladimira Putina. Nově by také bylo možné vytvářet národní sankční seznam. Jde o obdobu takzvaného Magnitského zákona, který už přijalo přes třicet zemí; jedním z prvních evropských států byla Litva.

Litva je zemí, která byla téměř padesát let okupovaná Sovětským svazem. Dnes je evropským průkopníkem protiruských sankcí, které mají širokou podporu u veřejnosti. „Během ruské okupace jsme velmi strádali, odvezli všechny učitele, doktory na Sibiř, aby tu zůstali jen hlupáci, s nimiž mohli manipulovat,“ zavzpomínala jedna z obyvatelek Vilniusu.

Sankční, takzvaný Magnitského zákon, který Litva přijala, má omezit zejména ekonomický vliv Ruska a rozkrýt majetek ruských oligarchů v anonymních firmách. „Důležité je rozmotat věci až k těm skutečným vlastníkům, a to není vždy jednoduché. Tito lidé mají totiž dobré právníky, kteří jim radí, jak sankce obejít. To je ta největší výzva,“ má jasno litevská premiérka Ingrida Šimonytéová.

Invaze přijímání normy urychlila

Takzvaný Magnitského zákon přijal litevský parlament v listopadu 2017. Moskva to okamžitě označila za nepřátelský akt. Česko původně plánovalo přijetí sankčního zákona až v příštím roce. Ruská invaze na Ukrajinu to ale urychlila. Kromě národního seznamu počítá úprava i s finančními postihy pro instituce za nespolupracování při uvalování sankcí.

„Je jasná politická vůle a jsou dané mantinely toho, co může být sankcionováno. Opírá se to do velké míry o evropskou legislativu. Sankce spočívají v možnosti zmrazení majetku či zákazu vstupu osob,“ vyjmenovává ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Vláda počítá i s další normou, která má zjednodušit provádění sankcí. „Oba ty zákony jsou z tohoto pohledu dobré a myslím si, že nebude příliš velký problém při schvalování,“ domnívá se poslanec SPD Jaroslav Bašta.

Litva na základě zákona vyhostila ze země také ruské občany zapojené do praní špinavých peněz nebo do spolupráce s ruskými tajnými službami. To se týkalo i některých lidí s diplomatickým krytím.

Ruská ambasáda ve Vilniusu pracuje teď v omezeném režimu. Stejně jako v Praze přejmenovali Litevci přilehlou ulici na Ukrajinských hrdinů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

SledujteTryzna v Terezíně připomíná oběti nacistické perzekuce, projev přednese Baxa

Na Národním hřbitově v Terezíně na Litoměřicku se koná tradiční tryzna. Oběti nacistické perzekuce u příležitosti 81. výročí konce druhé světové války uctí politici, diplomati, skauti. Hlavní projev za účasti prezidenta Petra Pavla přednese předseda Ústavního soudu ČR Josef Baxa. Za pamětníky promluví přeživší terezínského ghetta Michaela Vidláková.
před 35 mminutami

Už v pěti letech do školy. Předčasných prvňáků je čím dál více

Do prvních tříd nastoupilo v letošním školním roce 930 dětí ještě před šestými narozeninami. Podle dat ministerstva školství (MŠMT) jde o nejvyšší počet předčasných prvňáků od školního roku 2010/11, kdy jich bylo 958. Vyšší počet žádostí může podle odborníků souviset například s plánovanými změnami odkladů školní docházky. Rodiče také argumentují vysokým nadáním dítěte nebo tím, že je oproti vrstevníkům napřed. Mluvčí České školní inspekce (ČŠI) Anna Brzybohatá ale upozorňuje, že pro kladné posouzení žádosti je důležitá komplexní připravenost dítěte, nejen dílčí schopnosti.
před 2 hhodinami

Letos přibude 130 kilometrů cyklostezek

Cyklisté se letos mohou těšit na dokončení lávky přes Labe u Kostomlat nad Labem nebo na nový akvadukt přes železnici na Domažlicku. V Česku se v letošním roce plánuje dokončit 130 kilometrů cyklostezek, o 34 kilometrů méně než loni. Vyplývá to ze statistik jednotlivých krajů, které má Česká televize k dispozici. Nejvíce tras dokončí Olomoucký kraj, a to 25 kilometrů. V Ústeckém kraji naopak letos nedostaví žádnou.
před 3 hhodinami

Krajům chybí peníze na sociální služby, do budoucna by mohlo pomoci víceleté financování

Domovy pro seniory a také další sociální služby pravidelně řeší potíže s financováním a volají pro dlouhodobém řešení. Některé kraje chtějí ještě od ministerstva práce a sociálních věcí získat víc peněz, než kolik pro letošek dostaly, a zároveň hledají zdroje ve svých rozpočtech. Současný a bývalý ministr práce se přou, kdo způsobil letošní vyhrocenou situaci. Řešením do budoucna by mohlo být víceleté financování, do kterého by se ve větším rozsahu zapojily také samosprávy a soukromé zdroje.
před 4 hhodinami

V Říčanech omylem zvedli daň z nemovitosti. Vynahradíme vám to, kaje se radnice

Vyšší daň z nemovitosti letos zaplatí majitelé bytů v Říčanech. Vedení města si totiž špatně vyložilo zákon a říká, že omylem zvýšilo koeficient, čímž celková taxa výrazně vzrostla. Po nespokojených reakcích teď radnice slibuje, že to v příštích letech občanům vykompenzuje.
před 5 hhodinami

VideoJakou roli při hašení v Českém Švýcarsku sehrály vrtulníky, rozebrala Zóna ČT24

Když 2. května vznikl v Českém Švýcarsku mezi Rynarticemi a Dolní Chřibskou lesní požár, hasiči velmi rychle vyhlásili zvláštní, tedy nejvyšší stupeň poplachu. Okamžitě žádali o leteckou pomoc nejen policii, ale i armádu. Také to byl rozdíl oproti požáru v roce 2022. Novému, odlišnému přístupu se věnovala Zóna ČT24 ve velké reportáži. Ptala se i pilotů a palubního personálu policie a armády, jaké poučení si vzali z obřího požáru ve Hřensku. Zjišťovala také, kdy se do podobných hašení zapojí objednané velkokapacitní vrtulníky Black Hawk a hlavně specializované stroje Firehawk. Pořad rovněž nabídl zatím nezveřejněné záznamy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoBohaté ložisko českého granátu umožňuje prodloužit těžbu v Podkrkonoší

Družstvo Granát Turnov bude těžit v Dolní Olešnici v Podkrkonoší o pět let déle, než se plánovalo. Tamní ložisko je nečekaně bohaté. Šperkařům sice uškodil covid i úbytek zákazníků z Ruska, zájem o klenoty osázené českými granáty se ale ukázal jako trvalý. Kámen barvy holubičí krve má ideální vlastnosti pro broušení. „Ve světě se nacházejí obdobné pyropy, ale ne v takovém množství a ne takové kvalitě, jako jsou zrovna tady,“ řekl geolog Jiří Morysek. Těžba nesmí být příliš hlučná, prašná a nemůže ani snížit hladinu spodní vody. Dolní Olešnici do rozpočtu přináší ročně stovky tisíc korun.
před 13 hhodinami

VideoHistorik Snyder se v Lucerně zamýšlel nad demokracií a autoritářstvím

Americký historik Timothy Snyder v rámci festivalu Svět knihy hovořil v pražské Lucerně. Zamýšlel se nad vztahem mezi Evropou, Amerikou a Ukrajinou a reflektoval současné dění z perspektivy křehké rovnováhy mezi demokracií a autoritářstvím.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...