Již pět lidí se jen od začátku prázdnin léčí s poraněním míchy po skoku do vody. Přestože stráví zbytek života s handicapem, mohou podle lékařů mluvit o štěstí. Podobné úrazy bývají i smrtelné. Míšní léze každoročně upoutají na vozík okolo 170 pacientů. Téměř v desetině případů jsou příčinou právě nebezpečné skoky. Ti, kteří se vrhají z výšky do vody, by měli dodržovat pravidla, radí extrémní skokan Tomáš Kučera.
Byl to jenom okamžik, s jeho následky se ale Adam Musil vypořádává už tři roky. „Ve vlaku se něco popíjelo. Bylo takové vedro, že by se dalo skoro krájet,“ popisuje a přiznává, že zbytek už si sám nepamatuje. Ví jen, že v kempu skočil šipku do řeky. Vody v ní bylo po kolena. „Cestou do vody jsem potkal kámen, no. Vzbudil jsem se až v budějovické nemocnici s těžkou kocovinou a zajímavými pocity,“ konstatuje ironicky.
Adam Musil si poranil šestý krční obratel. Zranění postihlo nejen nohy, ale i ruce. „Nefunguje mi triceps a prsty,“ vysvětluje vozíčkář. Musel se naučit jinak ovládat své tělo. „Všechno se musí člověk naučit znova,“ povzdechl si.
Potíže s dýcháním a vyprazdňováním
Od začátku prázdnin si míchu při skoku do vody poranilo již pět lidí. O tři z nich pečují na Spinální jednotce ve Fakultní nemocnici Motol v Praze. Pacienti zdaleka nemají jen potíže s pohybem. „Jsou tam i problémy s dýcháním či vyprazdňováním, bolesti, které souvisejí s poraněním nervových struktur,“ vysvětlil motolský primář Jiří Kříž.
Jaké to je, zotavovat se po úrazu, ví doktor Kříž z vlastní zkušenosti. Sám je upoután na kolečkové křeslo. I proto spolu s asociací paraplegiků před nebezpečnými situacemi varuje.
I profesionálové dbají na bezpečí
Vůbec nejčastěji se s doživotními následky po skocích do vody musí vypořádávat mladíci, kteří se posilní alkoholem a následně se vrhají do neznámých vod. „Klidně skočte, ale skákejte podle nějakých pravidel,“ radí zakladatel mistrovství republiky v extrémních skocích Tomáš Kučera milovníkům adrenalinu a dodává, že nejen těm, kteří se zmrzačí, často chybí respekt k vodě.
Zakladatel akce High Jump na prvním místě důrazně doporučuje předem kontrolovat i známá, natožpak neznámá místa. „Nejnebezpečnější šutry jsou tak dva metry pod hladinou. Nejsou už tak dobře vidět,“ varuje s tím, že kameny jsou obzvlášť špatně vidět ve špinavé vodě.
Zvlášť napoprvé je podle Kučery potřeba skákat po nohou, nikoliv po hlavě. Alkohol je pochopitelně vyloučený. Ve vodě by podle něj měl být připraven někdo, kdo může v případě nouze tonoucímu pomoci. Tak tomu ostatně bude i za čtrnáct dnů, až se Hříměždický lom zaplní profesionálními skokany.
