Labe zůstává na některých místech na středním a dolním toku na třetím stupni povodňové aktivity. V Ústí nad Labem bude zřejmě kulminovat ve čtvrtek. V krajském městě i v Děčíně jsou zaplavené některé části silnic a cyklostezky podél řeky. Ve většině Česka ale již meteorologové odvolali výstrahu, která varovala před možným rozvodněním vodních toků. V západních Čechách, které se potýkaly se záplavami již před Štědrým dnem, již začínají sčítat škody. Ministerstvo pro místní rozvoj oznámilo, že urychlí spuštění dotačního programu určeného právě k nápravám škod po živelních pohromách.
Labe ještě zůstává na nejvyšším stupni, v západních Čechách začíná sčítání škod po povodních
Události: Labe zůstává na nejvyšším stupni (zdroj: ČT24)
Třetí povodňový stupeň je na dolním toku Labe v Děčíně, Ústí nad Labem a Litoměřicích, na středním toku v Kostelci nad Labem na Mělnicku a v Němčicích na Pardubicku, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu. V Němčicích již hladina klesá, podle predikce ČHMÚ by se stupeň povodňové aktivity mohl v noci snížit na druhý. V Kostelci nad Labem naopak ještě teče vody čím dál více a podobné je to v severních Čechách.
„Očekáváme kulminaci během zítřka (čtvrtka). Města jsou ve střehu, svolávala protipovodňové komise a byla připravena na to, že bude hladina stoupat výš. Ale jak je vidět, počasí se umoudřilo,“ řekl hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO). Míní, že výraznou roli v rozsahu povodní sehrála nechranická přehrada, která dokázala zmírnit záplavovou vlnu z Ohře. „Nebýt Nechranic, situace by tady byla podstatně horší,“ zdůraznil.
Hydroprognostik Jakub Přibyl upřesnil, že Labe v Ústí by mohlo kulminovat ve čtvrtek v podvečer, jeho hladina bude na 650 centimetrech. To je nižší úroveň, než naznačovaly dřívější odhady. Podle Přibyla pomohlo, že na horách začalo mrznout a přestalo tát i zásahy na přehradách, díky nimž se podařilo povodeň zmírnit.
V Ústí nad Labem je připraven materiál ke stavbě protipovodňových stěn, ale radnice již nepočítá s tím, že by se použil. Uzavřena je část Přístavní ulice, protože zateklo do podjezdu pod Benešovým mostem – přestože tato část silnice měla sloužit jako protipovodňová vana a být před povodněmi ochráněna.
Podle mluvčího Ředitelství silnic a dálnic Jana Rýdla se voda na silnici dostala zřejmě kvůli technické závadě. „Pravděpodobně je zadřená šroubovice mechanismu zavírací pojistné klapky a ta je nefunkční. Proto protekla voda na vozovku. Příčinu ale určíme přesně až ve chvíli, kdy opadne voda a dostaneme se na místo,“ poznamenal.
Rozvodněné Labe odřízlo lodní přístaviště v Nučnici
Středočeský kraj podle hejtmanky Petry Peckové (STAN) sleduje, jak se chová Labe hlavně u Neratovic – to kvůli Spolaně – a také v Mělníku. U soutoku s Vltavou je řeka na druhém stupni a do případného dosažení třetího jí zbývá ještě asi třicet centimetrů. Pak by ale záhy mohl nastat problém. „Kdybychom se dostali přes 600 centimetrů, tak by to už ohrožovalo ve větší míře nemovitosti. Zatím k tomu nedošlo, doufám, že se situace už bude uklidňovat,“ řekla hejtmanka.
Vedoucí vodohospodářského dispečinku podniku Povodí Labe Jiří Petr uvedl, že hladina řek v Královéhradeckém a Pardubickém kraji stoupá pouze na středním a dolním Labi, všude jinde hladiny klesají. I on se domnívá, že k dalšímu rozvodnění na řekách už nedojde, na horách totiž opět začíná mrznout a z podhůří již většina roztátého sněhu odtekla, nejsou ani předpokládány další srážky.
Kromě Labe byl ve středu stupeň značící povodňové ohrožení zhruba do 18:00 na Svratce v Brně. Její hladinu ovlivňuje odtok z přehrady a také stavební práce v korytě. Povodeň ve Svratce zaplavila bagr, který používala stavební firma při protipovodňových úpravách. Hasiči se ho v pondělí pokusili vyprostit, ale nepodařilo se to, zůstává proto pod vodou.
Povodňové ohrožení vyhlásila místní povodňová komise také na rybníku Řibřich u Mrákotína na Vysočině, kde v pondělí hrozilo protržení hráze. Podařilo se ji zabezpečit, ale povodňový stupeň zůstává, o jeho snížení nebo zrušení rozhodne komise podle mrákotínského starosty Miroslava Požára až později.
I řeka Morava byla v Olomouci ráno krátce na třetím povodňovém stupni, mírně se i rozlila do neobydleného území, brzy ale její hladina zase klesla. Podle primátora Miroslava Žbánka (ANO) ale zafungovaly úpravy z minulých let, jejichž cílem bylo zabránit zaplavení obydlené části města. Rozšíření koryta podle něj prokazatelně zabránilo tomu, aby se Morava vylila do městské části Lasce, jak se dříve stávalo.
Nejhorší má za sebou Sázava, která byla na některých místech na třetím stupni od Božího hodu, i Chrudimka, kde byla velká povodeň již na Štědrý den. Na mnoha řekách je ale stále druhý stupeň povodňové aktivity – kromě Labe, Sázavy, Chrudimky a Moravy též na Orlici, Cidlině, Bílině, Ohři, Jihlavě a na pařížovské přehradě na řece Doubravě.
Jiří Petr hovořil o zvýšených hladinách řek (zdroj: ČT24)
Zhruba na pěti desítkách míst zůstává nejnižší povodňový stupeň, tedy bdělost. Ještě v úterý ráno bylo míst s některým z povodňových stupňů téměř 140, do večera se počet snížil na 120. Ve středu odpoledne již jich bylo méně než sedmdesát.
Hladinu horní Vltavy zvýšil odtok z Lipna. V Praze se opatření zmírnila
Na druhý stupeň povodňové aktivity se dopoledne vrátila Vltava v Českém Krumlově. Její hladina kolísá, druhý stupeň platil i v noci, ráno se řeka poněkud zklidnila. Hladina znovu stoupla poté, co vodohospodáři ohlásili, že zvýší odtok z Lipna na 70 a později 80 metrů krychlových za sekundu. V Českém Krumlově očekávají, že by mohla Vltava večer vystoupat až na úroveň odpovídající třetímu stupni – tedy nad 220 centimetrů. Třetí stupeň v Krumlově krátce platil již v noci na Štědrý den.
„Neočekáváme, že by hladina dosáhla sobotních hodnot. Bude to na hraně, k těm 220 centimetrům. O víkendu jsme měli nejvíc 222 centimetrů. Máme připravené pytle s pískem,“ shrnul situaci krumlovský starosta Alexandr Nogrády (ANO). Jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) však zdůraznil, že i když je kvůli odpouštění vody z Lipna „průtok vyšší, než na jaký jsme zvyklí, je bezpečný“.
Zaplavená část náplavky na Rašínově nábřeží v Praze
V Praze se naopak již preventivní povodňová opatření zmírnila. Od Božího hodu jsou zavřená vrata v Čertovce a mimo provoz jsou dva přívozy na severu města. Dva dny platil také bezvýhradný zákaz vstupu na náplavky. To se již částečně změnilo, pěší mohou na náplavky na Dvořákově nábřeží na Starém Městě a na Hořejším náměstí na Smíchově. Auta mají vjezd nadále zakázán s výjimkou zásobování od osmi do deseti hodin dopoledne.
Vedení města zároveň vyzvalo veřejnost k opatrnosti při průchodu otevřenými náplavkami. „Jelikož povodňové nebezpečí opadává, snažíme se postupně vracet na náplavky běžný život. Dnes přijatá opatření považuji za rozumný kompromis,“ uvedl primátor Bohuslav Svoboda (ODS).
Český hydrometeorolgický ústav částečně odvolal výstrahu, v níž varoval před rozvodněnými toky. Platí už jen pro vybraná místa hlavně v Polabí, podél Sázavy a dolní Vltavy, u řeky Moravy a v některých lokalitách pod Českomoravskou vrchovinou.
První obce sčítají škody. Riziko představují i zatopené studny
Ačkoli letošní vánoční povodně ještě nejsou pryč, v některých obcích, které se s nimi potýkaly jako první již před Štědrým dnem, již nastal čas pro zjišťování rozsahu škod. Hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek (ODS) věří, že „škody nebudou nijak zásadní“. Zaplavené byly podle něj hlavně zahrady nebo sklepy. V některých regionech – Pardubickém, Středočeském nebo Karlovarském kraji – zaplavila voda z Labe, Ohře či Sázavy některé chatové osady. V Karlových Varech či v Hrobicích na Pardubicku museli hasiči z chat evakuovat lidi.
V Mírové na Karlovarsku natekla voda z rozvodněného potoka do domů, škody budou řádově nejméně statisícové. Podle starostky Lenky Baštové byly pod vodou čtyři rodinné domy. „Někteří měli až půl metru vody v obývácích, v kuchyních. Sklepy byly zcela zatopené,“ shrnula. Obyvatelé museli podle ní vyhodit některé kusy nábytku nebo koberce. Voda začala v Mírové ustupovat na Boží hod. Povodňové ohrožení, které vyhlásila povodňová komise, již neplatí.
Obec podle starostky uvolní peníze pro rodiny postižené záplavou. Pro samosprávy bude naopak určen dotační program Živel, který vyhlásí ministerstvo pro místní rozvoj v pondělí 8. ledna. Žádosti začne přijímat 1. února 2024. Vyčlenilo pro něj 200 milionů korun.
Následky povodní v Mírové (zdroj: ČT24)
Program není určen jen na škody po aktuálních záplavách, ale i pro jiné podobné události. Dotace může pokrýt až 70 procent škod do maximální výše deseti milionů korun. „Nebudeme s přípravou čekat na to, až dojde k pohromě, ale budeme pružně reagovat na aktuální potřebu. Ministerstvo pro místní rozvoj bude mít vždy na začátku roku připravený program, ze kterého mohou samosprávy získat podporu třeba v případě rozsáhlého požáru nebo právě povodní,“ ozřejmil ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Kromě viditelných škod mohou ovšem po povodních zůstat i poškození, která vidět sice nejsou, ale mohou se projevit velmi citelně – například kontaminovaná voda ve studních. „Do studny se dostává voda zcela jinými vrstvami zemin než obvykle, tudíž se i její kvalita může lišit od standardních podmínek,“ popsali odborníci.
Ministerstvo zdravotnictví apelovalo na všechny, kdo mají studnu v oblasti postižené povodněmi, aby jí po opadnutí velké vody věnovali péči. Pokud z ní pijí, měli by vyčerpat vodu, vyčistit a dezinfikovat stěny a po několika týdnech provést rozbor vody.
„Pokud byla studna povodní přímo a zjevně zasažena, bývá většinou nutné provést kompletní sanaci,“ apelovalo ministerstvo. S čištěním je ovšem potřeba počkat nejen na opadnutí vody, ale také na pokles zvýšené hladiny spodních vod.