Litva je průkopníkem protiruských kroků, sankční zákon teď projednají i čeští poslanci

Nahrávám video

Poslanecká sněmovna má v tomto týdnu projednat návrh sankčního zákona. Umožní zejména účinněji postihovat lidi a firmy napojené na režim ruského prezidenta Vladimira Putina. Nově by také bylo možné vytvářet národní sankční seznam. Jde o obdobu takzvaného Magnitského zákona, který už přijalo přes třicet zemí; jedním z prvních evropských států byla Litva.

Litva je zemí, která byla téměř padesát let okupovaná Sovětským svazem. Dnes je evropským průkopníkem protiruských sankcí, které mají širokou podporu u veřejnosti. „Během ruské okupace jsme velmi strádali, odvezli všechny učitele, doktory na Sibiř, aby tu zůstali jen hlupáci, s nimiž mohli manipulovat,“ zavzpomínala jedna z obyvatelek Vilniusu.

Sankční, takzvaný Magnitského zákon, který Litva přijala, má omezit zejména ekonomický vliv Ruska a rozkrýt majetek ruských oligarchů v anonymních firmách. „Důležité je rozmotat věci až k těm skutečným vlastníkům, a to není vždy jednoduché. Tito lidé mají totiž dobré právníky, kteří jim radí, jak sankce obejít. To je ta největší výzva,“ má jasno litevská premiérka Ingrida Šimonytéová.

Invaze přijímání normy urychlila

Takzvaný Magnitského zákon přijal litevský parlament v listopadu 2017. Moskva to okamžitě označila za nepřátelský akt. Česko původně plánovalo přijetí sankčního zákona až v příštím roce. Ruská invaze na Ukrajinu to ale urychlila. Kromě národního seznamu počítá úprava i s finančními postihy pro instituce za nespolupracování při uvalování sankcí.

„Je jasná politická vůle a jsou dané mantinely toho, co může být sankcionováno. Opírá se to do velké míry o evropskou legislativu. Sankce spočívají v možnosti zmrazení majetku či zákazu vstupu osob,“ vyjmenovává ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Vláda počítá i s další normou, která má zjednodušit provádění sankcí. „Oba ty zákony jsou z tohoto pohledu dobré a myslím si, že nebude příliš velký problém při schvalování,“ domnívá se poslanec SPD Jaroslav Bašta.

Litva na základě zákona vyhostila ze země také ruské občany zapojené do praní špinavých peněz nebo do spolupráce s ruskými tajnými službami. To se týkalo i některých lidí s diplomatickým krytím.

Ruská ambasáda ve Vilniusu pracuje teď v omezeném režimu. Stejně jako v Praze přejmenovali Litevci přilehlou ulici na Ukrajinských hrdinů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babiš vyčetl zpravodajcům, že se o dezinformacích o Polsku dozvěděl až z médií

Premiér Andrej Babiš (ANO) na čtvrtečním mimořádném jednání Bezpečnostní rady státu vyčetl zpravodajským službám, že se o dezinformacích o polských územních nárocích vůči Česku nedozvěděl od nich, ale z médií. Babiš to v sobotu řekl České televizi na akci pro veřejnost v zahradě Strakovy akademie. Prezident Petr Pavel v pátek dezinformační kampaň označil za cílenou provokaci a ocenil, že na ni lidé neslyší.
před 1 hhodinou

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 7 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 10 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 10 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 10 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 11 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.