Jurečka předloží vládě zvýšení rodičovské na přelomu května a června. Zatím tají, které rodiny dostanou přidáno

61 minut
Otázky Václava Moravce, 1. část
Zdroj: ČT24

Rodičovský příspěvek se zvýší na 350 tisíc korun, a to nejpozději od 1. ledna, možná i dříve. Detaily ale koalice ještě nemá dohodnuté, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Jeho předchůdkyně Jana Maláčová (ČSSD) se pozastavila nad tím, že Jurečka zatím není schopen zaručit, že dodatečné peníze dostanou všechny rodiny s malými dětmi. Připomněla, že při minulém zvýšení, jež se týkalo jen těch, kteří rodičovskou ještě nevyčerpali, se tehdy opoziční lidovci dokonce obrátili na Ústavní soud. Koaliční dohodu na zvýšení rodičovského příspěvku oznámil i premiér Petr Fiala (ODS).

Ze slov ministra práce a sociálních věcí – který je zároveň vicepremiérem a předsedou jedné z koaličních stran – vyplývá, že se rodiny s malými dětmi mohou jistě těšit na zvýšení rodičovské z nynějších 300 tisíc na 350 tisíc. Někteří politici ale připouštějí i nižší nárůst. Vládní strany také diskutují o možnosti zkrátit maximální dobu pobírání příspěvku ze čtyř na tři roky.

„Počítám s tím, že se to stane,“ ujistil Marian Jurečka v Otázkách Václava Moravce s tím, že zvýšení bude nejpozději k začátku příštího roku, ale mohlo by být i dříve. Co však zatím není jisté, je, kdo všechno dodatečných 50 tisíc korun dostane – zda to budou všechny rodiny s dětmi do čtyř let, jen rodiny nově narozených dětí, nebo například jen ti, kdo mají malé děti a zároveň rodičovskou ještě pobírají. Tak se to stalo při minulé valorizaci rodičovského příspěvku v roce 2020 a vyvolalo to rozruch.

Tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) připomněla, že lidovci – v té době opoziční strana – se dokonce obrátili na Ústavní soud ve snaze zajistit, aby měli nárok na rodičovskou všechny rodiny s dětmi do čtyř let. Byli ovšem tehdy neúspěšní.

Maláčová se domnívá, že tím spíše by měl Jurečka coby ministr a zároveň předseda KDU-ČSL zajistit, že tentokrát se dostane na všechny. Výsledek z roku 2020 připsala tehdy koaličnímu hnutí ANO, které podle někdejší sociálnědemokratické ministryně prosadilo, že se nebude valorizace týkat těch, kteří rodičovskou již vyčerpali.

Detaily do dvou týdnů

Jurečka ale připustil, že to zatím zaručit nedokáže. „Probíhají k tomu jednání sociálních expertů, členů sociálního výboru,“ řekl. Podrobnosti slibuje říct v horizontu dvou týdnů. Na přelomu května a června by měla návrh na zvýšení příspěvku dostat vláda.

„Domluvili jsme se v rámci vládní koalice, že rodičovský příspěvek skutečně navýšíme. Ještě jsme se nedomluvili na částce a na podmínkách, protože pro to musíme získat finanční prostředky,“ potvrdil premiér Fiala. Cílem podle něj je, aby se vytvořily dobré podmínky pro rodiny, a aby rodičům, kteří se chtějí rychleji vrátit do práce, bylo toto umožněno.

„Za Piráty dlouhodobě prosazujeme růst o 50 tisíc korun, případně i 70 tisíc, ale na tom patrně shoda nebude. Zatím ale není ani žádná finální dohoda,“ prohlašuje místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti).

7 minut
Události: Růst rodičovského příspěvku
Zdroj: ČT24

„Není úplně fér říci, že dítě narozené po půlnoci 1. 1. 2024 už bude to, které bude mít vyšší příspěvek. Jako TOP 09 si dovedeme představit, že třeba rok zpětně,“ míní místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Martina Ochodnická (TOP 09).

„My bychom rádi podpořili i zkrácení čerpání rodičovského příspěvku, ale ruku v ruce samozřejmě s podporou doprovodných opatření, aby rodiče malých dětí měli kam děti umisťovat,“ podotýká místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN). 

SPD: Růst rodičovské je malý

Pokud kabinet zvýšení rodičovské navrhne, bude nejspíše moci počítat i s podporou opozice. Poslankyně SPD a místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková řekla, že její hnutí bude hlasovat pro, i když k tomu, aby se rodičovská zvýšila o 50 tisíc, má výhrady. Je to podle ní málo. S ohledem na inflaci by považovala za přijatelné zvýšení o 90 až 100 tisíc korun.

Je přesvědčena, že to není v rozporu s požadavky opozice na odpovědné hospodaření státu. „Stát si to může dovolit. Musíme se podívat, co jsou priority ve společnosti. To má být porodnost a to, abychom tady měli další děti,“ řekla. Míní, že nyní se „řada mladých rodin bojí mít dítě – jak ho uživí“.

Dopad na státní pokladnu

Příspěvek 300 tisíc korun dostávají od státu rodiče, kteří každodenně pečují o děti do čtyř let. Dávku ale většinou čerpají kratší dobu, nejčastěji do tří let věku dítěte. Rodiče dvojčat a vícerčat dostávají o polovinu víc, tedy 450 tisíc.

Celková výše této podpory je pro všechny stejná. Lidé s nízkými předchozími příjmy ji čerpají pomaleji, maximálně po třinácti tisících měsíčně. Naopak ti s nejvyššími mohou pobírat skoro 50 tisíc. 

Rodičovský příspěvek by se měl zvednout nejpozději od 1. ledna 2024. Ve hře je ale i dřívější datum, třeba 1. říjen roku letošního. Vládní strany dostaly k prodiskutování materiál, podle kterého by v tom případě stát při růstu o 50 tisíc musel ještě letos vydat necelou půl miliardu korun, v příštím roce dvě miliardy, v přespříštím pak tři a půl miliardy.

Pokud by platilo lednové datum a zvýšení se týkalo všech, kdo v té době budou dávku pobírat, bylo by podstatně nákladnější. Příští rok devět miliard a 700 milionů, dále pak pět a půl miliardy. Možná je i varianta postupného růstu podle doby, po kterou rodiče peníze pobírají. Právě tyhle rozpočtové dopady jsou stěžejním kritériem pro konečnou koaliční dohodu.

„Jsou to výdaje, které v roce 2024 nebo 2025 a v dalších letech prostě budou penězi, které bude muset dát stát navíc, ale znovu se vracím k tomu, že v tomto případě je to opravdu důležitá investice,“ míní Jurečka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS si zvolí nové vedení. Kupka a Ivan přednesli nominační projevy

Občanští demokraté v sobotu rozhodnou, kdo se ujme vedení strany po dvanácti letech, během nichž stál v čele ODS expremiér Petr Fiala. O pozici se na kongresu v pražském hotelu Clarion uchází s jedenácti krajskými nominacemi dosavadní místopředseda strany Martin Kupka. Proti němu stojí místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan, který na regionálních sněmech otevřenou podporu nezískal. Na úvod kongresu přednesl Fiala bilanční projev.
06:00Aktualizovánopřed 43 mminutami

Post předsedy Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib, který předloni v listopadu v čele strany nahradil dlouholetého šéfa Ivana Bartoše. Piráti pod jeho vedením posílili ve sněmovně, Hřib se také stal poslancem. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády.
06:00Aktualizovánopřed 50 mminutami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 58 mminutami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Ředitel Nemocnice Na Františku Erhart po obviněních rezignoval

Ředitel pražské Nemocnice Na Františku (NNF) David Erhart oznámil rezignaci na funkci kvůli obviněním, které tento týden zveřejnil server Seznam Zprávy. Učinil tak na pátečním jednání radních Prahy 1, informovala mluvčí městské části, jež nemocnici zřizuje. Obvinění, mimo jiné z bossingu, Erhart odmítl. Rada schválila, že v nemocnici nechá udělat externí forenzní audit a plánuje i trestní oznámení.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...