Co se od pondělí mění: Testy budou potřeba ve školách i práci, v restauraci nepostačí

Nahrávám video

Od pondělí skončí uznávání testů na koronavirus jako dokladu bezinfekčnosti například v restauracích nebo na koncertech, naopak začne být testování povinné v práci a vrátí se i celostátní plošné testování ve školách. Firmy i školy budou testovat neočkované pracovníky a žáky jednou týdně. Školám dodá testy sám, zaměstnavatelé je budou muset sehnat sami a stát jim na nákup sad přispěje.

Plošné testování v zaměstnání

Od pondělí začne plošné testování ve školách i v zaměstnání, test bude povinný jednou týdně. První kolo testování musí všichni zaměstnavatelé dokončit do 29. listopadu. Zaměstnanci se budou testovat nejméně do konce února.

Režim je podobný jako na jaře. Tentokrát se však bude testování hned týkat všech firem (včetně státních či obecních organizací), zatímco na jaře se testovalo nejprve jen ve větších podnicích nad 250 zaměstnanců a na menší zaměstnavatele se rozšiřovalo postupně.

Povinné testy se budou týkat pouze neočkovaných, respektive těch, kdo nemají doklad o prodělání nemoci v posledních 180 dnech. Nebude se vztahovat na očkované nad 60 let, jak o tom vláda uvažovala. Vyhnou se jim také lidé, kteří pracují z domova nebo se na pracovišti vůbec s nikým nesetkávají. Podniky budou moci k testování použít antigenní testy, včetně samotestovacích sad. Stát přispěje na nákup každého testu 60 korunami.

Mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví nařizuje zaměstnancům, aby test podstoupili, počítá ale i s eventualitou, že to někdo odmítne. V tom případě na něj musí zaměstnavatel upozornit hygienu, samotný zaměstnanec musí po celou dobu nosit v práci respirátor a zároveň být alespoň 1,5 metru od ostatních a stýkat se s nimi může pouze v nezbytné míře. Odděleně od nich musí i jíst.

Plošné testování ve školách

Plošné testování ve školách vláda schválila původně jen na dva týdny, ale prodloužila ho s tím, že bude pokračovat zřejmě až do konce února. V základních a středních školách budou žáci používat antigenní samotesty, které zajišťuje stát a hasiči je již začali rozvážet, a to jednou týdně – v pondělí.

Protože bude muset stát ještě sehnat testy pro pozdější fáze testování ve školách, chtěl by ministr školství Robert Plaga (za ANO) prosadit zásadní změnu – přechod na PCR testy. Zatím se ale stále počítá s antigenními.

Žáci, respektive jejich zákonní zástupci mohou test odmítnout, v tom případě ale budou muset nosit při výuce roušku, necvičit a zpívat, jíst a chodit na toaletu odděleně od ostatních. Testovat se nebudou muset očkovaní žáci.

Výsledkem podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) má být konec plošného posílání celých tříd do karantény při nákaze jednoho žáka.

Kromě základních a středních škol budou testy povinné i pro některé vysokoškoláky, ale ne ve školách – alespoň ne z vůle vlády, může o tom však rozhodnout vedení školy – nýbrž na kolejích. Test budou muset předkládat pouze neočkovaní studenti, a to jednou týdne. Postačí antigenní test.

Použitelnost výsledků testů

I když bude testování ve školách i v zaměstnání povinné, jeho výsledky budou použitelné pouze k tomu, že člověk – bude-li negativní – bude moci opravdu pracovat či se učit. Uznávání testů jako dokladu bezinfekčnosti po neděli skončí. Původně vláda počítala s tím, že se budou dál uznávat i PCR testy, ale nakonec rozhodla, že bude potřeba být proti covidu-19 očkován nebo mít doklad o prodělání nemoci v uplynulých šesti měsících.

Pravidla pro testy na covid od 22. listopadu
Zdroj: ČT24

Režim O-T-N (očkování – test – prodělaná nemoc), který se od 22. listopadu změní v O-N, se týká holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, solárií, kosmetických, masérských a dalších  podobných služeb, živností, při nichž je porušována integrita kůže, provozoven stravovacích služeb, hudebních, tanečních, herních a jiných společenských klubů, diskoték, heren, kasin, vnitřních sportovišť, tanečních studií, posiloven, fitness center, koupališť, wellness zařízení, saun, solných jeskyní, lyžařských vleků, lanových drah, zoologických a botanických zahrad, muzeí, galerií, výstav, hradů, zámků, hvězdáren, planetárií i veletrhů a hospodářských výstav.

Dále bude potřeba mít očkování či potvrzení o prodělané nemoci na hudebních, divadelních, filmových či cirkusových představeních, sportovních utkáních, zápasech nebo závodech. Jen s očkováním nebo po prodělané nemoci bude možnost jít na větší svatby a pohřby (nad 30 účastníků). PCR testy i testy antigenní (nikoli však samotesty) se budou dál uznávat při návštěvách v nemocnicích (včetně otců přítomných u porodů) a zařízeních sociálních služeb a pouze PCR testy při nástupu do lázeňské péče.

Konec uznávání negativních testů jako dokladů o bezinfekčnosti však nebude absolutní. Nadále se jimi budou moci prokázat lidé, kteří mají alespoň jednu dávku vakcíny, ale ještě nejsou považováni za plně očkované, děti do 18 let a lidé, kteří se nemohou očkovat ze zdravotních důvodů.

Těm ale lékař musí důvod kontraindikace očkování zapsat do Informačního systému infekčních nemocí (ISIN). Tyto skupiny budou mít testy i nadále hrazené, pojišťovny jim proplatí pět PCR testů za měsíc. Plně očkovaným lidem zaplatí dva  takové testy měsíčně.

Skupiny s možností bezinfekčnosti PCR testem
Zdroj: ČT24

Reakce na opatření a další vývoj

Někteří z lékařů a epidemiologů jako třeba Roman Prymula kritizují vládu za to, že opatření přicházejí pozdě. Expertní tým budoucí vlády pak trvá na tom, že by lidé měli mít dál možnost prokazovat všude bezinfekčnost PCR testem.

Restaurace a další gastro-provozy se navic obávají výrazného poklesu hostů kvůli zavedení režimu O-N. Opatření totiž přichází v době, kdy by jinak měli hlavní sezónu a hosté i firmy už teď ruší rezervace na prosincové oslavy.

Zástupci Hospodářské komory proto i kvůli pondělním opatřením a dalšímu očekávanému poklesu návštěvnosti chtějí vyjednávat o kompenzacích. „Je potřeba, aby tou podmínkou pro nárok na kompenzace byl pokles obratu o 30 procent, ne o 50 procent, jak to bývalo, protože jsme v jiné situaci. Na jaře byl lockdown, ten obrat okamžitě padal často o 100 procent. Dnes jsme v takovém postupném utlumování toho podnikání,“ avizuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.

O případných kompenzacích pro podnikatele by měla vláda jednat v pondělí. Podmínkou pro vstup bude podle ministra průmyslu a obchodu v demisi Karla Havlíčka (ANO) pokles obratu o 30 procent, jak oznámil v neděli v Událostech. Stát podnikatelům ale poskytne nižší podporu, než na kterou měli nárok, když se požadoval propad tržeb o 50 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
15:06Aktualizovánopřed 1 mminutou

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
16:01Aktualizovánopřed 17 mminutami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
11:05Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 7 hhodinami

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 8 hhodinami

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 10 hhodinami

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
před 22 hhodinami

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
včeraAktualizovánovčera v 17:49

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.