Dodržování základních pravidel proti šíření covidu-19 je obtížnější pro lidi bez domova. Jejich situaci navíc komplikuje i zákaz nočního vycházení, zástupci měst a pracovníci sociálních služeb proto hledají způsob, jak zabránit šíření nemoci v komunitě. Zřizují proto místa pro nakažené bezdomovce nebo do ulic vysílají týmy, které pomáhají s testováním.
Koronavirus ohrožuje i lidi bez domova. Často přitom ani neznají svůj zdravotní stav
Důsledné dodržování hygieny, nošení roušek a udržování rozestupů je podle odborníků klíčem k prevenci. Obtížněji se však tato pravidla dodržují na ulici. Třeba Armáda spásy přitom eviduje nárůst klientů. „Objevily se desítky staronových lidí, kteří už roky naše služby nepoužívali. Objevili se proto, že ztratili třeba ubytování spolu se zaměstnáním,“ řekl národní ředitel sociálních služeb Jan František Krupa.
Mezi lidmi bez domova podle něj v současnosti není více nemocných než v běžné populaci. Stejně jako ve zbytku společnosti ale u některých pociťují sociální pracovníci nedostatek motivace k dostatečné ochraně. „Mají tendenci to spíš trochu podcenit v tom smyslu, že jsou obavy přehnané. Neuvědomují si zákeřnost onemocnění,“ popsal Krupa.
10 minut
Rozhovor s národním ředitelem sociálních služeb Armády spásy Janem Františkem Krupou
Mnozí z nich přitom postrádají pravidelnou lékařskou péči. Sami proto nemají dobrý přehled o svém zdravotním stavu, a proto je případné komplikace, způsobené třeba kombinací s některou neléčenou nemocí, mohou o to víc překvapit.
Další překážku pak představuje i zákaz nočního vycházení. Kvůli němu Armáda spásy už kontaktovala ministerstvo práce a sociálních věcí. „Upozornili jsme je na složitou situaci a nemožnost dodržet zákaz vycházení v nočních hodinách pro řadu z nich. Apelujeme na to, aby lidé bez domova nebyli sankcionováni pro výskyt na ulici, protože se zkrátka nikam jinam řada z nich nemůže uchýlit,“ uvedl Krupa.
Noclehárny zvyšují kapacitu
Kvůli vládnímu opatření, ale i snižující se teplotě se nicméně sociální služby a města snaží poskytovat místa v zařízeních, kde mohou lidé přespat. I jejich chod přitom ovlivnila pandemie. Například v Praze se sice snížila kapacita některých nocleháren, ale otevřela se nová zařízení s menším počtem míst.
„Přistupujeme k tomu proto, abychom zmenšili riziko nekontrolovaného šíření viru covid ve velkých skupinách, velkých zařízeních,“ uvedl ředitel Centra sociálních služeb Praha Martin Šimáček. Dohromady zvládnou poskytnout nocleh 450 lidem, v hlavním městě nicméně žije bez přístřeší až pět tisíc lidí.
Kapacitu přes zimu navyšují také v Ostravě, město poskytne 200 míst v noclehárnách, další desítky skrze domovy se zvláštním režimem. Magistrát v současnosti eviduje 784 lidí bez domova, z nichž více než polovina pravidelně přespává venku. „V současné době jsou kapacity zařízení dostačující vzhledem k tomu, že mnozí bezdomovci nemají o nabízené služby zájem,“ uvedl mluvčí ostravského magistrátu Petr Havránek, o rozšíření služeb do budoucna však už město jedná s Armádou spásy a Charitou Ostrava.
Postaráno má být podle náměstka primátorky pro sociální oblast Roberta Kerndla (ODS) také o pětistovku lidí bez domova v Brně. „Pro všech pět set lidí je připraveno pobytové zařízení v rámci stacionářů, v rámci kontaktních center. Je o ně postaráno jak během dne, tak pro noční ubytování,“ uvedl.
Volných míst jsou zatím desítky, s nadcházející zimou se ale lůžka budou nejspíš zaplňovat. V případě potřeby je podle Kerndla město připravené kapacity navýšit, možné by k tomu bylo využít například nepoužívanou tělocvičnu.
Oddělit nakažené
I v noclehárnách však musí pracovníci myslet na zamezení rizika šíření nemoci. Vznikají tak další speciální zařízení, která ubytují bezdomovce s pozitivním testem na covid-19. Nakažení s mírným průběhem nemoci tak budou odděleni od zbytku komunity.
Speciální místa pro ně zřizují v Praze, Brně i Plzni. Na jihu Moravy k tomu poslouží kasárna v Židenicích, v Plzni zase budova bývalé konzervatoře. V Praze pro pozitivní klienty vyčlenili lůžka v azylových domech a pro lidi v karanténě nebo izolaci chystá Centrum sociálních služeb specializovanou noclehárnu.
V Brně připravují v bývalých kasárnách přechodné ubytování pro lidi bez přístřeší nakažené covidem-19
Testování lidí bez domova zajišťují zejména klasická odběrová místa. Například do ulic hlavního města ale vyrazí i terénní tým, který bude testování zařizovat ve spolupráci s hygienickou stanicí. V Ostravě zase Armáda spásy disponuje vlastní ordinací praktického lékaře a v Brně s testy pomáhá organizace Podané ruce.
Sociální pracovník jako rizikové zaměstnání
Situace je ještě složitější než obvykle také pro sociální pracovníky. Podle Krupy v Armádě spásy personální krize kvůli nákaze mezi zaměstnanci zatím nenastala. Nemůže ji ale vyloučit i kvůli karanténním pravidlům, která z práce vyřadí celý tým, i když v něm onemocní jen jeden člověk. „Zatím to díky neuvěřitelné obětavosti lidí a ochotě přecházet z pracoviště na pracoviště zvládáme,“ uvedl.
Právě dobrá sociální práce ve spojení se zajištěním bydlení je podle něj klíčem k pomoci klientům. Letos proto Armáda spásy rozšířila projekt nocleženek, ve kterém mohou zájemci darovat lidem bez domova nocleh. Jen minulou zimu dárci věnovali 23 tisíc těchto kuponů. Služba teď bude poskytovat i další pomoc, díky které má působit jako odrazový můstek pro návrat do života.
Stejně tak lidé mohou některým organizacím přispívat například na nákup ochranných prostředků. „Je úžasné, že se ve společnosti zdvihají tyto vlny solidarity. Moc mne těší vědomí, že osudy lidí v nouzi nejsou běžnému člověku v Česku ani v takových těžkých týdnech a měsících lhostejné,“ dodal Krupa.
