Ve věku 80 let zemřel v úterý krátce před půlnocí zpěvák Karel Gott. Jeden z nejpopulárnějších českých zpěváků a výrazná osobnost tuzemské kultury posledního půlstoletí. Podle prezidenta Zemana je Gottovo úmrtí zarmucující zpráva pro celou zemi. Česko se se zesnulým zpěvákem rozloučí státním pohřbem, zatím neurčený den jeho konání bude rovněž dnem státního smutku.
Hvězda padla vzhůru. Zemřel Karel Gott
„S nejhlubším zármutkem v srdci oznamuji, že nás včera (v úterý), krátce před půlnocí, po těžké a dlouhé nemoci, opustil můj milovaný manžel Karel Gott. Odešel doma, v tichém spánku, v kruhu své rodiny,“ sdělila zprávu o smrti Karla Gotta jeho manželka Ivana Gottová.
Zpěvák v polovině září oznámil, že trpí akutní leukémií a ambulantně se léčí ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Se zdravotními problémy bojoval i v roce 2016. „Obdivovala jsem, že na sobě stále pracoval, stále se připravoval na koncerty, i když ze zdravotních důvodů nakonec nevyšly. To ho, myslím, nejvíce rozesmutnilo, že už nemá tolik sil, aby koncert uskutečnil,“ myslel podle Gottovy přítelkyně, zpěvačky Yvonne Přenosilové, na své fanoušky i v dobách, kdy mu bylo těžko.
Vláda na návrh premiéra Andreje Babiše schválila, že se Česko rozloučí s Gottem formou státního pohřbu v katedrále svatého Víta a také vyhlášením státního smutku. Podrobnosti politici projednají s respektem k přání rodiny, jejímž souhlasem je usnesení podmíněno.
Mluvčí Karla Gotta Aneta Stolzová zároveň prosí, aby média i veřejnost brala v těchto smutných chvílích ohled na zármutek Gottových blízkých. Bližší informace o smutečním rozloučení by měly být zveřejny na oficiálních stránkách zpěváka.
Prezident Zeman: Gott daroval svůj život celým generacím
Ke Gottově úmrtí kondolovala řada osobností, včetně prezidenta Miloše Zemana, který letos uvedl, že zvažuje, že Gottovi udělí vyšší státní vyznamenání. Gott se podle něj rozdával druhým, daroval svůj život celým generacím.
Jedinečnost Gottovy kariéry připomínají i další politici. Podle místopředsedy vlády Jana Hamáčka (ČSSD) Gott celý život rozdával radost, bude všem chybět. Šéf ODS Fiala označil Gottův úspěch za jedinečný a těžko opakovatelný. Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje zpěváka Karla Gotta za jednoho z největších Čechů, které měl tu čest zažít. Mistře, vážil jsem si Vás, uvedl na Twitteru.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek vyzdvihl Gottovu schopnost spojovat lidi. To bylo podle ministra zpěvákovým poselstvím. „I v období socialismu byl ztělesněním jakéhosi smíru za politikou. A tak trochu zrcadlem, jak jsme tady žili, kdy jsme se často snažili ani na politiku nemyslet. On byl v tomto jako my. Chtěl zpívat, to všichni víme. Takže nám dával i trochu návod, jak žít ve společnosti, ve které to nebylo lehké. Budou kolem něj různé debaty, ale snad bychom se mohli shodnout na tom, že Karel Gott nás učil žít spolu,“ doufá Zaorálek.
Žil zpěvem, říkají o Gottovi jeho umělečtí kolegové
Na Gotta vzpomínají také jeho kolegové a přátelé z umělecké branže, za desetiletí své kariéry se potkal s řadou osobností. „Pro mě Karel nikdy nezemřel, je součástí nejen mě, ale celé české země. Jeho písně nám ho budou neustále připomínat,“ nepochybuje hudebník Felix Slováček. Podle Michala Horáčka Gott „žil zpěvem, být s posluchači byla jeho existence“.
Opakovaně se ve vzpomínkách na slavného zpěváka objevují zmínky o jeho profesionálním přístupu. „Karel byl obrovský profík, vždy pečlivě připravený,“ říká například zpěvačka Eva Pilarová.
Své vzpomínky připojili i další umělci napříč generacemi a žánry, mimo jiné Helena Vondráčková, Leoš Mareš, Adam Mišík nebo režisér Jan Hřebejk. O Gottovi mluví jako zpěvákovi s jedinečným hlasem a smyslem pro humor, který věděl, co chce. Shodují se také na tom, že byl velmi pracovitý a velký profesionál.
Zahraničí vzpomíná na Zlatý hlas z Prahy
Ohlasy přicházejí i ze zahraničí. Zemřel československý popový král, největší hlas Česka, fenomenální zpěvák, píší slovenská média v reakci na zprávu o úmrtí Karla Gotta.
O úmrtí Karla Gotta informují ve speciálních hlášeních všechny hlavní zpravodajské televize i weby v Německu, kde má spoustu fanoušků. Média připomínají Gotta jako „Zlatý hlas z Prahy“, který se proslavil mimo jiné písní Včelka Mája. Gottově úmrtí se věnují i novináři v Rakousku, Polsku či Rusku.
Fanoušci se s Gottem loučí na Bertramce i na fotbale
S oblíbeným zpěvákem se loučí samozřejmě i jeho fanoušci. Před jeho vilou na Bertramce nosí květiny a zaplují zde svíčky.
Radnice jeho rodného města Plzně, kde se Gott 14. července 1939 narodil, vyvěsila černou vlajku, pro veřejnost také založila kondolenční knihu. Od čtvrtka bude pro vyjádření soustrasti k dispozici i kondolenční listina v Českém rozhlase Brno, kde Gott nahrál několik svých písní. V Doubicích na Děčínsku, kde měl zpěvák chalupu, vytvořili pietní místo u kostela Nanebevzetí Panny Marie.
V blízkých dnech si chce Gotta připomenout i Pražská konzervatoř, kde v šedesátých letech studoval. A k pietě si připojila i fotbalová Slavia Praha. Před středečním zápasem s Dortmundem zazněla na stadionu v Edenu česká i německá verze písničky o Včelce Máje a pocta v podobě zhruba dvouminutového potlesku. Shodou okolností Dortmundu Gott v polovině devadesátých let nazpíval klubovou hymnu.
Na české stránce Google zaznamenal termín „Karel Gott“ rekordní počet vyhledávání a nárůst zaznamenalo hledání i v dalších zemích, zejména na Slovensku, v Rakousku, v Německu a v Lucembursku, ale i ve Švýcarsku a v Polsku.
Gott je jen jeden, shodují se publicisté
Hudební publicisté označují Karla Gotta za největší osobnost české populární hudby. Pavel Klusák upozorňuje, že Gott byl souputníkem vývoje české pop music: „Zdá se, že se u něj prolnulo několik talentů: talent vokální, chuť na sobě pracovat i marketingová schopnost. Publikum, které šlo spolu s ním v šedesátých a později semdesátých letech, tvořilo základ. Gott je ale hvězda, kterou vnímali i ti, kdo nepatřili k jeho posluchačům.“
„Gott symbolizuje proměnu populární hudby od šedesátých let dodnes.,“ shrnuje Josef Vlček. „Začínal jako nositel nových hudebních proudů, které u nás předtím nebyly, byl třeba jedním z prvních interpretů písniček Beatles, byla i doba, kdy experimentoval s americkou country, pak přišla éra, řekl bych, německého popu a v posledních letech se zase přichyloval k novým kapelám a hledal mezi nimi inspiraci. Ať už tím, že hostoval v raperských věcech, nebo si nechával psát písničky od nejnovějších skladatelů.“
Podle autora kolekcí hudebníkových písní vydaných ke Gottovým osmdesátinám Miloše Skalky i redaktora Lidových novin Ondřeje Bezra se již na české scéně podobný fenomén pravděpodobně neobjeví, v současné době ho nemůže nikdo nahradit. Také jeho proslulosti v zahraničí se zatím žádný zpěvák či hudebník nevyrovnal.
Slavíkem císařů, Sinatrou Východu
Karel Gott byl nejslavnějším českým zpěvákem populární hudby. Vydal skoro tři stovky alb, první už v roce 1965, na svém kontě má desítky milionů prodaných desek. Své poslední album s názvem Ta pravá vydal loni.
Začátky budoucího zpěváka se opíraly o snahu získat malířský výuční list, avšak nakonec se Gott přiklonil k elektromontérskému oboru. Následně ale obrátil úplně a šel studovat kozervatoř, kde se věnoval hudbě i zpěvu. Publikum ho v padesátých letech mohlo vídat jako příležitostného umělce. Časem získal nabídku, aby vystupoval v pražských kavárnách s orchestry. V roce 1960 deifnitivně opustil ČKD a začal se profesionálně věnovat pouze muzice.
Publikum si zpočátku těžce zvykalo na jeho projev, avšak Gottovi pomohla nastupující éra populární hudby, kterou živila divadla malých forem. Zásadní zlom v kariéře tedy přineslo angažmá v Semaforu a s duetem Až nám bude dvakrát tolik zpívaným s Vlastou Průchovou začal cestu k úspěchu. V roce 1963 poprvé vyhrál posluchačskou anketu Zlatý slavík – v průběhu života v této soutěži nastřádal víc než čtyřicet sošek.
Zlatý hlas podepisuje antichartu
V roce 1968 se zúčastnil mezinárodního zahraničního pěveckého klání Eurovize, což mu otevřelo cestu do německy mluvících zemí. S vlastním spolkem Apollo se podíval i do Spojených států.
Se skladatelem Karlem Svobodou vytvářel v sedmdesátých letech na domácí scéně písně jako třeba Lady Carneval a jeho popularita šla strmě nahoru a na vrcholu vydržela následující dvě desetiletí. Neotřáslo s ní příliš ani to, že Gott v roce 1977 podepsal antichartu, jejíž text četl před ostatními umělci v Divadle hudby.
Osmdesátá léta znamenala pro Gotta vrchol kariéry. Jak v Československu, tak v Sovětském svazu a Německu, kde si vysloužil přezdívky Zlatý hlas z Prahy nebo Sinatra východu. Ještě před sametovou revolucí se stihl stát národním umělcem, v Listopadu 89 ale zpíval po boku písničkáře Karla Kryla na Václavském náměstí hymnu.
Mistr popularity
Po politické změně se popularita „božského Káji“ zakymácela vlivem nově vzrůstající konkurence, ale také kvůli výčitkám, že vycházel dobře s komunistickým režimem. Své původní rozhodnutí o konci kariéry v devadesátých letech přesto přehodnotil a i v novém miléniu dál zpíval, ačkoliv ne už v takové míře, a sbíral ceny popularity. Snažil se o přiblížení mladému publiku, například s německým rapperem Bushidem nahrál předělávku skladby Forever Young.
Karel Gott byl majitelem nespočtu televizních cen i národních vyznamenání. Václav Klaus mu v roce 2009 předal Medaili za zásluhy prvního stupně. Kromě vlastního repertoáru propůjčil hlas k filmovým písním (Limonádový Joe aneb Koňská opera, Tři oříšky pro Popelku, Včelka Mája, Cirkus Humberto) a sám občas ve filmu účinkoval (v semaforském muzikálu Kdyby tisíc klarinetů, v hudební komedii Hvězda padá vzhůru, která byla normalizační podobou Švandy Dudáka, nebo v pohádce Z pekla štěstí).
Mezi mistrovy nejznámější skladby patří třeba Trezor, Být stále mlád, Den je krásný, Lady Carneval, Přijela pouť, Když muž se ženou snídá, Čau, lásko a mnoho dalších.
Poslechněte si podcast k nedávným 80. narozeninám Karla Gotta: