Václav Klaus je známým kritikem Evropské unie, ale zároveň je také tím, kdo do ní Českou republiku přivedl. Jako premiér podával v roce 1996 přihlášku, jako prezident svým podpisem o osm let později vstup zpečetil. V Interview ČT24 připustil, že v 90. letech a na počátku nového století nebyla pro Česko jiná cesta. Zdůraznil však, že již tehdy se mu směřování EU nelíbilo.
Do EU jsme vstoupit museli, nebyla alternativa, vzpomíná Václav Klaus. Ale teď by klidně odešel
27 minut
Do EU jsme vstoupit museli, nebyla alternativa, vzpomíná Václav Klaus. Ale teď by klidně odešel
Jako jeden z hlavních hybatelů byl Václav Klaus u toho, když Česká republika – následnický stát bývalého člena RVHP – pozvolna vplouvalo do Evropské unie. Postupně ale začal dávat najevo své výhrady, a když se v roce 2003 konalo referendum o vstupu, hlasoval proti, jak dnes přiznává. Je ale přesvědčen, že navzdory svým osobním výhradám jinou cestu pro Česko v té době neviděl.
„Nebyli jsme v luxusní situaci Švýcarska, které bylo dlouhodobě stabilní evropskou zemí a nereagovalo na pád komunismu. My jsme byli bohužel v situaci oslabené postkomunistické země snažící se vrátit do Evropy ve smyslu, aby se stalo normální evropskou zemí, kterou kdysi bývalo. Tyto procesy byly ruku v ruce. Já jsem z toho nemohl vyklouznout,“ řekl Václav Klaus.
Dodal, že výhrady má vůči EU od jejího vzniku v roce 1993, kdy na základě Maastrichtské smlouvy nahradila původní Evropské společenství. „Já jsem byl od prvopočátku kritikem toho, v co se zvrtnul evropský integrační proces. Oproti tomu, jak vypadal v prvních dvou, třech desetiletích, kdy šlo skutečně o osvobození, likvidaci bariér na hranicích jednotlivých zemí, prostě liberalizační proces, tak potom, co se stalo začátkem 90. let, to byl zvrat v něco úplně jiného. To jsem od začátku cítil jako velikánský problém,“ zdůraznil Klaus.
Nyní, po patnácti letech členství v Unii, hodnotí jeho výhody a nevýhody přinejlepším jako vyrovnané. „Řekl bych tak fifty-fifty, jedna ku jedné. Nemyslím, že by to bylo velké vítězství. Vstupem do Evropské unie jsme také spoustu věcí ztratili,“ uvedl.
Aktuální zprávu Českého statistického úřadu, ze které vyplývá, že vstup do EU pomohl zahraničnímu obchodu, exprezident zpochybnil. ČSÚ uvádí, že se bilance zahraničního obchodu od vstupu do Unie v roce 2004 průběžně zlepšuje. Již v roce 2005 byl poprvé v plusu, od roku 2012 je saldo v přebytku každoročně. Podle Klause však není příčinou členství v EU.
„Jako ekonom musím říci, že to, že se obrátilo naše saldo zahraničního obchodu z deficitu do přebytku někdy kolem roku 2005, není vůbec zaviněno naším vstupem do Evropské unie. To pánové ze statistického úřadu bohužel neříkají. My jsme dokončili tranformaci, kde deficit zahraničního obchodu byl definičním prvkem. Nemohl být po pádu komunismu jiný,“ ujistil bývalý ministr financí, premiér a prezident.
Václav Klaus přitom odmítá, že by byl euroskeptikem. Takové označení považuje za zjednodušující nálepku. Zároveň však označuje nynějšího předsedu Evropské komise jako „soudruha Junckera“. Odmítl také Junckerova slova z rozhovoru pro Hospodářské noviny, deníky Sme a Rzeczpospolita a týdeník HVG, ve kterých se šéf komise vymezil proti evropskému federalismu. „Nevěřím, že je možné vytvořit Spojené státy evropské stejným způsobem, jako vznikly Spojené státy americké. EU nemůžete budovat proti vůli členských zemí,“ řekl Juncker listům.
Podle Klause je však Jean-Claude Juncker „fanatický Proevropan“ s tím, že jeho názory zná. „V počátcích, kdy jsem byl ministr financí, on byl ministr financí Lucemburska. My jsme se v té době často setkávali. (…) Někde jsme se setkali na dovolené, hodiny jsme spolu mluvili o těchto věcech,“ podotkl.
Vhodnou cestou pro Evropskou unii by byl návrat před Maastrichtskou smlouvu, míní Václav Klaus. „Povinnosti, které nám z EU plynou, jsou naprosto zbytečné. Kdyby EU zůstala na své předchozí úrovni, té úrovni, která nechtěla být jednotným, jednolitým státem – což je moment, který se změnil v maastrichtské smlouvě v roce 1992 – tak by měla Evropská unie daleko více přátel u nás i v dalších evropských zemích. Včetně mě,“ ujistil.
Odchodu Česka z Evropské unie by se bývalý prezident nebránil, ale také po něm nevolá – hlavně kvůli tomu, co by mu předcházelo, jak jasně ukázal brexit.
„To, jak brutálně zachází Evropská unie, Evropská komise s Velkou Británií – s mocným, velkým státem, který není malou zemičkou uprostřed Evropy obklopenou dalšími členy Evropské unie, ale která je ostrovem nedaleko Evropy s úplně jinou minulostí – myslím dává všem jasné sdělení, že pro malou zemičku typu České republiky je nerealistické pokusit se o brexit našeho typu. Proto si nemyslím, že je to něco, o co bychom měli usilovat,“ konstatoval Václav Klaus.
