Členství v EU je katastrofou, říká Sogel z hnutí Referendum – Hlas Lidu a žádá vystoupení z Unie

Nahrávám video

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Hlavní prioritou Václava Sogela, lídra kandidátky a předsedy hnutí Referendum – Hlas Lidu, je vystoupení České republiky z Evropské unie. V obsáhlém rozhovoru kritizoval i diktát z Bruselu, schválený migrační pakt, Green Deal nebo vojenskou pomoc Ukrajině.

Česká republika je v Evropské unii dvacet let. Jak hodnotíte její členství?

Dvacet let našeho členství v Evropské unii je dlouhá doba, od níž se hodně změnilo. Můžeme říct, že tady přišla Lisabonská smlouva, která defacto všechny věci, které nám Evropská unie na začátku slibovala, úplně zhatila. Úplně otočila celou Evropskou unii, celý její smysl. Pro mě je to katastrofa.

Můžeme teoreticky mluvit o tom, že bychom hledali něco pozitivního, ale v očích běžného člověka, za něhož se považuji i já, protože jsem obyčejný člověk, řidič z povolání, nevidím něco lepšího. Nevidím ten přínos, který nám slibovali.

Která tři témata považujete v těchto volbách za nejdůležitější?

Jestli se ptáte na témata od nás, tak je to pravda, pravda a pravda. Otevřít oči a donést do Evropské unie ducha toho běžného člověka, protože spousta lidí buď nechápe, o čem je Evropská unie, nebo naopak chápe až moc dobře a bohužel se cítí nedocenění: Protože je sice pěkné, že můžeme volit europoslance, ale nemáme možnost se vyjádřit ke všem otázkám, které se tam probírají.

Nám už je z Evropské unie vesměs jen oznamováno, co se bude nebo nebude dít. A kdybychom nedej bože chtěli vystoupit z EU, tak nám to vlastně není umožněno.

Co přesně chcete v Evropském parlamentu prosadit? Čemu chcete naopak zabránit?

Chtěli bychom prosazovat hlavně pohled obyčejného člověka. Jezdíme teď po České republice a bavíme se s lidmi o tom, jestli chtějí setrvat nebo zůstat v Evropské unii. O tom, co jim vadí. Otázky, které teď pokládáte mně, jsme pokládali lidem v České republice. A běžní občané prostě nevidí žádný potenciál, žádnou změnu.

Chtěli bychom přiblížit Evropskou unii celkově. Nejen občanům, ale i europoslancům.

A jak toho chcete dosáhnout?

Říkat v Evropské unii to, co si tady lidé opravdu myslí. Ne to, co jim někdo předkládá v Evropském parlamentu. Říkat na rovinu, co lidé probírají, co jim vadí. A na těch změnách pracovat. Protože to, kam to spěje, je bohužel jenom diktát.

Takže co byste změnil?

Rétoriku. Tady se musí začít mluvit a poslouchat ten lid, protože ve chvíli, kdy vyšleme jednadvacet poslanců z nějaké země do nějakého velkého kolosu a chceme se bavit o tom, že budeme jeden velký pěkný tým, a hrajeme v uvozovkách s těmi jednadvaceti lidmi, kteří se bohužel do Evropského parlamentu nebo do jakéhokoli politického křesla dostali lží. Tak to prostě je.

Předvolební sliby velkého množství lidí, kteří tam dneska sedí, byly o něčem jiném, než se děje ve skutečnosti.

Měla by se Evropská unie podle vás rozšiřovat? Koho případně přijmout, koho ne a proč?

Ať si Evropská unie v uvozovkách dělá, co chce. Jestli se chce rozšiřovat. Pokud jsou země, které by chtěly vstoupit i za těchto podmínek, které se dnes dějí, ať se rozšiřuje. Pro nás je ale směrodatné celostátní referendum o vystoupení z Evropské unie. Za mě osobně, ale není to směrodatné, protože pro mě je důležité to, co chtějí lidé ve většině, bych chtěl vystoupit z Evropské unie.

Dosud nefungovala žádná společná pravidla týkající se migrace. Jak hodnotíte reformu migrační politiky, která by měla platit od roku 2026?

To je tak otevřené téma, že bychom u něj mohli sedět celý den i večer. Lepší otázka by byla třeba pandemická smlouva.

Samozřejmě je to o diskusi s občany. Můj osobní názor není důležitý, chtěl bych znát názor většiny. Za mě – migrační pakt, který se chystá, je hloupost.

Měla by podle vás Evropská unie dál pomáhat Ukrajině, případně jakým způsobem?

Jde o ošemetné téma, choulostivou věc. Máme pomoc a pomoc. Jsem zastáncem toho, že bychom měli pomoct každému státu, který se dostane do nějakého konfliktu. Po humanitární stránce určitě, ale za mě osobně je strašnou chybou posílat někam zbraně. Protože to samozřejmě rozvíjí další a další nenávist.

Podporujete plán Evropské unie na záchranu klimatu, takzvaný Green Deal?

Je to další velký splácanec hloupostí. Řešíme Green Deal, řešíme Ukrajinu v uvozovkách celorepublikově. Každý se na to obrací, nicméně pandemická smlouva je problém, který se teď bude schvalovat. Na Staroměstském náměstí proto budeme dělat 27. května od 12:00 akci, kde půjdeme podat odpor proti jejímu podpisu. Nevím, jestli o tom média vůbec hovoří, bylo by dobré se podívat na stránky WHO.

Měla by Česká republika podle Vás přijmout euro, jak k tomu vyzval i prezident Petr Pavel?

Možná budu znít jako euroskeptik, ale euro samozřejmě v žádném případě, byť Petr Pavel hovoří, jak hovoří. Je to jeho názor. My ho můžeme pochopitelně akceptovat, ale zase říkám, k tomuhle by Česká republika potřebovala celostátní referendum, protože pokud ztratíme českou korunu, tak Česká národní banka přijde v uvozovkách o moc řídit tok peněz, což by bylo strašně špatné.

Pokud přijdeme o korunu, tak se může i stát, byť nechci nikoho strašit, že přijdeme také o český jazyk. A co bude dál?

A to soudíte na základě čeho?

Na základě toho, co vidím. Evropská unie nám, v uvozovkách, bere úplně všechno, naši kulturu, naši historii. Máme zapomínat? Nemůžeme se, v uvozovkách, vyjadřovat úplně všude, na ulici, na sociálních sítích. V televizi jste nám prostor dali, za to děkujeme. Ten pohled na televizi je samozřejmě zkreslený. Ale to sem nepatří. Chtěl bych říct jen jedno – aby nebyl pohled veřejnosti jednoznačný – nekoukejme na nikoho skrz prsty. To je ukázka, v jaké společnosti žijeme. A to je to, z čeho těží tito lidé, když nám berou ten zbytek.

V budoucnu se staneme v Unii čistým plátcem. To znamená, že víc zaplatíme, než dostaneme. Jak byste jako politik chtěl lidem vysvětlit, že mají dotovat zaostalejší regiony Unie na úkor těch svých?

Nevím, jak jim to vysvětlit, protože za mě je prioritou číslo jedna diskuse o výstupu z Evropské unie. Pokud bychom chtěli dotovat další státy, zeptal bych se, co všechno dotujeme teď. A opět bych se snažil na to téma mluvit s lidmi, jestli o to stojí. Není to o tom, že bychom chtěli být nejbohatší stát. Samozřejmě, v nějaké jednotě se musí nalít do toho středu, aby byli všichni spokojení. Ale pokud finance nemůžeme ovládat nebo zasahovat do toho, co se bude dít, tak je to špatně. Přímá demokracie je podle mě jedinou cestou k tomu, aby byli spokojení všichni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů. Jednání dolní komory bylo odpoledne přerušeno do 15:00.
09:00Aktualizovánopřed 1 mminutou

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 4 mminutami

Bouře způsobily výpadky elektřiny. Dětský tábor zasáhl blesk

Českem během večera a noci přecházely bouřky doprovázené přívalovým deštěm a někde i kroupami. Záchranáři na Jindřichohradecku ošetřili na dětském táboře šest lidí po zásahu bleskem. Dospělého muže, který byl po úderu krátce v bezvědomí, transportoval vrtulník. Pět dětí pak do nemocnice převezly sanitky ve stabilizovaném stavu. Počasí způsobilo komplikace na silnicích i železnicích. Podle energetické skupiny ČEZ byly kvůli bouřkám tisíce domácností bez proudu.
07:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Pavel od vlády nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
13:30Aktualizovánopřed 12 mminutami

Systém rozdělování daňových výnosů mezi kraje obstál před Ústavním soudem

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení části zákona o rozpočtovém určení daní pro kraje. Loni ho podala skupina 32 senátorů. Zákon podle nich neobsahuje mechanismus, který by umožňoval podíly průběžně přizpůsobovat objektivním změnám, třeba demografickému vývoji. Vede tak k nerovnostem ve financování krajů a poskytování veřejných služeb. Systém podle ÚS sice není ideální, ale právo krajů na samosprávu neporušuje.
05:23Aktualizovánopřed 46 mminutami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 1 hhodinou

Babiš loni dostal od Agrofertu dividendu 4,25 miliardy korun, píše iDNES

Částku 4,25 miliardy korun dostal loni od koncernu Agrofert jeho dřívější majitel, premiér Andrej Babiš (ANO), jako dividendu po zdanění. Premiér to řekl serveru iDNES.cz. Babiš uvedl, že koncern dividendu zdanil a že kdyby firmu převedl do ciziny, stát z vyplacených miliard nedostane nic. Dividendu dostal předtím, než kvůli zákonu o střetu zájmů letos v únoru vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust. Agrofert měl v roce 2024 zisk 7,1 miliardy korun a loni 2,2 miliardy.
12:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Novým ředitelem ÚVN je vojenský lékař Luděk Hána

Novým ředitelem Ústřední vojenské nemocnice v Praze (ÚVN) se stal vojenský lékař Luděk Hána. K prvnímu červenci ho do funkce jmenoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), uvedlo ministerstvo obrany (MO). Hána vystřídá po dvou letech Václava Masopusta, který požádal o převelení na jiné služební místo.
10:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled