Zhruba deset procent českých domácností, které by mohly být ohroženy energetickou chudobou, bude mít nárok na mimořádnou okamžitou pomoc, řekl ve středu ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (ANO). Týkat by se to podle něj mohlo 400 až 500 tisíc domácností. Formu pomoci následně rozporovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní mají na tyto dávky nárok pouze lidé v hmotné nouzi a úřady práce mají povinnost žadatele příjmově testovat, nejde tedy o okamžité řešení.
Havlíček chce mimořádnou pomoc pro domácnosti kvůli situaci s energiemi. Maláčová žádá systémové řešení
Mimořádná okamžitá pomoc je jednorázová dávka hmotné nouze. Pro přidělení této podpory se podle zákona zkoumá příjem a majetek nejen žadatelů, ale i všech lidí v domácnosti. Posuzují se i další skutečnosti. Získat ji mohou jen osoby ve vážné tísni. Nedosáhnou na ni tak obvykle například lidé se spořením pro děti či s nemovitostí.
Havlíček ale na tiskové konferenci řekl, že na mimořádnou okamžitou pomoc budou mít s velkou pravděpodobností nárok ti, kdo mají možnost čerpat příspěvek na bydlení, a ti, kteří jsou v takzvané hmotné nouzi. „Je to to, co se nyní propočítává a bude v následujících dnech zveřejněno,“ doplnil.
Podle Maláčové tento návrh není řešením. Domnívá se, že může pomoci jen malému zlomku lidí. Řekla to na středečním brífinku, který následoval po tiskové konferenci ministerstva průmyslu a Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
Spor o dotaci pro dodavatele
Apelovala zároveň na lidi, aby se v pátek nehrnuli na úřady práce. Podle ní by neuspěli, pouze by paralyzovali úřady a celý systém. „Dávka mimořádné okamžité pomoci je testovaná na příjem. Pravděpodobně klienty u dodavatelů poslední instance nezasáhne. Musíte doložit, že jste v hmotné nouzi, že nemáte žádné úspory a příjmy. Není to nástroj řešení situace,“ upozornila.
Maláčová za nejjednodušší formu pomoci považuje dotace pro dodavatele poslední instance, kteří by poté mohli snížit výši předepsaných záloh pro klienty, bezúročné půjčky od státní banky nebo energošeky pro domácnosti. S dotací pro dodavatele nesouhlasí zase Havlíček.
„Půjčky dodavatelům poslední instance neřeší situaci odběratelů. Je absurdní, aby stát úvěroval ČEZ, podporu potřebují domácnosti,“ reagoval. Dodal, že vyplacení okamžité mimořádné pomoci představuje jasnou a rychlou pomoc.
Maláčová žádala Babiše o svolání vlády
Podle Maláčové je nutný koordinovaný postup. Požádala proto premiéra Andreje Babiše (ANO) o svolání kabinetu. „Musí rozhodnout vláda jako celek na návrh ministerstva průmyslu,“ podotkla.
Babiš odpověděl, že se vláda sejde, až bude dosaženo finální shody a vznikne program mimořádné pomoci. „Vláda připravuje komplexní podporu. Zapojuje se ministerstvo financí přes DPH, ministerstvo průmyslu a obchodu přes odpuštění plateb za obnovitelné zdroje energií a ministerstvo práce a sociálních věcí, které společně se zmíněnými resorty připravuje takzvanou mimořádnou okamžitou pomoc pro domácnosti, které jsou ohroženy energetickou chudobou. Přesně v souladu s doporučením EU a dle dnešní (středeční, pozn. red.) dohody zástupců zmíněných ministerstev,“ oznámil.
Resort práce a sociálních věcí už krátce před brífinkem Havlíčka oznámil, že nemá žádné nástroje, s jejichž pomocí by mohl řešit dopady zdražování energií a vysokých záloh. Situaci podle resortu práce musí řešit ministerstvo průmyslu a ERÚ vůči dodavatelům energií.
Nového dodavatele energií si musí hledat 900 tisíc odběratelů skupiny Bohemia Energy, která skončila v polovině října. Ukončení činnosti oznámily i další firmy, týká se to tisíců jejich odběratelů. Na tuto dobu je přebírají jiné společnosti, tedy takzvaní dodavatelé poslední instance (DPI). Řada lidí má nyní platit násobně vyšší zálohy než dosud.
Podle ministerstva práce jsou zálohy za energie u dodavatelů poslední instance stanoveny nestandardně. Tiskové oddělení uvedlo, že „nepřípustným způsobem selhala základní ochrana spotřebitele“ a měl by být k dispozici garanční fond pro případ pomoci.
Podle Havlíčka ochrana spotřebitele nemohla selhat, neboť je nutné se chovat podle pravidel v liberálním tržním prostředí Evropské unie. „Stát nemůže vstoupit žádným zákonným prostředkem do trhu tak, že by kontroloval délky nákupů a prodejů, tím spíše pokud klienti prokazují dostatek hotovosti na svých účtech. Co může dělat ERÚ a co penalizuje, je agresivní, predátorské chování, to co nazýváme chování šmejdů,“ dodal ministr.
Běžnou smlouvu si zařiďte co nejrychleji, radí úřady
Zákazníci by měli podle resortu práce neprodleně požádat o uzavření běžné smlouvy. Radí, aby lidé od dodavatelů poslední instance žádali hned vyúčtování své spotřeby. S tímto dokladem by případně bylo možné žádat o mimořádnou okamžitou pomoc. Ministerstvo dále uvedlo, že je do dávek připraveno ceny energií promítnout. Jedná se o úpravu legislativy.
Aby lidé rychle přešli od dodavatelů poslední instance ke standardnímu dodavateli energií doporučuje také ministerstvo průmyslu a Energetický regulační úřad. Podle Havlíčka tak budou mít lepší cenu a mohou snáz řešit individuální problémy, například skrze splátkové kalendáře. „Pokud přejdou na standardního dodavatele, tak ten si může kupovat energii na delší období, nikoli na krátké, kdy jsou ceny vysoké. To znamená, že bude mít levnější energii,“ vysvětlil.
Předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček apeluje na dodavatele energií, aby zákazníkům umožnili individuální dohody o splátkových kalendářích, především, co se týče záloh. Zároveň by podle něj měli nabízet i krátkodobé produkty, nikoli jen na dobu dvou či tří let.
Havlíček a Trávníček také upozornili na výrazný rozdíl v měsíčních zálohách u DPI a běžného dodavatele. Zatímco běžní dodavatelé je rozpočítávají na celý rok, DPI se řídí očekávanou spotřebou na následující půlrok. Mluvčí ERÚ Michal Kebort už dříve upozornil, že „vzhledem k tomu, že půjde o zimní měsíce, je tato spotřeba o poznání vyšší. Především u domácností, které elektřinou nebo plynem vytápějí“.
O opatřeních ke zmírnění dopadů ve středu dopoledne jednali zástupci ministerstev průmyslu, práce, financí a ERÚ. Politický náměstek ministryně práce Robin Povšík (ČSSD) pak řekl, že resorty a úřad připravují soubor kroků a řešení musí být komplexní. Babiš po jednání tripartity mluvil o případném poskytování dávky mimořádné okamžité pomoci.
Desítky tisíc bývalých klientů Bohemia Energy má novou smlouvu
Dodavateli poslední instance jsou v případě elektrické energie v současné době v závislosti na konkrétním regionu společnosti E.ON Energie (jižní části České republiky), Pražská energetika (Praha a nejbližší okolí) a ČEZ Prodej (střed a sever České republiky). U plynu pak E.ON Energie (Jihočeský kraj), Pražská plynárenská (Praha a nejbližší okolí) a innogy Energie (zbytek České republiky).
Podle informací ČTK, které agentura získala v anketě mezi firmami se statutem DPI, mají už desítky tisíc bývalých klientů Bohemia Energy podepsané smlouvy u nových dodavatelů. Další o nových kontraktech jednají. Standardní ceník je pro zákazníky výhodnější než ceník DPI, a to i o desítky procent.
Někteří bývalí klienti však ještě neobdrželi ani vyrozumění od svého dodavatele poslední instance. Kvůli neúplným údajům z databáze, které energetici od Bohemia Energy získali, totiž dopisy nemusely přijít všem. Od středy se proto mají hlásit v klientských centrech energetiků. Například na jihu Čech tak lidé ve středu čekali i několik hodin.
DPI vyzývají, aby se jim zákazníci ozývali nejlépe po internetu. ČEZ doporučuje, aby k přechodu na běžný produkt používali on-line formulář, kam stačí zadat osobní a kontaktní údaje a EAN, tedy identifikační číslo odběrného místa. Formulář přímo na elektronické uzavření smlouvy by se měl podle mluvčího firmy E.ON Romana Šperňáka během několika dní objevit také na jejich internetových stránkách. „Nejjednodušší způsob je využít náš web,“ sdělil.
Nulová DPH a zrušení poplatku za obnovitelné zdroje
Vláda kvůli vysokým cenám energií minulý týden schválila návrh novely zákona, která od Nového roku umožní snížit u elektřiny a plynu sazbu DPH na nulu, a to na celý nadcházející rok. Předloha zamíří do sněmovny. Nulová DPH bude platit na elektřinu a plyn také letos v listopadu a prosinci. Zároveň se kabinet shodl na tom, že domácnosti nebudou od příštího roku platit poplatek za obnovitelné zdroje do výše průměrné spotřeby tří megawatthodin, jde o částku maximálně 1500 korun za rok.
Kabinet také schválil návrh na převedení části peněz z výnosů z prodejů emisních povolenek do státního rozpočtu. Celkově má jít asi o 17 miliard korun, které chce následně použít na zmírnění sociálních dopadů současného zvyšování cen energií. Nyní tyto peníze směřují do Modernizačního fondu. Změna by měla platit pro následující dva roky. Záměr kritizuje Svaz průmyslu a dopravy, podle kterého takový krok dopadne na firmy. Ministerstvo životního prostředí, pod které Modernizační fond patří, to odmítá.