Volební lídři z Plzeňského kraje v předvolební debatě diskutovali o růstu platů státních zaměstnanců. Na tom, že se tak má stát, se shodli. Spory ale vyvolává otázka načasování kroku a výše nárůstu. Hosty byli Martin Baxa (SPOLU), Josef Bernard (PirátiSTAN), Nicole Fryčová (PŘÍSAHA), Ivana Mádlová (ANO), Marie Pošarová (SPD), Robin Šín (ČSSD) a Jiří Valenta (KSČM). Debatu moderoval Jakub Železný.
Odboráři a sociální demokraté chtějí růst mezd o šest procent a plošně přidat tři tisíce korun. Podle lídra kandidátky ČSSD v Plzeňském kraji Robina Šína by toto číslo znamenalo reálný nárůst o 4,1 procenta. Uvedl, že právě tolik se vždy za vlád sociálních demokratů přidávalo a na to, že nyní je kvůli koronaviru odlišná ekonomická situace, by podle něj neměli doplácet zaměstnanci. „Především zaměstnanci ve státní sféře, kteří i v době covidu ve většině chodili do práce,” zdůraznil.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přišel s návrhem zmrazení platů politiků. Chce, aby o tom rozhodovala sněmovna na mimořádné schůzi. Jednička ANO v Plzeňském kraji Ivana Mádlová to označila za solidární krok. “My si myslíme, že je to v pořádku. Protože pokud máme zvyšovat platy ve veřejné sféře, tak je potřeba hledat i nějaké provozní úspory a my si myslíme, že i toto je cesta,” reagovala. Na dotaz, proč s tímto premiér přišel nyní, v souběhu s jednáním s odboráři, řekla, že se jedná o kroky, které jdou ruku v ruce.
Martin Baxa z koalice SPOLU rozpor ve vládní koalici ohledně tématu označil za doklad chaosu na konci vlády současného kabinetu. „Vznikl z toho guláš, ale nikdo se vlastně nezeptal, k čemu toto má sloužit. Proč se nyní mají zvyšovat platy státních zaměstnanců. A ta odpověď je jednoduchá,” řekl s tím, že podle něj se jedná o “předvolební dárek” současného premiéra. Dodal, že kabinet nebere v potaz státní deficit.
Na potřebu šetřit upozornila také Marie Pošarová, která stojí v čele plzeňské kandidátky SPD. „Máme dobu, kdy musíme šetřit a tři tisíce, co se týče navýšení u státních zaměstnanců, bude dělat 25 miliard korun,” vyčíslila s tím, že takovou částku si nyní stát nemůže dovolit. “Samozřejmě můžeme nějakým způsobem přidat, ale mělo by to být maximálně o inflaci” dodala. Navrhla, aby se vyčkalo do konce roku a poté se spolu s vyhodnocením inflace rozhodlo, o kolik platy navýšit.
Lídr kandidátky KSČM v Plzeňském kraji Jiří Valenta považuje za problematické načasování kroku. „Myslím si, že jsme měli k tomuto kroku přistoupit zhruba tak před rokem a půl, kdy ještě začínala koronavirová krize, respektive pokud možno ještě před koronavirovou krizí, kdy ekonomika rostla, kdy jsme mohli navyšovat platy,” řekl. Aktuálně by považoval za lepší vyčkat a vše zvážit. “My tomu říkáme předvolební populismus od pana Babiše a paní Maláčové,” okomentoval situaci. Dodal, že principiálně jsou komunisté pro navyšování platů.
Za populismus označil jednání kabinetu také Josef Bernard z koalice PirátiSTAN. Ten považuje za důležité, aby byl stát předvídatelný pro občany a státní zaměstnance. „Není žádný důvod, aby nefungoval u státní strany platový automat. Abychom věděli, co se v této zemi bude dít,” zdůraznil. Zvýšení platů by podle něj mělo být navázáno na jiné ukazatele. “Můžeme navázat zvýšení platů ve státní sféře například na soukromou sféru nebo na inflaci,” řekl s tím, že za nejlepší řešení považuje právě odrazit se od inflace.
„Populismus je, že tady vláda chce přistoupit na to, aby se všem státním zaměstnancům přidaly plošně tři tisíce korun v této velmi ekonomicky špatné době,” prohlásila lídryně kandidátky PŘÍSAHA Nicole Fryčová. Dodala, že platy zaměstnancům by se měly zvýšit o inflaci, tedy o oněch 1500 korun. “S tím, že mezi námi jsou povolání, kde už velmi dlouhou dobu jsou lidé velmi platově podhodnoceni. Například sociální pracovníci a začínající zdravotní sestry, lékaři, dále zaměstnanci integrovaného záchranného systému. Těmto lidem bychom chtěli přidat tři tisíce korun,” řekla.
Výběr zastoupených uskupení vychází z průzkumu volebního potenciálu od společností Kantar CZ a Data Collect pro ČT, dále z váhy kandidujících subjektů a jejich dlouhodobé podpory zjištěné ve výzkumech volebních preferencí.
Volební potenciál ukazuje, jaký by mohl být maximální možný zisk politického subjektu, pokud by se k němu přiklonili všichni voliči, kteří ho zvažují. Respondenti mohou uvést více stran, mezi nimiž se teprve rozhodnou.
V průzkumu, který se konal mezi 19. srpnem a 3. zářím, se tazatelé ptali tří tisíc lidí. Statistická chyba je maximálně plus minus 1,9 procenta. Výsledky je třeba vždy vztahovat k termínu sběru dat a chápat je jako aktuální volební potenciál ve volbách do Poslanecké sněmovny. Nejedná se tedy v žádném případě o prognózu výsledků voleb.
Pozvánku do debaty dostali zástupci sedmi stran, hnutí a koalic, které se v průzkumu umístily nejvýše. Zástupci ostatních kandidujících subjektů dostali pozvání do Politického spektra a se všemi lídry kandidátek přináší ČT24 rozhovory v Událostech, komentářích.
