Do EU jsme vstoupit museli, nebyla alternativa, vzpomíná Václav Klaus. Ale teď by klidně odešel

Nahrávám video

Václav Klaus je známým kritikem Evropské unie, ale zároveň je také tím, kdo do ní Českou republiku přivedl. Jako premiér podával v roce 1996 přihlášku, jako prezident svým podpisem o osm let později vstup zpečetil. V Interview ČT24 připustil, že v 90. letech a na počátku nového století nebyla pro Česko jiná cesta. Zdůraznil však, že již tehdy se mu směřování EU nelíbilo.

Jako jeden z hlavních hybatelů byl Václav Klaus u toho, když Česká republika – následnický stát bývalého člena RVHP – pozvolna vplouvalo do Evropské unie. Postupně ale začal dávat najevo své výhrady, a když se v roce 2003 konalo referendum o vstupu, hlasoval proti, jak dnes přiznává. Je ale přesvědčen, že navzdory svým osobním výhradám jinou cestu pro Česko v té době neviděl.

„Nebyli jsme v luxusní situaci Švýcarska, které bylo dlouhodobě stabilní evropskou zemí a nereagovalo na pád komunismu. My jsme byli bohužel v situaci oslabené postkomunistické země snažící se vrátit do Evropy ve smyslu, aby se stalo normální evropskou zemí, kterou kdysi bývalo. Tyto procesy byly ruku v ruce. Já jsem z toho nemohl vyklouznout,“ řekl Václav Klaus.

Dodal, že výhrady má vůči EU od jejího vzniku v roce 1993, kdy na základě Maastrichtské smlouvy nahradila původní Evropské společenství. „Já jsem byl od prvopočátku kritikem toho, v co se zvrtnul evropský integrační proces. Oproti tomu, jak vypadal v prvních dvou, třech desetiletích, kdy šlo skutečně o osvobození, likvidaci bariér na hranicích jednotlivých zemí, prostě liberalizační proces, tak potom, co se stalo začátkem 90. let, to byl zvrat v něco úplně jiného. To jsem od začátku cítil jako velikánský problém,“ zdůraznil Klaus.

Nyní, po patnácti letech členství v Unii, hodnotí jeho výhody a nevýhody přinejlepším jako vyrovnané. „Řekl bych tak fifty-fifty, jedna ku jedné. Nemyslím, že by to bylo velké vítězství. Vstupem do Evropské unie jsme také spoustu věcí ztratili,“ uvedl.

Aktuální zprávu Českého statistického úřadu, ze které vyplývá, že vstup do EU pomohl zahraničnímu obchodu, exprezident zpochybnil. ČSÚ uvádí, že se bilance zahraničního obchodu od vstupu do Unie v roce 2004 průběžně zlepšuje. Již v roce 2005 byl poprvé v plusu, od roku 2012 je saldo v přebytku každoročně. Podle Klause však není příčinou členství v EU.

„Jako ekonom musím říci, že to, že se obrátilo naše saldo zahraničního obchodu z deficitu do přebytku někdy kolem roku 2005, není vůbec zaviněno naším vstupem do Evropské unie. To pánové ze statistického úřadu bohužel neříkají. My jsme dokončili tranformaci, kde deficit zahraničního obchodu byl definičním prvkem. Nemohl být po pádu komunismu jiný,“ ujistil bývalý ministr financí, premiér a prezident.

Václav Klaus přitom odmítá, že by byl euroskeptikem. Takové označení považuje za zjednodušující nálepku. Zároveň však označuje nynějšího předsedu Evropské komise jako „soudruha Junckera“. Odmítl také Junckerova slova z rozhovoru pro Hospodářské noviny, deníky Sme a Rzeczpospolita a týdeník HVG, ve kterých se šéf komise vymezil proti evropskému federalismu. „Nevěřím, že je možné vytvořit Spojené státy evropské stejným způsobem, jako vznikly Spojené státy americké. EU nemůžete budovat proti vůli členských zemí,“ řekl Juncker listům.

Podle Klause je však Jean-Claude Juncker „fanatický Proevropan“ s tím, že jeho názory zná. „V počátcích, kdy jsem byl ministr financí, on byl ministr financí Lucemburska. My jsme se v té době často setkávali. (…) Někde jsme se setkali na dovolené, hodiny jsme spolu mluvili o těchto věcech,“ podotkl.

Vhodnou cestou pro Evropskou unii by byl návrat před Maastrichtskou smlouvu, míní Václav Klaus. „Povinnosti, které nám z EU plynou, jsou naprosto zbytečné. Kdyby EU zůstala na své předchozí úrovni, té úrovni, která nechtěla být jednotným, jednolitým státem – což je moment, který se změnil v maastrichtské smlouvě v roce 1992 – tak by měla Evropská unie daleko více přátel u nás i v dalších evropských zemích. Včetně mě,“ ujistil.

Odchodu Česka z Evropské unie by se bývalý prezident nebránil, ale také po něm nevolá – hlavně kvůli tomu, co by mu předcházelo, jak jasně ukázal brexit.

„To, jak brutálně zachází Evropská unie, Evropská komise s Velkou Británií – s mocným, velkým státem, který není malou zemičkou uprostřed Evropy obklopenou dalšími členy Evropské unie, ale která je ostrovem nedaleko Evropy s úplně jinou minulostí – myslím dává všem jasné sdělení, že pro malou zemičku typu České republiky je nerealistické pokusit se o brexit našeho typu. Proto si nemyslím, že je to něco, o co bychom měli usilovat,“ konstatoval Václav Klaus. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ve svatovítské katedrále zazní nové varhany, požehná jim Graubner

Konečná cena za nové varhany v katedrále sv. Víta na Pražském hradě bude do 160 milionů korun, řekl předseda správní rady Nadačního fondu Svatovítské varhany Vojtěch Mátl. Většina peněz už se vybrala ve sbírce, veřejnost se do ní může stále zapojit. Novému nástroji v pondělí při liturgii vedené pražským arcibiskupem Stanislavem Přibylem požehná jeho předchůdce Jan Graubner. Zazní Dvořákovy, Händelovy, Haydnovy a Saint-Säensovy skladby za doprovodu České filharmonie.
Právě teď

Vláda rozhodla o zákazu dvou opioidů a schválila novelu odpadového zákona

Vláda v pondělí zařadila na seznam zakázaných návykových látek dva opioidy. Celkem sedmnáct substancí pak zapsala na seznam zkoumaných látek, které není možné v Česku legálně prodávat a vyrábět. Na tiskové konferenci to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Dále vláda schválila novelu odpadového zákona, která počítá se zavedením centrálního systému pro oznámení o přeshraničním převozu odpadu.
před 6 mminutami

ŽivěODS reaguje na novelu, která ruší poplatky za veřejnoprávní média

Vláda v pondělí schválila novelu mediálních zákonů, která ruší poplatky za veřejnoprávní média, informoval po jednání kabinetu ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Napojena budou na státní rozpočet. Česká televize má podle Klempíře hospodařit s 5,74 miliardy korun a Český rozhlas s 2,065 miliardy korun. Částky vychází z rozpočtu k roku 2024, tedy před loňským navýšením poplatků po sedmnácti letech. Fakticky to znamená, že se vrací na úroveň roku 2008.
06:05Aktualizovánopřed 19 mminutami

Lékař z Ústavu leteckého zdravotnictví podvedl na 250 pacientů, přijal dvoumilionový trest

Lékař z pražského armádního Ústavu leteckého zdravotnictví podvedl na 250 pacientů převážně vyššího věku. Neoprávněně od nich požadoval peníze za léky, vyšetření a zdravotní úkony, které přitom byly hrazené z veřejného pojištění, sdělila to v pondělí ČTK mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Muž se podle ní přiznal a uzavřel se státním zástupcem soudem schválenou dohodu. Přijal tak dvoumilionový peněžitý trest a dvouletou podmínku s pětiletou, tedy maximální možnou zkušební dobou.
před 1 hhodinou

Kauza údajné manipulace při přidělování bytů v části Brno-střed míří k soudu

Případ údajně zmanipulovaného přidělování městských bytů v části Brno-střed míří ke Krajskému soudu v Brně. Státní zástupkyně Petra Lastovecká podala obžalobu na čtyři lidi včetně tehdejšího vlivného brněnského politika Otakara Bradáče (dříve ODS), který předsedal bytové komisi. U dalších čtyř podala návrh na uzavření dohody o vině a trestu, informovala o tom Lastovecká v pondělí ČTK. Policisté ve věci zasahovali na začátku října 2022.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne debatovali o střetu zájmů politiků

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali střet zájmů politiků a konkrétně novelu zákona, která řeší mimo jiné i otázku střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Dále diskutovali o financování veřejnoprávních médií a politice na fotbalovém mistrovství světa v Severní Americe. Pozvání přijali bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, chirurg, účastník misí Lékařů bez hranic Tomáš Šebek, vodní slalomář a kajakář Vavřinec Hradilek, šéfredaktor Echo24 Dalibor Balšínek a redaktorka Respektu Kristýna Jelínková. Pořadem provázela Jana Fabianová.
před 6 hhodinami

Stát redukuje akcelerační zóny pro větrné elektrárny

Stavby větrných elektráren, které mohou pomoci snížit emise skleníkových plynů a omezit změnu klimatu, měly rozhýbat akcelerační zóny. Stát označil 94 míst, kde by je nebo fotovoltaiky mělo jít vybudovat snáz a rychleji. Zhruba tři desítky teď chce kabinet, jehož někteří členové reagovat na změnu klimatu odmítají, vyřadit nebo zmenšit. A to i kvůli nesouhlasu samospráv i výhradám armády.
před 7 hhodinami

VideoProdejem Rakony začala před 35 lety velká privatizace

Před třiceti pěti lety se v Česku uskutečnil první přímý prodej státního podniku v rámci velké privatizace. Vlastníkem rakovnického podniku Rakona se stal americký nadnárodní koncern vyrábějící drogistické zboží. Vláda tak tímto způsoben zprivatizovala desítky velkých státních firem s cílem získat finančně silného partnera.
před 8 hhodinami
Načítání...