Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) se nechystá prosadit do zákona zvýšenou věkovou hranici pro odchod do penze na 68 letech. Podle něj by se při nástupu do důchodu měla zohledňovat délka života, odpracovaná doba či náročnost profese. Šéf resortu práce to řekl po schůzce se zástupci opozičního hnutí SPD. Uvedl, že se jeho důchodová komise rozšiřuje i o zástupce opozice. Nově by v ní měla zasedat i poslankyně SPD Lucie Šafránková. Před týdnem tým doplnila zástupkyně opozičního hnutí ANO.
Jurečka nechce prosazovat odchod do penze v 68 letech
Důchod z veřejného systému tvoří v Česku kolem 95 procent příjmu seniorů. Odvody na penze jsou výrazně nižší než výdaje, letos by deficit mohl činit kolem 78 miliard korun. Experti navrhují ke zmírnění zadlužení mimo jiné zpomalit valorizace, omezit počet předčasných důchodů a zvyšovat postupně dál důchodový věk. Ten teď každý rok roste, ve 30. letech by se měl zastavit na 65 letech. Česká televize před časem uvedla, že podle plánů ministerstva práce by se měl zvednout na 68 let.
„Musím jednoznačně říci, že s takovým návrhem, že bych takto propisoval věkovou hranici do důchodové reformy, nepočítám. Nepředpokládám, že bych psal nějakou konkrétní věkovou hranici nad tu dnešní, která je stanovena nad 65 let… Ten moment, kdy se v budoucnu bude odcházet do důchodu a bude nárok na starobní důchod, musí být odvislý od více faktorů,“ uvedl Jurečka. Zmínil délku života, dobu pobírání penze, odpracovaný čas i náročnost vykonávané práce.
Život v Česku se prodlužuje a počet i podíl lidí nad 65 let podle statistiků roste. Loni měli muži naději na dožití 76,1 roku a ženy 81,9 roku. Lidí nad 65 let žilo v zemi 2,2 milionu, tvořili 21 procent obyvatel. Podle dřívějších plánů by člověk měl v penzi trávit zhruba čtvrtinu života. Povinná doba placení odvodů pro nárok na důchod trvá nyní 35 let. Dříve do důchodu bez krácení částky mohou odcházet horníci a záchranáři.
Cílem je najít shodu na reformě
Jurečka podotkl, že někteří lidé nastupují na trh práce v 18 letech a jiní až po skončení vysoké školy o pět či šest let později. Už dřív mluvil o tom, že by vysokoškoláci či lidé v nemanuálních profesích tak mohli také chodit do důchodu ve vyšším věku.
Podle nynějšího zákona by vláda měla každých pět let vývoj důchodového systému a doby dožití přehodnocovat. Podle toho by měla věk odchodu do penze případně upravovat. Kabinet by měl posouzení provést příští rok.
Jurečka ve středu řekl, že jeho důchodovou komisi rozšíří i zástupci opozičních hnutí. V týmu jsou zatím politici pěti vládních stran, zástupkyně ministerstev práce a financí a několik expertů. Cílem je najít shodu na reformě, řekl Jurečka.
Strany koalice a opozice mají o podobě důchodů rozdílné představy. Šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala ve středu po schůzce s Jurečkou řekl, že SPD nepodpoří růst věku odchodu do důchodu na 68 let či nezohlednění inflace při valorizaci. Podle Fialy musí reforma obsahovat opatření na podporu porodnosti, a to třeba zvýšení porodného či dětských přídavků. Další jednání by se mělo konat do dvou týdnů.
Rychetský: Přednostní projednání neočekávám
Zákon o omezení mimořádného červnového růstu důchodů, který vláda schválila na začátku března, plánuje hnutí ANO napadnout u Ústavního soudu během následujícího měsíce a půl. „My ji (stížnost) chceme samozřejmě podat v co nejkratším termínu, ale nesmí to být na úkor kvality zpracování, to musí být vyprecizováno, takže já to odhaduji nejpozději začátkem května,“ uvedla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Návrh na zrušení zákona zpomalující růst penzí by chtělo podat i hnutí SPD. Nemá na to ale dost poslanců.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v rozhovoru pro ČT řekl, že soudce zpravodaje určí krátce po podání návrhu los. Přednostní projednání neočekává. „Pokud se týče návrhu, který je zatím jen chystán, o kterém se hovoří v médiích, já dopředu samozřejmě nehodlám, nechci ani nesmím vyslovit jakékoli stanovisko, které Ústavní soud zaujme. Ale nepochybně se budeme snažit i tuto záležitost rozhodnout tak, abychom příliš neohrozili stabilitu a fungování celého systému,“ uvedl Rychetský.
Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu znovu odmítl, že by byl zákon retroaktivní. Zároveň ale poprvé připustil, že využití stavu legislativní nouze pro jeho velmi rychlé prosazení bylo diskutabilní. „To jediné slabé místo, o kterém se často mluví, je to, že jsme to projednávali ve stavu legislativní nouze, ale my jsme neměli jinou možnost,“ podotkl Fiala.
Ministři přicházející na středeční jednání vlády byli přesvědčení, že zákon zpomalující růst důchodů v souladu s ústavou je. Obhajovali i jeho schválení ve stavu legislativní nouze. „Já si myslím, že je dobře o tom rozhodnout dřív, protože to je citlivá věc a znejišťovat společnost není příliš dobré,“ uvedl ministr školství Vladimír Balaš (STAN). Také ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09) je přesvědčena, že nebylo porušeno pravidlo ústavnosti, ačkoliv připustila, že projednání proběhlo ve velké časové tísni.