Vládní hnutí STAN navrhuje zpomalit růst platů politiků stejně jako valorizaci penzí. O případné úpravě chce jednat. V pořadu Partie televize Prima CNN News to řekl vicepremiér a předseda STAN Vít Rakušan. Prezident Petr Pavel vyzval ve středu vládu, aby s opozicí hledala řešení v otázce zmrazení platů. Podle hlavy státu není možné snížit růst penzí, a platy politiků ponechat beze změn. Podle Rakušana je prezidentův požadavek k vedení diskuse legitimní. Zmrazení platů na pět let navrhlo už opoziční hnutí ANO. Rakušan v pořadu Partie také řekl, že každá strana a hnutí ve vládní koalici má jiný vzorec ke zpomalení budoucího růstu penzí.
STAN navrhuje zpomalit růst platů politiků stejně jako valorizaci penzí, řekl Rakušan
„To, s čím přichází a co říká pan prezident, je legitimní požadavek na společenskou diskusi… My jsme přišli (STAN) s vlastním návrhem, který chceme projednávat koaličně a chceme ho projednávat i s opozicí. Ten návrh je takový, abychom zvýšení platů politiků zpomalili stejným způsobem, jako zpomalujeme valorizaci důchodů,“ uvedl Rakušan.
Před nedávnem zmrazení platů politiků na pět let navrhlo projednat na mimořádné schůzi ve sněmovně opoziční hnutí ANO. Koalice to odmítla. Podle Rakušana byl návrh „technicky nedokonalý“ a změna zasahovala i do dalšího volebního období.
Platy ústavních činitelů se podle zákona od loňského roku odvíjejí od průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v celém hospodářství. Do té doby obecně závisely na platech v nepodnikatelské sféře. Platy se vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy vždy za předminulý rok a koeficientu 2,5.
Ministr práce a šéf vládních lidovců Marian Jurečka ve středu řekl, že se na navázání platů v roce 2015 dohodly tehdejší opozice a koalice, aby politici už o svých výdělcích nerozhodovali a nezasahovali do nich. Dodal, že je připraven o principu nastavení jednat. Podle šéfky poslanců ANO Aleny Schillerové Jurečka uvedl, že chce svolat „širší jednání napříč politickým spektrem“.
Rakušan označil případné změny růstu platů politiků za „jasný symbol“, rozpočtové úspory jsou podle něj bezvýznamné. Debata by se měla vést o tom, zda by se úprava měla dotknout i soudců, dodal šéf STAN.
S plánem souhlasí i předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). „Myslím, že dojít k nějakému zmrazení je jedna z těch možných variant, které se vůbec nebráním. Naopak myslím si, že bychom neměli předvádět přílišnou kreativitu v tom, jak jinak to upravíme. Myslím si, že se v tomto případě jedná hlavně o symbol vůči veřejnosti,“ prohlásila v diskusním pořadu ČT Otázky Václava Moravce.
„My ten návrh máme na stole. Řekněme, že je to jeden mantinel a vy přijdete s nějakým jiným. Někde uprostřed najdeme kompromis. Vy chcete vyhovět prezidentovi, ale my to říkáme už rok,“ reagoval v debatě ČT na slova Pekarové Adamové poslanec opozočního hnutí ANO Radek Vondráček.
Každá strana v koalici má jiný vzorec ke zpomalení valorizace
Rakušan v pořadu Partie také řekl, že každá strana a hnutí ve vládní koalici má nyní jiný vzorec ke zpomalení budoucího růstu penzí. Je podle něj navíc třeba najít kompromis tak, aby byl přijatelný i pro opozici a v dalších letech ho po případném úspěchu ve volbách nezrušila. Zpomalení valorizací doporučuje ke zvládnutí zadlužování Národní ekonomická rada vlády (NERV). Vláda by novelu s novým modelem navyšování důchodů měla podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) projednávat za několik týdnů.
„Každé hnutí, každá strana v pětikoalici má trochu jiný vzorec… Máme přesnou představu, se kterou jdeme na jednání, ale nejdříve to řekneme našim kolegům. Hlavně je potřeba přijít s takovým kompromisem, který bude přijatelný i pro opozici, kdy ho nebude mediálně torpédovat,“ uvedl Rakušan. Vyzval opozici, aby s koaličními zástupci jednala.
V řádném termínu se teď důchody zvyšují vždy od ledna o růst cen a polovinu růstu reálných mezd. V mimořádném termínu se zvedá procentní zásluhový díl důchodu poté, co přírůstek cen za sledované období přesáhne pět procent.
Rakušan návrh svého hnutí STAN ke zpomalení budoucího přidávání nepřiblížil. Na páteční tiskové konferenci nechtěl být konkrétnější ani ministr práce Jurečka. Řekl jen, že chce návrhy projednat v příštích týdnech s opozicí, odbory a zaměstnavateli.
NERV navrhovala už loni vrátit se při řádné valorizaci k růstu o třetinu růstu reálných mezd. Česká televize před nedávnem informovala o tom, že při mimořádném navyšování by podle interního podkladu ministerstva práce mohli důchodci buď dostat příspěvek pět tisíc korun, nebo by se zohlednila jen polovina cenového přírůstku, nebo by se mimořádně důchody nezvyšovaly a zdražování by se dodatečně zohlednilo při běžném růstu penzí v lednu.
Podle schváleného rozpočtu převyšují letos výdaje na penze příjmy z pojistného o 62,5 miliardy korun. Tato suma nezahrnuje ještě mimořádnou červnovou valorizaci. Vláda prosadila její snížení. Vyplatit se tak má na mimořádné přidání letos o 19 miliard korun méně, tedy 15,4 miliardy místo 34,4 miliardy korun. Do roku 2030 po všech následujících valorizacích by rozdíl podle Národní rozpočtové rady vzrostl na 250 miliard korun.
V červnu průměrný starobní důchod vzroste kvůli inflaci mimořádně o 760 korun. Zásluhový díl penze se zvedne o 2,3 procenta a k tomu ještě o 400 korun. Výhodnější je to pro nižší penze. Podle původního vzorce by to bylo o 1770 korun. Zásluhový díl by rostl o 11,5 procenta.
Transformací České pošty se bude zabývat vláda
Rakušan také zmínil, že vláda se bude ve středu zabývat základními parametry transformace České pošty. Po jejich schválení by mělo ministerstvo vnitra během několika týdnů oznámit seznam tří set rušených poboček.
„Pokud ubyde 300 poboček, tak logicky to bude mít dopad i na to, že se sníží počet zaměstnanců. Odejdou za důstojných podmínek,“ uvedl Rakušan. Pošta v současnosti zaměstnává okolo 25 tisíc lidí a po zrušení poboček by jich mělo k 1. červenci odejít několik tisíc. Rakušan dodal, že za osm let vlády ANO pošta propustila 6200 lidí.
Podle poslankyně ANO Jany Mračkové Vildumetzové byla transformace pošty připravená a schválená již v roce 2021, ale ministr ji hodil do koše. Pod vedením Rakušana se pošta ze ztráty 600 milionů dostala do propadu 1,5 miliardy korun a na konci roku jí hrozí insolvence, uvedla. Starostové a primátoři podle ní neví, kolik poboček a kde se bude zavírat.