Do EU jsme vstoupit museli, nebyla alternativa, vzpomíná Václav Klaus. Ale teď by klidně odešel

Nahrávám video

Václav Klaus je známým kritikem Evropské unie, ale zároveň je také tím, kdo do ní Českou republiku přivedl. Jako premiér podával v roce 1996 přihlášku, jako prezident svým podpisem o osm let později vstup zpečetil. V Interview ČT24 připustil, že v 90. letech a na počátku nového století nebyla pro Česko jiná cesta. Zdůraznil však, že již tehdy se mu směřování EU nelíbilo.

Jako jeden z hlavních hybatelů byl Václav Klaus u toho, když Česká republika – následnický stát bývalého člena RVHP – pozvolna vplouvalo do Evropské unie. Postupně ale začal dávat najevo své výhrady, a když se v roce 2003 konalo referendum o vstupu, hlasoval proti, jak dnes přiznává. Je ale přesvědčen, že navzdory svým osobním výhradám jinou cestu pro Česko v té době neviděl.

„Nebyli jsme v luxusní situaci Švýcarska, které bylo dlouhodobě stabilní evropskou zemí a nereagovalo na pád komunismu. My jsme byli bohužel v situaci oslabené postkomunistické země snažící se vrátit do Evropy ve smyslu, aby se stalo normální evropskou zemí, kterou kdysi bývalo. Tyto procesy byly ruku v ruce. Já jsem z toho nemohl vyklouznout,“ řekl Václav Klaus.

Dodal, že výhrady má vůči EU od jejího vzniku v roce 1993, kdy na základě Maastrichtské smlouvy nahradila původní Evropské společenství. „Já jsem byl od prvopočátku kritikem toho, v co se zvrtnul evropský integrační proces. Oproti tomu, jak vypadal v prvních dvou, třech desetiletích, kdy šlo skutečně o osvobození, likvidaci bariér na hranicích jednotlivých zemí, prostě liberalizační proces, tak potom, co se stalo začátkem 90. let, to byl zvrat v něco úplně jiného. To jsem od začátku cítil jako velikánský problém,“ zdůraznil Klaus.

Nyní, po patnácti letech členství v Unii, hodnotí jeho výhody a nevýhody přinejlepším jako vyrovnané. „Řekl bych tak fifty-fifty, jedna ku jedné. Nemyslím, že by to bylo velké vítězství. Vstupem do Evropské unie jsme také spoustu věcí ztratili,“ uvedl.

Aktuální zprávu Českého statistického úřadu, ze které vyplývá, že vstup do EU pomohl zahraničnímu obchodu, exprezident zpochybnil. ČSÚ uvádí, že se bilance zahraničního obchodu od vstupu do Unie v roce 2004 průběžně zlepšuje. Již v roce 2005 byl poprvé v plusu, od roku 2012 je saldo v přebytku každoročně. Podle Klause však není příčinou členství v EU.

„Jako ekonom musím říci, že to, že se obrátilo naše saldo zahraničního obchodu z deficitu do přebytku někdy kolem roku 2005, není vůbec zaviněno naším vstupem do Evropské unie. To pánové ze statistického úřadu bohužel neříkají. My jsme dokončili tranformaci, kde deficit zahraničního obchodu byl definičním prvkem. Nemohl být po pádu komunismu jiný,“ ujistil bývalý ministr financí, premiér a prezident.

Václav Klaus přitom odmítá, že by byl euroskeptikem. Takové označení považuje za zjednodušující nálepku. Zároveň však označuje nynějšího předsedu Evropské komise jako „soudruha Junckera“. Odmítl také Junckerova slova z rozhovoru pro Hospodářské noviny, deníky Sme a Rzeczpospolita a týdeník HVG, ve kterých se šéf komise vymezil proti evropskému federalismu. „Nevěřím, že je možné vytvořit Spojené státy evropské stejným způsobem, jako vznikly Spojené státy americké. EU nemůžete budovat proti vůli členských zemí,“ řekl Juncker listům.

Podle Klause je však Jean-Claude Juncker „fanatický Proevropan“ s tím, že jeho názory zná. „V počátcích, kdy jsem byl ministr financí, on byl ministr financí Lucemburska. My jsme se v té době často setkávali. (…) Někde jsme se setkali na dovolené, hodiny jsme spolu mluvili o těchto věcech,“ podotkl.

Vhodnou cestou pro Evropskou unii by byl návrat před Maastrichtskou smlouvu, míní Václav Klaus. „Povinnosti, které nám z EU plynou, jsou naprosto zbytečné. Kdyby EU zůstala na své předchozí úrovni, té úrovni, která nechtěla být jednotným, jednolitým státem – což je moment, který se změnil v maastrichtské smlouvě v roce 1992 – tak by měla Evropská unie daleko více přátel u nás i v dalších evropských zemích. Včetně mě,“ ujistil.

Odchodu Česka z Evropské unie by se bývalý prezident nebránil, ale také po něm nevolá – hlavně kvůli tomu, co by mu předcházelo, jak jasně ukázal brexit.

„To, jak brutálně zachází Evropská unie, Evropská komise s Velkou Británií – s mocným, velkým státem, který není malou zemičkou uprostřed Evropy obklopenou dalšími členy Evropské unie, ale která je ostrovem nedaleko Evropy s úplně jinou minulostí – myslím dává všem jasné sdělení, že pro malou zemičku typu České republiky je nerealistické pokusit se o brexit našeho typu. Proto si nemyslím, že je to něco, o co bychom měli usilovat,“ konstatoval Václav Klaus. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 41 mminutami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 1 hhodinou

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
16:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Reakce Dvořáka zatím není známa.
18:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 2 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
15:06Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
11:05Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.