Rodičovský příspěvek se zvýší na 350 tisíc korun, a to nejpozději od 1. ledna, možná i dříve. Detaily ale koalice ještě nemá dohodnuté, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Jeho předchůdkyně Jana Maláčová (ČSSD) se pozastavila nad tím, že Jurečka zatím není schopen zaručit, že dodatečné peníze dostanou všechny rodiny s malými dětmi. Připomněla, že při minulém zvýšení, jež se týkalo jen těch, kteří rodičovskou ještě nevyčerpali, se tehdy opoziční lidovci dokonce obrátili na Ústavní soud. Koaliční dohodu na zvýšení rodičovského příspěvku oznámil i premiér Petr Fiala (ODS).
Jurečka předloží vládě zvýšení rodičovské na přelomu května a června. Zatím tají, které rodiny dostanou přidáno
Otázky Václava Moravce, 1. část (zdroj: ČT24)
Ze slov ministra práce a sociálních věcí – který je zároveň vicepremiérem a předsedou jedné z koaličních stran – vyplývá, že se rodiny s malými dětmi mohou jistě těšit na zvýšení rodičovské z nynějších 300 tisíc na 350 tisíc. Někteří politici ale připouštějí i nižší nárůst. Vládní strany také diskutují o možnosti zkrátit maximální dobu pobírání příspěvku ze čtyř na tři roky.
„Počítám s tím, že se to stane,“ ujistil Marian Jurečka v Otázkách Václava Moravce s tím, že zvýšení bude nejpozději k začátku příštího roku, ale mohlo by být i dříve. Co však zatím není jisté, je, kdo všechno dodatečných 50 tisíc korun dostane – zda to budou všechny rodiny s dětmi do čtyř let, jen rodiny nově narozených dětí, nebo například jen ti, kdo mají malé děti a zároveň rodičovskou ještě pobírají. Tak se to stalo při minulé valorizaci rodičovského příspěvku v roce 2020 a vyvolalo to rozruch.
Tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) připomněla, že lidovci – v té době opoziční strana – se dokonce obrátili na Ústavní soud ve snaze zajistit, aby měli nárok na rodičovskou všechny rodiny s dětmi do čtyř let. Byli ovšem tehdy neúspěšní.
Maláčová se domnívá, že tím spíše by měl Jurečka coby ministr a zároveň předseda KDU-ČSL zajistit, že tentokrát se dostane na všechny. Výsledek z roku 2020 připsala tehdy koaličnímu hnutí ANO, které podle někdejší sociálnědemokratické ministryně prosadilo, že se nebude valorizace týkat těch, kteří rodičovskou již vyčerpali.
Detaily do dvou týdnů
Jurečka ale připustil, že to zatím zaručit nedokáže. „Probíhají k tomu jednání sociálních expertů, členů sociálního výboru,“ řekl. Podrobnosti slibuje říct v horizontu dvou týdnů. Na přelomu května a června by měla návrh na zvýšení příspěvku dostat vláda.
„Domluvili jsme se v rámci vládní koalice, že rodičovský příspěvek skutečně navýšíme. Ještě jsme se nedomluvili na částce a na podmínkách, protože pro to musíme získat finanční prostředky,“ potvrdil premiér Fiala. Cílem podle něj je, aby se vytvořily dobré podmínky pro rodiny, a aby rodičům, kteří se chtějí rychleji vrátit do práce, bylo toto umožněno.
„Za Piráty dlouhodobě prosazujeme růst o 50 tisíc korun, případně i 70 tisíc, ale na tom patrně shoda nebude. Zatím ale není ani žádná finální dohoda,“ prohlašuje místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti).
Události: Růst rodičovského příspěvku (zdroj: ČT24)
„Není úplně fér říci, že dítě narozené po půlnoci 1. 1. 2024 už bude to, které bude mít vyšší příspěvek. Jako TOP 09 si dovedeme představit, že třeba rok zpětně,“ míní místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Martina Ochodnická (TOP 09).
„My bychom rádi podpořili i zkrácení čerpání rodičovského příspěvku, ale ruku v ruce samozřejmě s podporou doprovodných opatření, aby rodiče malých dětí měli kam děti umisťovat,“ podotýká místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN).
SPD: Růst rodičovské je malý
Pokud kabinet zvýšení rodičovské navrhne, bude nejspíše moci počítat i s podporou opozice. Poslankyně SPD a místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková řekla, že její hnutí bude hlasovat pro, i když k tomu, aby se rodičovská zvýšila o 50 tisíc, má výhrady. Je to podle ní málo. S ohledem na inflaci by považovala za přijatelné zvýšení o 90 až 100 tisíc korun.
Je přesvědčena, že to není v rozporu s požadavky opozice na odpovědné hospodaření státu. „Stát si to může dovolit. Musíme se podívat, co jsou priority ve společnosti. To má být porodnost a to, abychom tady měli další děti,“ řekla. Míní, že nyní se „řada mladých rodin bojí mít dítě – jak ho uživí“.
Dopad na státní pokladnu
Příspěvek 300 tisíc korun dostávají od státu rodiče, kteří každodenně pečují o děti do čtyř let. Dávku ale většinou čerpají kratší dobu, nejčastěji do tří let věku dítěte. Rodiče dvojčat a vícerčat dostávají o polovinu víc, tedy 450 tisíc.
Celková výše této podpory je pro všechny stejná. Lidé s nízkými předchozími příjmy ji čerpají pomaleji, maximálně po třinácti tisících měsíčně. Naopak ti s nejvyššími mohou pobírat skoro 50 tisíc.
Rodičovský příspěvek by se měl zvednout nejpozději od 1. ledna 2024. Ve hře je ale i dřívější datum, třeba 1. říjen roku letošního. Vládní strany dostaly k prodiskutování materiál, podle kterého by v tom případě stát při růstu o 50 tisíc musel ještě letos vydat necelou půl miliardu korun, v příštím roce dvě miliardy, v přespříštím pak tři a půl miliardy.
Pokud by platilo lednové datum a zvýšení se týkalo všech, kdo v té době budou dávku pobírat, bylo by podstatně nákladnější. Příští rok devět miliard a 700 milionů, dále pak pět a půl miliardy. Možná je i varianta postupného růstu podle doby, po kterou rodiče peníze pobírají. Právě tyhle rozpočtové dopady jsou stěžejním kritériem pro konečnou koaliční dohodu.
„Jsou to výdaje, které v roce 2024 nebo 2025 a v dalších letech prostě budou penězi, které bude muset dát stát navíc, ale znovu se vracím k tomu, že v tomto případě je to opravdu důležitá investice,“ míní Jurečka.