Počet obyvatel Česka se loni zvýšil o dvacet pět tisíc, přesně na 10 578 820 lidí. Zahraniční migrací přibylo 20 064 obyvatel. Více lidí se také narodilo, než zemřelo. Češi uzavřeli téměř 51 tisíc sňatků, což je nejvyšší počet za posledních osm let. Předběžné údaje zveřejnil v úterý Český statistický úřad.
V roce 2016 se narodilo 112 663 dětí, nejvíce za šest let. Počet živě narozených dětí současně meziročně rostl třetí rok v řadě. Jak ale zdůraznila Jitka Rychtaříková z Českého statistického úřadu, nelze v žádném případě hovořit o baby boomu. Spíše jde o návrat k normálu. „V 90. letech byl obrovský propad. V roce 99 se narodilo méně než 90 tisíc dětí,“ poukázala statistička.
Přirozenou cestou se loni počet obyvatel Česka zvýšil, protože zemřelo 107 750 lidí, meziročně o 3400 méně. V roce 2015 byl ale počet zemřelých rekordně vysoký.
Do Česka se přistěhovalo 37 503 lidí, vystěhovalo se naopak 17 439 osob. Stejně jako o rok dříve se do České republiky nejvíce stěhovali Slováci, Ukrajinci a Rumuni. I tak ale zůstává počet cizinců v české populaci velmi nízký. „U nás je něco přes čtyři procenta cizinců,“ vyčíslila Jitka Rychtaříková.
Přehledně: Jak se měnil pohyb obyvatel v okresech České republiky v roce 2016
Nejvíce lidí zemřelo v prosinci, nejméně v září. Mužům bylo v době úmrtí v průměru 72,3 let, ženám pak 79,2 let. „Nejčetnějším věkem při úmrtí však byl v úhrnu věk 85 let,“ uvedli statistikové. Před dosažením prvního roku života zemřelo 317 dětí.
Přibylo také sňatků
Proti roku 2015 bylo o 2600 více sňatků. Svatby lidé nejvíce plánovali na červen, nejmenší zájem byl naopak o lednové termíny. Meziročně přibylo jak sňatků svobodných, tak rozvedených a ovdovělých lidí. Nejčastějším věkem ženicha bylo 30 let, u nevěsty 28 let.
Rozvodů meziročně ubylo zhruba o 1000, skončilo tak 25 000 manželství. Z téměř šedesáti procent se rozvod týkal rodin s nezletilými dětmi. „Úhrnná rozvodovost se podle předběžných výpočtů v roce 2016 meziročně mírně snížila na 45 procent při průměrné délce trvání manželství při rozvodu třináct let,“ dodali statistici.
Loni mírně přibylo potratů. Statistický úřad jich eviduje téměř třicet šest tisíc. A to samovolných i umělých přerušení těhotenství. Více než polovinu z nich podstoupily svobodné ženy.
Nejvíc lidí mířilo do Prahy, prchají z Karvinska
Obyvatel Prahy loni přibylo o 13 059 na 1,28 milionu. Je to nejvýraznější přírůstek ve srovnání dalšími oblastmi. Většina se jich do metropole přistěhovala, a to zejména z ostatních regionů Česka. Přirozený přírůstek, tedy rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých, tvořil zhruba čtvrtinu celkového přírůstku.
Ve Středočeském kraji přibylo 12 125 obyvatel, což představuje druhý největší přírůstek v porovnání s ostatními regiony v republice. Koncem loňského roku žilo ve středních Čechách 1 338 982 obyvatel, zůstávají tak nejlidnatějším krajem. Příčinou celkového přírůstku bylo především stěhování, na celkovém přírůstku se podílelo z více než 80 procent.
Počet obyvatel Jihočeského kraje se zvýšil o 948 lidí. K poslednímu dni loňského roku tam žilo 638 782 lidí. Přírůstek stěhováním v kraji činil 644 osob. Jako v minulých letech se v regionu více lidí narodilo než zemřelo. Jižní Čechy jsou šestým nejlidnatějším krajem v republice.
V Libereckém kraji žilo na konci loňského roku už 440 636 obyvatel, což je o 997 víc než na začátku roku. Větší část nových obyvatel získal kraj přirozenou cestou, když se víc lidí narodilo, než zemřelo. Projevilo se však také stěhování, nejčastěji lidé mířili na Liberecko.
V Plzeňském kraji, který je šestým nejméně lidnatým regionem, se loni už dvanáctým rokem po sobě zvýšil počet obyvatel, meziročně jich přibylo 1994. V regionu žilo ke konci loňského roku 578 629 lidí, z toho 291 962 žen. Nárůst počtu obyvatel zajistilo výhradně stěhování. Přirozený přírůstek, tedy rozdíl narozených a zemřelých, vyzněl záporně, zemřelo o 213 lidí víc, než se jich narodilo. Meziroční tempo růstu počtu obyvatel bylo mírně vyšší než předloni.
V Karlovarském kraji ubylo 1055 obyvatel, na konci roku tam žilo 296 749 lidí. Úbytek způsobilo především stěhování, vystěhovaných bylo o 703 více než přistěhovalých. Kromě toho o 352 lidí více zemřelo, než se narodilo. Počet obyvatel klesá nepřetržitě od roku 2009. Největší úbytek byl stejně jako v roce 2015 na Karlovarsku, kde ubylo 555 lidí.
V Ústeckém kraji žilo ke konci roku 821 377 lidí, počet obyvatel klesl o 1473. Na severu Čech tak pokračuje trend, kdy se víc lidí se stěhuje pryč než jich přichází. Velký rozdíl je už ale mezi jednotlivými okresy. Největší úbytek stěhováním, a to o 332 lidí, zaznamenalo Ústecko. Obyvatelé opouštěli také Mostecko, Děčínsko a Chomutovsko. Naopak přírůstek stěhováním o 378 lidí statistici napočítali v okrese Litoměřice a o 48 lidí na Lounsku. Oba okresy těží z blízkosti k hlavnímu městu.
Počet obyvatel Pardubického kraje se zvýšil o 938 lidí na 517 087. Zásluhu na růstu populace měla zvláště migrace. Díky ní region minulý rok získal 639 nových obyvatel. Mířili zvláště na průmyslové Pardubicko, kde celková bilance migrace vychází na 849 lidí. Do okresu Chrudim se přistěhovalo o 107 lidí více než se jich odstěhovalo. Ve zbývajících dvou okresech více lidí odešlo než se přistěhovalo. Vystěhovalectví zvláště postihlo Orlickoústecko, o něco méně Svitavsko. Může to souviset s menší nabídkou pracovních míst a vyšší nezaměstnaností v těchto oblastech.
V Olomouckém kraji v loňském roce klesl počet obyvatel o 795 na 633 925. Na úbytku se podepsala především migrace. Olomoucký kraj vykázal i přirozený úbytek obyvatelstva, tedy více zemřelých než narozených. Počet obyvatel se zvýšil pouze na Olomoucku, v ostatních čtyřech okresech klesl. Nejvyšší úbytek obyvatel mělo Šumpersko.
Počet obyvatel Královéhradeckého kraje se snížil o 617 lidí na 550 804. Pokles počtu obyvatel kraj zaznamenal šestý rok po sobě. Méně obyvatel měl naposledy v roce 2006. Hlavním důvodem loňského poklesu bylo to, že se víc lidí odstěhovalo, než přišlo bydlet. Loni se v kraji také méně lidí narodilo, než zemřelo.
V Jihomoravském kraji se zvýšil počet obyvatel o 3789. K poslednímu prosinci tam žilo podle předběžných výsledků 1 178 812 obyvatel. Na zvýšení se více než 60 procenty podílel přírůstek obyvatel stěhováním. Oproti roku 2015 vzrostl i počet sňatků a živě narozených dětí, poklesl počet rozvodů a zemřelých. Počet obyvatel jižní Moravy se zvyšuje nepřetržitě od roku 2003.
V Kraji Vysočina ubylo 523 lidí. Odliv způsobilo pouze stěhování, protože přirozenou cestou se kraj rozrůstal. Z jeho pěti okresů si obyvatele udrželo pouze Jihlavsko, zbylé čtyři okresy tratily. K 31. prosinci bydlelo na Vysočině 508 952 lidí. Region ztrácí obyvatele od roku 2009. Největší pokles zaznamenal v roce 2013, kdy přišel o 990 lidí. V roce 2015 Vysočině ubylo 420 obyvatel.
Počet obyvatel Zlínského kraje se snížil o 978, na konci roku v něm žilo 583 698 lidí. Úbytek způsobil větší počet zemřelých než narozených lidí, bylo jich o 331 více. Z kraje se také více lidí odstěhovalo než přistěhovalo, rozdíl činil 647. Počet obyvatel kraje se v posledních letech snižuje, v roce 2015 v něm ubylo 585 obyvatel.
Moravskoslezskému kraji loni ubylo 3432 obyvatel. Je to nevyšší pokles z celé České republiky. Nejvyšší vliv na úbytek obyvatel mělo stěhování, z kraje se v roce 2016 odstěhovalo 7929 lidí, ale přistěhovalo se do něj jen 5578, tedy o 2351 méně. V kraji také o 1081 lidí více zemřelo, než se narodilo dětí. Nejvíce se počet obyvatel snížil okresu Karviná.
