Jurečka předloží vládě zvýšení rodičovské na přelomu května a června. Zatím tají, které rodiny dostanou přidáno

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce, 1. část
Zdroj: ČT24

Rodičovský příspěvek se zvýší na 350 tisíc korun, a to nejpozději od 1. ledna, možná i dříve. Detaily ale koalice ještě nemá dohodnuté, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Jeho předchůdkyně Jana Maláčová (ČSSD) se pozastavila nad tím, že Jurečka zatím není schopen zaručit, že dodatečné peníze dostanou všechny rodiny s malými dětmi. Připomněla, že při minulém zvýšení, jež se týkalo jen těch, kteří rodičovskou ještě nevyčerpali, se tehdy opoziční lidovci dokonce obrátili na Ústavní soud. Koaliční dohodu na zvýšení rodičovského příspěvku oznámil i premiér Petr Fiala (ODS).

Ze slov ministra práce a sociálních věcí – který je zároveň vicepremiérem a předsedou jedné z koaličních stran – vyplývá, že se rodiny s malými dětmi mohou jistě těšit na zvýšení rodičovské z nynějších 300 tisíc na 350 tisíc. Někteří politici ale připouštějí i nižší nárůst. Vládní strany také diskutují o možnosti zkrátit maximální dobu pobírání příspěvku ze čtyř na tři roky.

„Počítám s tím, že se to stane,“ ujistil Marian Jurečka v Otázkách Václava Moravce s tím, že zvýšení bude nejpozději k začátku příštího roku, ale mohlo by být i dříve. Co však zatím není jisté, je, kdo všechno dodatečných 50 tisíc korun dostane – zda to budou všechny rodiny s dětmi do čtyř let, jen rodiny nově narozených dětí, nebo například jen ti, kdo mají malé děti a zároveň rodičovskou ještě pobírají. Tak se to stalo při minulé valorizaci rodičovského příspěvku v roce 2020 a vyvolalo to rozruch.

Tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) připomněla, že lidovci – v té době opoziční strana – se dokonce obrátili na Ústavní soud ve snaze zajistit, aby měli nárok na rodičovskou všechny rodiny s dětmi do čtyř let. Byli ovšem tehdy neúspěšní.

Maláčová se domnívá, že tím spíše by měl Jurečka coby ministr a zároveň předseda KDU-ČSL zajistit, že tentokrát se dostane na všechny. Výsledek z roku 2020 připsala tehdy koaličnímu hnutí ANO, které podle někdejší sociálnědemokratické ministryně prosadilo, že se nebude valorizace týkat těch, kteří rodičovskou již vyčerpali.

Detaily do dvou týdnů

Jurečka ale připustil, že to zatím zaručit nedokáže. „Probíhají k tomu jednání sociálních expertů, členů sociálního výboru,“ řekl. Podrobnosti slibuje říct v horizontu dvou týdnů. Na přelomu května a června by měla návrh na zvýšení příspěvku dostat vláda.

„Domluvili jsme se v rámci vládní koalice, že rodičovský příspěvek skutečně navýšíme. Ještě jsme se nedomluvili na částce a na podmínkách, protože pro to musíme získat finanční prostředky,“ potvrdil premiér Fiala. Cílem podle něj je, aby se vytvořily dobré podmínky pro rodiny, a aby rodičům, kteří se chtějí rychleji vrátit do práce, bylo toto umožněno.

„Za Piráty dlouhodobě prosazujeme růst o 50 tisíc korun, případně i 70 tisíc, ale na tom patrně shoda nebude. Zatím ale není ani žádná finální dohoda,“ prohlašuje místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti).

Nahrávám video
Události: Růst rodičovského příspěvku
Zdroj: ČT24

„Není úplně fér říci, že dítě narozené po půlnoci 1. 1. 2024 už bude to, které bude mít vyšší příspěvek. Jako TOP 09 si dovedeme představit, že třeba rok zpětně,“ míní místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Martina Ochodnická (TOP 09).

„My bychom rádi podpořili i zkrácení čerpání rodičovského příspěvku, ale ruku v ruce samozřejmě s podporou doprovodných opatření, aby rodiče malých dětí měli kam děti umisťovat,“ podotýká místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN). 

SPD: Růst rodičovské je malý

Pokud kabinet zvýšení rodičovské navrhne, bude nejspíše moci počítat i s podporou opozice. Poslankyně SPD a místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková řekla, že její hnutí bude hlasovat pro, i když k tomu, aby se rodičovská zvýšila o 50 tisíc, má výhrady. Je to podle ní málo. S ohledem na inflaci by považovala za přijatelné zvýšení o 90 až 100 tisíc korun.

Je přesvědčena, že to není v rozporu s požadavky opozice na odpovědné hospodaření státu. „Stát si to může dovolit. Musíme se podívat, co jsou priority ve společnosti. To má být porodnost a to, abychom tady měli další děti,“ řekla. Míní, že nyní se „řada mladých rodin bojí mít dítě – jak ho uživí“.

Dopad na státní pokladnu

Příspěvek 300 tisíc korun dostávají od státu rodiče, kteří každodenně pečují o děti do čtyř let. Dávku ale většinou čerpají kratší dobu, nejčastěji do tří let věku dítěte. Rodiče dvojčat a vícerčat dostávají o polovinu víc, tedy 450 tisíc.

Celková výše této podpory je pro všechny stejná. Lidé s nízkými předchozími příjmy ji čerpají pomaleji, maximálně po třinácti tisících měsíčně. Naopak ti s nejvyššími mohou pobírat skoro 50 tisíc. 

Rodičovský příspěvek by se měl zvednout nejpozději od 1. ledna 2024. Ve hře je ale i dřívější datum, třeba 1. říjen roku letošního. Vládní strany dostaly k prodiskutování materiál, podle kterého by v tom případě stát při růstu o 50 tisíc musel ještě letos vydat necelou půl miliardu korun, v příštím roce dvě miliardy, v přespříštím pak tři a půl miliardy.

Pokud by platilo lednové datum a zvýšení se týkalo všech, kdo v té době budou dávku pobírat, bylo by podstatně nákladnější. Příští rok devět miliard a 700 milionů, dále pak pět a půl miliardy. Možná je i varianta postupného růstu podle doby, po kterou rodiče peníze pobírají. Právě tyhle rozpočtové dopady jsou stěžejním kritériem pro konečnou koaliční dohodu.

„Jsou to výdaje, které v roce 2024 nebo 2025 a v dalších letech prostě budou penězi, které bude muset dát stát navíc, ale znovu se vracím k tomu, že v tomto případě je to opravdu důležitá investice,“ míní Jurečka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zbrojovka po požáru v Pardubicích očekává škody ve stamilionech

Zbrojařská společnost LPP Holding předpokládá, že škody po pátečním požáru v její hale a administrativní budově v Pardubicích budou ve stamilionech korun. Televizi Nova to v neděli řekla a ČTK potvrdila mluvčí firmy Martina Tauberová. Policie požár prověřuje pro podezření na teroristický útok. Pracuje se čtyřmi verzemi vzniku požáru, u všech s podezřením na úmyslné zavinění. Ohledání místa ukončili policisté v neděli ráno.
12:40Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTejc chce snížit počet soudů a státních zastupitelství, mají se slučovat i rušit

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chystá reformu soudnictví, v rámci níž chce rušit či slučovat soudy a státní zastupitelství. Očekává úspory a větší efektivitu. „Hlavním cílem je, abychom neměli přebujelý management,“ vysvětlil ministr, který chce rovněž zpomalit jmenování nových soudců. Opozice i někteří justiční funkcionáři však varují před možným snížením dostupnosti spravedlnosti i technickou náročností reformy. Prezident Soudcovské unie Libor Vávra se obává technických problémů při migraci dat a upozorňuje na problematické aspekty nejmenování nových soudců. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Karel Dvořák (STAN) plán považuje za krátkozraké rozhodnutí. Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna proti slučování státních zastupitelství není.
před 2 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 3 hhodinami

Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.
16:12Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoHosté Nedělní debaty mluvili o demokracii a občanské společnosti

Na sobotní demonstraci Milionu chvilek proti určitým krokům vlády se dle organizátorů v Praze na Letné sešly statisíce lidí. Podle předsedy spolku Mikuláše Mináře je to signál pro vládu, ale i zpráva pro opozici. Občany vybídl, aby podporovali politické strany nebo do nich i vstoupili. „Každý si musí najít svůj způsob občanské iniciativy,“ míní Minář. Bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář se proti rétorice Milionu chvilek vymezil. „Nemám pocit, že je unášen stát,“ podotkl Mlynář s tím, že ačkoli se mu řada vládních kroků nelíbí, „důvod jít demonstrovat neviděl“. Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek s Mlynářem souhlasí v tom, že podstata demokracie ohrožena není, demonstraci však vnímá jako kultivovaný dialog s vládou. „S oponentem se má hledat kompromis,“ myslí si Pánek. Nedělní debatu ČT moderoval Martin Řezníček.
před 7 hhodinami

Dotace na zadržování vody v krajině se tenčí, resort chce do budoucna víc peněz

Dotace na revitalizace toků a budování tůní se tenčí. Jde o poslední peníze na opatření, jak udržet vodu v krajině. Možnost žádat o podporu skončí v červnu. A nejde jen o ně. Ministerstvo životního prostředí už také rozdělilo víc než tři čtvrtiny prostředků, které má z unijních fondů k dispozici.
před 9 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 10 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 15 hhodinami
Načítání...