Provoz e-neschopenek začal bez problémů a systém je plně funkční. Od spuštění na Nový rok jich sociální správa dostala do čtvrteční 11. hodiny přes šest tisíc. Ve Zlínském kraji část praktických lékařů ale dál vyplňuje papírové tiskopisy a elektronicky neschopenky nevystavuje, a to na protest proti zvýšeným nákladům.
E-neschopenky se rozběhly bez potíží. Část lékařů na protest vyplňovala tiskopisy
Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) už na první den roku vydali lékaři 274 elektronických neschopenek, nicméně skutečnou funkčnost musí podle ní ukázat až provoz pracovního dne.
„Nicméně dnes 2. ledna na první pracovní den za několik málo hodin evidujeme více než tři tisíce e-neschopenek. To znamená, vidíte, že to nabíhá poměrně rychle a každou hodinou se to bude samozřejmě měnit,“ řekla dopoledne na tiskové konferenci ministryně. Ještě před polednem se jejich počet, který zmínila ministryně, zdvojnásobil.
Hlavní přednost systému vidí ministryně v tom, že pacienti nebudou muset nikam chodit s žádným papírem ani žádat o peníze. „Nic se ale nemění na jejich povinnosti okamžitě informovat zaměstnavatele, že nepřijdou do práce,“ uvedla Maláčová. Podle ní lékaři do minuty e-neschopenku vystaví a informaci o nemoci pracovníka ze systému „v řádu minut“ dostanou i zaměstnavatelé.
E-neschopenku má využívat 22 000 zdravotnických zařízení. V systému jsou údaje 4,5 milionu zaměstnanců a 280 000 zaměstnavatelů.
O to, zda se elektronické neschopenky vůbec zavedou, se politici léta přeli. Jak připomněla ministryně práce a sociálních věcí pro Českou televizi, diskuse se vedla již od roku 2011. Ještě první Babišova vláda počítala s ukončením projektu, ale po nástupu jeho druhého, koaličního kabinetu se situace změnila.
Maláčová vyzdvihla, že její úřad dokázal e-neschopenky připravit velmi rychle – zmínila se o půlroce. „Zákon byl schválen 12. června minulého roku,“ upřesnila. Rychlost zavádění e-neschopenek ale vzbudila i kritiku.
Zaměstnavatelé i lékaři si stěžovali, že neměli dost času na testování nového systému. Někteří lékaři také požadovali, aby za vyplnění e-neschopenky dostávali úhradu – buď od pojišťoven, nebo od MPSV. To ale vláda odmítla s tím, že digitalizace lékařům zjednodušuje administrativu.
Lékaři na Zlínsku na prostest vystavují stále tiskopis
Podle šéfa zlínského krajského Sdružení praktických lékařů Lubomíra Nečase zhruba dvě třetiny z 290 tamních praktiků odmítá systém na e-neschopenky používat.
„Chtěli jsme vyjádřit nespokojenost s tím, že jsme byli odmítnuti, co se týkalo žádosti o nějaké úhrady. Počítáme, že během ledna budeme nadále vystavovat papírové neschopenky,“ řekl Nečas. Podle něj pořízení modulu k počítačovému programu a další provoz stojí lékaře od 5000 do 8000 korun ročně.
„Vadí mi to, že ještě než jsem začala e-neschopenky používat, tak mě to zařízení stálo sedm tisíc korun. Navíc si myslím, že bychom nějakou částku za to, že je vůbec vystavujeme, měli dostat,“ doplnila praktická lékařka ze Zlína Zuzana Malínková. Tiskopisy hodlá na protest vydávat minimálně do doby, než pomine hlavní nápor nemocných.
Ministryně ale lékařům pohrozila sankcemi. „Nebudeme lékaře pokutovat za drobná pochybení. Ministerstvo práce ale nemůže tolerovat vědomé porušování zákona. Pokud lékaři nebudou chtít z nějakého důvodu vystavovat e-neschopenky, což jim nařizuje zákon, tak poté by ministerstvo za určitých předpokladů k sankcím přistoupilo,“ uvedla Maláčová.
Pokuta za případ může činit až 10 tisíc korun. Ministryně věří tomu, že se díky úspoře času a papírů e-neschopenka stane „miláčkem lékařů“. Papírové formuláře skončí do dvou let. Šéf zlínského krajského sdružení praktiků Nečas považuje systém elektronických neschopenek za polovičatý. Už ve svém prosincovém prohlášení praktici z regionu kritizovali to, že jim vystavení neschopenky nehradí zdravotní pojišťovny, nebo ministerstvo práce. Vládní koalice proplácení odmítla. Argumentovala tím, že digitalizace administrativu lékařům zjednodušuje.
Sdružení praktických lékařů rovněž ve čtvrtek uvedlo, že mělo být zavedeno přechodné období, ve kterém by si byli mohli lékaři fungování e-neschopenky vyzkoušet. „Myslím, že by to velmi ulevilo těm emocím, které spuštění systému provází. Už to docela dobře fungovalo u eReceptu,“ uvedl předseda sdružení Petr Šonka s odkazem na přechodné období bez sankcí, které platilo u elektronického receptu.
Dopoledne byl problém se přihlásit, zní z jihu Čech
Systém podle lékařů reaguje poměrně rychle a funguje i propojení na registr občanů a firem. Drobné problémy ale lékaři zaznamenali, například na jihu Čech. „V Rudolfově u Českých Budějovic se lékaři, jehož ordinaci jsme navštívili, nedařilo po desáté hodině dopoledne přihlásit do systému. Z deseti e-neschopenek, které vydal, měl problém se dvěma. Také v ordinaci lékaře v Protivíně měli problém e-neschopenku vydat,“ shrnula redaktorka ČT Romana Lehmannová.
Nemocnice České Budějovice vydala do čtvrtečního odpoledne celkem 44 e-neschopenek. „Ale jde o teprve náběh systému, pracovníci se s ním seznamují a celý den měli k dispozici IT podporu. S dalšími dny přijdou situace jako propuštění pacientů a předání do péče praktickému lékaři; a to si budeme muset osahat celé znovu,“ shrnul předseda představenstva českobudějovické nemocnice Michal Šnorek.
Například praktický lékař Jiří Bartoš několik hodin čekal na finální potvrzení ČSSZ, že byla neschopenka přijata. „Časem si to asi sedne, jak s e-receptem,“ řekl. Podle něj zatím není jasné, jak bude fungovat předávání neschopenek pacientů mezi jednotlivými lékaři nebo prodlužování pracovních neschopností zahájených už v roce 2019.
Problémy podle lékařů nastávají i ve chvíli, kdy si lidé nedokáží vzpomenout na přesné znění jména svého zaměstnavatele.
Neschopenky mohou lékaři správě sociálního zabezpečení posílat buď přes svůj lékařský počítačový program, nebo zdarma přes její internetový portál. Na něm se jim po přihlášení v aplikaci po zadání pacientova rodného čísla načtou do kolonek automaticky údaje nemocného i adresa jeho zaměstnavatele.
Nutné je doplnit jen datum, profesi a číslo diagnózy. Po odeslání se objeví potvrzení o přijetí formuláře. Po dalších dvou kliknutích se pak vytiskne pacientův průkaz, do něhož se zapisují termíny kontrol a čas vycházek. Podobně se postupuje i při potvrzení o trvání či ukončení stonání. Zaměstnavatelé dostanou informace do datové schránky, nebo elektronickou poštou.