Jedna dívka kope do druhé. V Ústí nad Labem se rozmáhají dětské gangy

Nahrávám video

Jedna dívka leží na zemi a druhá do ní kope. Záběry natočily na mobil děti, podle nichž je to běžná realita. Incident se odehrál v městské části Krásné Březno v Ústí nad Labem, ve vyloučené lokalitě. Video se začalo rychle šířit po sociálních sítích. Tématu dětského násilí se pro pořad 168 hodin věnovala Darina Vlková.

Celé video trvá sedm minut. Patnáctiletá dívka, která na záběrech kope do sedmnáctileté slečny, je žákyní místní základní školy. O incidentu neví ani její rodiče. Podle sociálního pracovníka, který se problémům v okolí věnuje, to není nic neobvyklého. „Na tom sídlišti se bohužel vyskytují mnohé sociální patologie, od drog po extrémní formy chudoby,“ vysvětluje Miroslav Brož ze sdružení Konexe.

Útoků si všímají i další děti, část z nich se bojí už i pohybu venku. „Bojí se chodit ven, aby je nezbili. Třeba kolem nich někdo projde, podívá se na ně a už se chce prát,“ popisuje Alex, žák ústecké Základní školy Husova. Všeobecné agresivity si všímají také učitelé. „Samozřejmě jsou pro to dozory, máme neustále prevenci. Je to všude, ale s tím nic neuděláte,“ říká místní učitelka Eva Kučerová.

Nárůstu dětské agresivity ve městě se věnuje novinářka Tereza Malecká. Podle ní se takzvané dětské gangy rozšířily i do centra města, dětské skupiny jsou smíšené. „Řekněme od osmi let do nějakých třinácti, čtrnácti, patnácti let. I mě samotnou zarazilo, že to brutální násilí šlo od holky na jinou holku,“ komentuje Malecká. „Ten útok se vymyká brutalitou, nicméně nemůžeme říct, že by to bylo něco úplně neobvyklého. Nejenom v Krásném Březně, ale vlastně v celém Ústí nad Labem,“ dodává.

Bez naděje na lepší život

Krásné Březno ale nebylo vždy tak problematické, tvrdí Sylvie, matka jednoho ze žáků ZŠ Husova. „Nebyl tady takový problém. Všechno záleží jenom na výchově,“ dodává. Podle školáků se incidenty dějí běžně. „Je to tady normální. Je to ústecké ghetto, je to Krásňák,“ tvrdí Vojta, student ústecké Střední průmyslové školy stavební.

„Mladiství a děti tady žijí v pocitu beznaděje, v pocitu, kdy nemají budoucnost, kdy chodí většinou na nějakou substandardní školu, která jim uzavírá dveře k lepšímu zaměstnání,“ popisuje situaci v Krásném Březně sociální pracovník Brož. Podle něj žijí děti často ve velmi špatných bytech, kde bývá v jedné místnosti velký počet lidí. Navíc jejich rodiče nemají kromě základních potravin peníze prakticky na nic.

Podle tamních dětí se dívky popraly proto, že se prodávaly. „Povídá se to, protože to dělají, samy to říkaly,“ myslí si jeden z žáků. Podle něj se tak děje ještě na základních školách. Tvrzení potvrzuje i další dívka. „Je to kvůli tomu, že ta starší holka řekla té holce, ať šlape. Ona šlapala a vydělala si třeba osmičku (osm tisíc korun), pět tisíc jí dala a trojku si nechala. Pak jí řekla, že je špína a že se s ní nebude bavit,“ popisuje. Podrobnosti ale nelze ověřit.

Novinářka: Dětská prostituce je tu všeobecně známá

„Dětská prostituce je něco, o čem se všeobecně ví nejenom v těchto lokalitách, řekněme vyloučených, ale zároveň asi neexistuje nějaká pevná statistika, aby vám někdo řekl, kolik dětí konkrétně a v jakém věku prostituuje,“ dodává editorka Blesk zpráv Malecká. Podle ní neexistuje pevná statistika o těchto skutcích, ale panuje všeobecné povědomí nejméně o dvou nebo o třech místech, kde se nabízí i nezletilé děti.

Sociální pracovníci tvrdí, že se děti prodávají na parkovišti pro kamiony právě v městské části Krásné Březno a také v okrajové části Předlice. „Přijíždí sem kamiony, které vozí zboží do místních továren. Řidiči musejí čekat třeba 48 hodin na nakládku, vykládku a v té době kolem parkovišť, kde tráví čas hodně řidičů, se objevují prostitutky a nabízejí tam své služby. Samozřejmě nevím, kolik je jim let, ale věřím tomu, že je možné, že některé z nich jsou i nezletilé,“ připouští Brož.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 30 mminutami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 3 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 3 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 4 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 4 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 5 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.