Vláda hledá další tři miliardy korun na boj s kůrovcem. Jedním z nejzasaženějších krajů je Vysočina, kde situaci komplikuje fakt, že lesy jsou rozděleny mezi desítky tisíc vlastníků. Další potíže jsou například v okolí vodní nádrže Švihov, kde kácení stromů vyžaduje šetrnější postup. Do okolí přehrady se ve středu vydal premiér Andrej Babiš (ANO) v doprovodu ministrů zemědělství, životního prostředí a financí. O kůrovcové kalamitě zároveň jednal i zemědělský výbor sněmovny.
Kůrovec ohrožuje největší zásobárnu vody Švihov. Bez stromů se znečistí
Události: Kůrovec ohrožuje největší zásobárnu pitné vody ve střední Evropě (zdroj: ČT24)
Vodní dílo Švihov na Vysočině – největší nádrž pitné vody ve střední Evropě, která zásobuje Prahu i střední Čechy – dnes obklopují desítky hektarů usychajících smrkových lesů. Ostatně smrky tvoří na Vysočině okolo sedmdesáti procent lesního porostu. I proto patří kraj k těm, kterých se kůrovcová kalamita dotýká nejpalčivěji.
Jenže dvě třetiny lesů tam patří obcím nebo soukromým vlastníkům, kteří nemají peníze na těžbu milionů kubíků dřeva. „Likvidovat kůrovce v povodí vodního díla se výrazně prodražuje. Nic nesmí spadnout do vody a musí se také používat ekologické oleje do strojů,“ upozornil lesní hospodář Miroslav Peroutka a dodal: „Navíc musíme dřevo tahat přes jeden a půl kilometru daleko a náklady na to jsou vysoké.“
Speciál ČT24: Jak naložit s kůrovcovou kalamitou u vodní nádrže Švihov? (zdroj: ČT24)
Vysočina už požádala ministerstvo životního prostředí o dotace. Na kůrovcovou kalamitu se přijel ve středu podívat premiér v doprovodu ministrů životního prostředí, zemědělství a financí. „V minulosti jsme to zanedbali, ale teď děláme maximum pro to, abychom kůrovce porazili,“ uvedl Babiš.
Vláda hledá v rozpočtu tři miliardy korun na pomoc nestátním vlastníkům lesů. „Jednáme o tom. Viděla jsem to, vím, že pomoci musíme,“ prohlásila ve středu ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Pomoc nabídl i kraj Vysočina, který pro drobné majitele vyčlenil 100 milionů korun.
Další peníze na boj s kůrovcem už kabinet uvolnil. „Je to 1,15 miliardy korun, tedy dvojnásobek oproti tomu, co se dávalo v minulosti. Už loni jsme na boj s kůrovcem navýšili prostředky a počítáme s tím, že je budeme navyšovat dál,“ prohlásil ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) s tím, že ministerstvo rovněž přispívá na výsadbu nových sazenic. „Dubů a buků. Podporujeme vlastníky, aby lesy byly pestré a odolné,“ dodal ministr.
Podle některých členů hospodářského výboru sněmovny by ale měly pomáhat také ostatní resorty. „Diskutoval jsem například možnou pomoc ze strany ministerstva průmyslu, které by mohlo v dané situaci přechodně zvýšit podporu spalování štěpky v teplárnách tak, aby dokázaly ty obrovské přebytky kalamitního dříví stáhnout z trhu,“ navrhl někdejší ministr zemědělství a dnes místopředseda výboru Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Jen státní podnik Lesy ČR zpracoval loni na Vysočině bezmála 1,5 milionu kubíků kůrovcového dřeva a letos to má být dvojnásobek. Podniku ale patří na Vysočině jen zhruba čtyřicet procent lesů. Zbytek je rozdělen mezi 50 tisíc vlastníků tvořených soukromníky, církvemi i obcemi. Podle ministerstva zemědělství by se letos v kraji mělo vytěžit až sedm milionů kubíků dřeva napadeného kůrovcem.
Objem smrkového kůrovcového dříví
Dřevo nevynáší dost na obnovu lesů, varují vlastníci
Cena dřeva kvůli vysoké nabídce klesá. Zatímco dříve se smrkové dřevo prodávalo za 2500 korun na kubík, dnes je to 700 až 800 korun. Náklady na těžbu jednoho stromu přitom dosahují až 600 korun. Státním lesům tak kvůli kalamitě klesl loni zisk zhruba o šedesát procent, pro soukromníky je situace ještě složitější.
„Měl by se o nás postarat stát. My sami si nepomůžeme, protože se kůrovcové dřevo špatně prodává,“ myslí si lesní správce Jaroslav Vaněk z Lesů Marie a Johanna Podstatzkých-Liechtenstein.
Na boj proti kůrovci mají jít miliardy korun (zdroj: ČT24)
„Už dnes má spousta vlastníků lesa problém s odbytem dříví a problém s propadem jeho ceny. A pokud do toho nějak nezasáhne stát, tak je naprosto očekávatelné, že trh s dřívím zkolabuje. V důsledku nebudou mít vlastníci a správci lesů prostředky na to, aby s kůrovcovou kalamitou dál bojovali. A možná ani na to, aby obnovovali kalamitní plochy,“ varuje Jan Příhoda z think-tanku Czech forest.
To potvrzuje i lesní hospodář Peroutka: „Jestli nám z kubíku zůstane 150 korun, budeme ještě rádi. Ale to nám nepokryje náklady na zalesňování.“
Kromě sazenic je totiž potřeba postavit pro nové stromky i oplocenky. Například obec Hněvkovice zvažuje, že kvůli nákladům na kůrovcovou kalamitu zastaví některé obecní investice. Správcům a vlastníkům lesů navíc chybí i pracovní síla, které je kvůli rozsahu kalamity nedostatek.
Lesníci kácí, jak můžou. Přesto je kůrovce stále víc. To je jasný důkaz toho, že když se kůrovec dostane do gradace, tak kácení nepomůže. Může kalamitu zpomalit, ale nezastaví ji.
Bez stromů v okolí Švihova se voda v nádrži znečistí
Jenže zrovna lesní porost v okolí zásobárny vody Švihov má klíčovou funkci. „My lesníci víme, že les souvisí se zadržováním vody v krajině, zachycuje srážkovou vodu, snižuje výpar. Kdyby tady nebyly stromy, docházelo by ke splachu půdy do nádrže a znečištění pitné vody,“ upozornil předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v České republice František Kučera. Už dnes raději pracovníci Povodí Vltavy kontrolují vodu v nádržích častěji než dříve.
Také výsadba nových stromů je v okolí vodního díla komplikovanější než jinde. „Podíl listnatých sazenic je tady víc než sedmdesát procent. Nepoužíváme v podstatě chemii, která se smí používat jinde. Volíme metody šetrné k půdě, které respektují blízkost nádrže,“ prohlásil ředitel Lesů České republiky Josef Vojáček.
V celém Česku bylo loni napadeno kůrovcem 20 milionů kubíků smrkového dřeva a vytěžilo se 12 milionů kubíků. Letos může toto množství ještě stoupnout. „Počítáme, že letos vytěžíme celkem 15 milionů kubíků dřeva. Snažíme se materiál dodávat na zahraniční trh tak, abychom neucpávali ten domácí,“ uvedl ministr zemědělství Toman. Zvažuje například, že by se české dřevo prodávalo do Číny.
Jenže ani to není jednoduché. „V Německu a Rakousku byly loni polomy, takže kalamitního dřeva bylo na trhu hodně. Letos jsou polomy v severní Itálii a na jihu Německa,“ dodal správce Národního parku Šumava Jan Kozel.
Těžba kůrovcového kalamitního dříví
Jen za letošní první tři měsíce bylo v lesích státního podniku Lesy České republiky vytěženo 1,4 milionu metrů krychlových kůrovcového dříví, meziročně zhruba třikrát více. Podniku patří polovina lesů v zemi.
UvR: Miliarda na pomoc proti kůrovci stačit nebude, hledáme další, říká náměstek ministra zemědělství (zdroj: ČT24)