Mezi dětmi bují šikana. Rodiče o ní netuší, učitelé jsou bezmocní

Nahrávám video

Narůstá agresivita dětí ve školách. Šikanují spolužáky i učitele. Jen školský ombudsman řešil přes pět set stížností za čtvrt roku. Navíc řada zařízení se snaží problém utajit.

Agresivita dětí roste a videa rvaček školáků plní internet. Surově se perou, natáčejí se u toho, a pak se tím chlubí na sociálních sítích. Už to začali řešit i poslanci. „Školy nemají účinný nástroj, jak agresivitu potrestat. Měly by dostat další možnosti. Například jsou státy, kde agresivní dítě je na týden vyloučeno. Nebo by si základní školy mohly agresivní žáky vyměňovat. I ta změna prostředí, kolektivu může zapůsobit kladně,“ řekl školský ombudsman Ladislav Hrzal.

Experti se na semináři školského výboru shodli, že je chyba na straně učitelů, rodičů i celého systému. „Vzhledem ke zvyšující se agresivitě dětí je na čase znovu otevřít diskuzi o snížení věkové hranice trestní odpovědnosti,“ je názoru právník Jan Černý.

Nahrávám video

Zatím poslední známý případ se objevil v Pardubicích, kde čtrnáctiletého chlapce krátce po sobě napadli dva podobně staří útočníci. Většinu úderů oba agresoři mířili na hlavu oběti. Útoku přihlížely děti a také někteří zdejší obyvatelé. Nikdo nezasáhl, chlapce musel ošetřit lékař. Agresoři vyvázli bez trestu kvůli nízkému věku. „Když jsem se zeptala, proč neutekl, tak mi řekl, že se bál, že ho dohoní a že ho zmlátí ještě víc,“ uvedla matka napadeného dítěte.

Stejný agresor byl zachycený i na jiném videu, kde se oběť snaží bránit úderům mířeným na obličej. Dav přihlížejících dětí povzbuzuje útočníka. „Musí u toho být dívky, nebo kamarádi, kteří jsou mladší, aby viděli, jaký on je borec. Bez diváků o to ztrácí zájem a přestávají se prát,“ vylíčil psycholog Jan Lašek. „Jsem šokován, absolutně bych nečekal, že jsou děti schopny takhle se napadat, takhle agresivně, hrubě,“ uvedl nad videozáběry jedné takové rvačky ředitel základní školy Bratranců Veverkových v Pardubicích Leoš Šebela.

Ředitelé škol tvrdí, že nemohou nic dělat. Bitky se totiž odehrávají zpravidla mimo školní areály. „Nemáme vlastně žádnou kompetenci, nemáme možnost uložit nějaké kázeňské opatření, protože se to nestalo ve škole,“ dodal Šebela. 

Pardubická radnice, jako zřizovatel základních škol posílá do tříd odborníky na dětskou agresivitu a šikanu. „Je to zaměřeno hlavně na žáky od páté do deváté třídy, kde nastupuje ta puberta, přičemž agresivita roste,“ řekl náměstek primátora Pardubic Jakub Rychtecký (ČSSD).

Pokud je agresorovi méně než patnáct let, policie zpravidla vyšetřování odloží právě kvůli nízkému věku. Podle právníků ale už teď mohou soudy pro mládež ukládat alespoň alternativní tresty jako ochranné léčení či dohled probačního úředníka.

Na začátku roku se několika dětskými rvačkami zabývali také policisté v Praze. Skupiny teenagerů si potyčky domlouvaly prostřednictvím sociálních sítí. Pozvánky chodily také formou sms. „Tam je třeba: bitky budou v tolik a tolik na tomhle místě. Pak už je na člověku, jestli tam půjde, aby podpořil kamaráda,“ vylíčila žákyně osmé třídy.

Po předešlých událostech ale některé školy začlenily do výuky pravidelné hodiny o kyberšikaně nebo bezpečnosti na sociálních sítích. A nad tím by měli dohlížet i rodiče. „Někteří rodiče nekontrolují dětem sociální sítě jako Facebook, Instagram. Měli by být důslednější nebo jim to úplně zakázat,“ uvedla Jarmila Pavlišová, ředitelka pražské základní školy genporučíka Františka Peřiny.

Publicita na sociálních sítích násilníky ještě více hecuje

A sociální sítě zlo ještě více rozdmýchávají. „To vytvoří ten proadrenalinový moment, kdy lidi do toho jdou daleko víc hlava nehlava,“ míní dětský psycholog Jan Kulhánek. Experti se shodují, že sociální sítě usnadňují a zrychlují organizaci čekoholiv. Tedy i bitek teenagerů. Ty jsou podle nich navíc imitací teritoriálních válek.

Případů, kdy si děti domluví rvačku, další ji natočí a pak sdílejí na sociálních sítích, přibývá třeba i v Mladé Boleslavi. Město chce mladé agresory trestat například zákazem vstupu na problematická místa, jako je obchodní centrum Bondy, kde se mladiství scházejí. Další zachycený příklad je ze základní školy na Teplicku. Žákyně tam dala přímo ve škole facku svému učiteli. Podle spolužáků dívka napadení plánovala, a dokonce svolala spolužáky, aby se mohli dívat. 

Potíže s šikanou jsou i v zahraničí

S mladými agresory mají problém také v zahraničí. Třeba v Košicích na Slovensku se pořádají údajně domluvené, organizované rvačky dívek. Zatímco se dvě dívky kopou a mlátí, desítky přihlížejících je při tom natáčí.

K tragickému konfliktu mezi dětmi došlo na začátku května v Polsku. Ve varšavské základní škole napadl o přestávce jeden žák druhého a několikrát ho bodnul ostrým předmětem. Napadený chlapec zemřel. Na místě policisté zřídili krizový štáb a případ vyšetřují.

Právě rvačky a vyřizování účtů mezi školáky stále častěji řeší i státní zástupci. Navíc školám nabízí pomoc, pokud si neví rady. „Agresivita je vyšší, to je vývoj, který lze zaznamenat. Překvapivé na tom je, že to nejsou jen kluci, že se objevují i dívky,“ řekl náměstek nejvyššího státního zástupce Pavel Pukovec.

Ve sněmovně v úterý zaznělo, že přibývá útoků na učitele ze strany žáků. Šikanu nahlásila třetina škol. Podle inspekce jich je mnohem víc. „Je důležitá prevence, ale důležitý je i jasný postih, aby byl promítnut do zákona, aby měl učitel oporu, jak tyto věci řešit,“ řekl předseda školských odborů František Dobšík.

S šikanou bojují i sami studenti. O tom, jak vypadá, natočili celovečerní film, který vychází z jejich zkušeností. „Šlo o mého kamaráda na základní škole, který spáchal sebevraždu kvůli tomu, že by šikanovaný. Nikdo mu nemohl pomoc – ani já ani rodiče, protože se bál o problému mluvit,“ řekl spoluautor filmu (ne)VĚŘ MI Tadeáš Říha.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 1 hhodinou

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 4 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 4 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 4 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 5 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 6 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.