Odmítnutí demise ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) je podle politologa Stanislava Balíka dalším dějstvím v dlouhodobém tažení nynějšího prezidenta Miloš Zemana proti sociální demokracii, která ho kdysi ponížila, když poprvé neúspěšně kandidoval do čela státu. Právní expert Jan Wintr ujistil, že pokud premiér navrhne Staňkovo odvolání, již nezbude prezidentovi manévrovací prostor. Podle politologa ale může Zeman využít toho, že předseda vlády Andrej Babiš (ANO) nejspíše nebude ochoten podat kvůli Staňkovi kompetenční žalobu. Komentáře expertů ke kauze kolem ministra Staňka zazněly v pořadu 90' ČT24.
Do hlavní role ve sporu o Staňka nastupuje premiér. Měl by ale sílu k podání žaloby? ptají se experti
63 minut
90’ ČT24: Spor o odchod ministra kultury z vlády
Potřetí za tři roky se Miloš Zeman postavil proti přání sociální demokracie, které mělo změnit podobu vlády. V roce 2017 zprvu odmítal návrh tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) na odvolání ministra financí a předsedy koaličního ANO Andreje Babiše z vlády. Loni naopak nechtěl jmenovat ministrem zahraničí nominanta sociálních demokratů Miroslava Pocheho. Letos nepřijal demisi Antonína Staňka (ČSSD), byť je zřejmé, že o jeho odchod z vlády strana stojí.
Ústava prezidentovi nezakazuje odmítnout demisi
Podle politologa z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Stanislava Balíka lze na Zemanův postup nahlížet ze dvou úhlů. Prvním je způsob, kterým měl Staněk kabinet opustit. „Ministr Staněk podal demisi sám. Jak ji zdůvodňoval, co napsal v dopise, je vedlejší. Důležitý je akt – dávám, nebo nedávám demisi. Pokud ho považujeme za svéprávného člověka, tak asi ví, co dělá, ví, že chce skončit. Kdyby skončit nechtěl, demisi nepodá a nechá se odvolat,“ podotkl politolog.
Druhou stránkou podle něj je, nakolik odpovídá prezidentův krok ústavě. „Naše ústava, náš politický systém nepředpokládá, že prezident je moderátorem uvnitř vlády, že je to prezident, kdo má řešit spory, vyhledávat shodu nebo neshodu. Prezident je součástí výkonné moci, ale stojí mimo vládu, slouží směrem k ní spíše jako ceremonář,“ soudí Stanislav Balík.
Samotným odmítnutím demise se ale Miloš Zeman ústavě nevzepřel. „Lze z ní vyvodit možnost nepřijmout demisi. Je ovšem otázka, k čemu se to používá. Tady žádný rozumný důvod, který by přispíval ke stabilitě vlády, v tom nelze nalézt,“ poznamenal Jan Wintr z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Toho, že první zákon země umožňuje hlavě státu demisi nepřijmout nebo alespoň přemlouvat ministra, aby ji sám vzal zpět, ostatně využívali i předchozí prezidenti Václav Havel a Václav Klaus.
Podal by Babiš kompetenční žalobu?
Premiér Andrej Babiš (ANO) ovšem opakovaně ujistil, že když prezident demisi nepřijal, sám navrhne Staňkovo odvolání, což si přeje předseda ČSSD Jan Hamáček. Sám Miloš Zeman se již jednou pokusil premiérský návrh na odvolání ministra nerespektovat, šlo o zmíněný spor s Bohuslavem Sobotkou, který se týkal Babiše v roli ministra financí. Tehdy nakonec musel ustoupit, kdy jednak začali senátoři jednat o přípravě žaloby na prezidenta a navíc mu předseda vlády pohrozil kompetenční žalobou u Ústavního soudu.
Právě taková žaloba by mohla být na pořadu dne i nyní, kdyby chtěl prezident návrh na odvolání ministra Staňka odmítnout. Jak poznamenal Jan Wintr, nejde ovšem o kompetenční žalobu v pravém slova smyslu – klasickou kompetenční žalobou si instituce vyjasňují, která z nich vykonává kterou činnost, v tomto ohledu je ale vše jasné.
„Je tady situace, kdy je to sdílená kompetence prezidenta republiky a předsedy vlády tak, že k tomu, aby to fungovalo, musí fungovat oba. Předseda vlády odvolání navrhuje, prezident republiky odvolá na základě návrhu. Předseda vlády by se kompetenční žalobou domáhal takového výkladu, že ústava jasně svědčí jeho vůli, že je prezident povinen jeho vůli vyhovět,“ shrnul právník.
Stanislav Balík ale zapochyboval, zda by byl Andrej Babiš ochoten jít do tak tvrdého střetu s Milošem Zemanem. „Myslím si, že ne. Že by nakonec uhnul, jako tomu bylo v počátcích druhé Babišovy vlády a sporu o Miroslava Pocheho a jeho jmenování ministrem zahraničí,“ míní politolog.
Vzpomínka na rok 2003
Samotný spor o Antonína Staňka ovšem Balík považuje spíše za zástupný důvod – krytí prezidentova výpadu proti ČSSD, který přichází bezprostředně po prohraných volbách. Sociální demokraté v nich ztratili zastoupení v Evropském parlamentu, když získali jen necelá čtyři procenta hlasů.
„Tuto dobu využil (prezident – pozn. red.) k tomu, aby se dále rýpal v jejích ranách, dále je solil, ukazoval, že je to strana v rozkladu, má problém,“ shrnul politolog. Zemanův aktuální postup tak vnímá jako další dějství jeho pomsty za to, jak jej strana ponížila v roce 2003, kdy za ni kandidoval na prezidenta a – tehdy ještě v nepřímé volbě – ani nepostoupil do druhého kola druhé volby.
Zároveň se ale podle Balíka strana „do této situace vmanévrovala sama“. Antonín Staněk podal demisi již 20. května a již tehdy se objevily náznaky, jaký by mohl být další vývoj. Mimo jiné šlo o rezignační dopis, který i premiér Babiš interpretoval tak, že „pan Staněk píše, že nekončí z vlastní vůle, ale na základě požadavku předsedy ČSSD Hamáčka“.
„Ve chvíli, kdy dal Antonín Staněk rezignační dopis v podobě, v jaké ho dal, měl Jan Hamáček – pokud si chtěl zachovat tvář a nechtěl připustit vývoj, který se dal odhadovat – dát návrh na jeho odvolání. To znamená, ne demise ze svobodné vůle ministra, ale návrh předsedy koaliční strany na odvolání,“ podotkl politolog.
Staňka má nahradit místopředseda ČSSD Šmarda
Ministr Antonín Staněk oznámil rezignaci ke konci května po vlně kritiky za odvolání ředitelů Národní galerie Praha Jiřího Fajta a Muzea umění Olomouc Michala Soukupa. Zdůvodnil to údajnými významnými pochybeními v hospodaření obou institucí. Fajt i Soukup to odmítají. Podle některých opozičních politiků měl vliv na odvolání Fajta prezident, který měl s bývalým šéfem Národní galerie spory.
Jan Hamáček již navrhl i nového ministra, kterým by se měl stát místopředseda ČSSD a starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda.
