Členství v EU je katastrofou, říká Sogel z hnutí Referendum – Hlas Lidu a žádá vystoupení z Unie

Nahrávám video

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Hlavní prioritou Václava Sogela, lídra kandidátky a předsedy hnutí Referendum – Hlas Lidu, je vystoupení České republiky z Evropské unie. V obsáhlém rozhovoru kritizoval i diktát z Bruselu, schválený migrační pakt, Green Deal nebo vojenskou pomoc Ukrajině.

Česká republika je v Evropské unii dvacet let. Jak hodnotíte její členství?

Dvacet let našeho členství v Evropské unii je dlouhá doba, od níž se hodně změnilo. Můžeme říct, že tady přišla Lisabonská smlouva, která defacto všechny věci, které nám Evropská unie na začátku slibovala, úplně zhatila. Úplně otočila celou Evropskou unii, celý její smysl. Pro mě je to katastrofa.

Můžeme teoreticky mluvit o tom, že bychom hledali něco pozitivního, ale v očích běžného člověka, za něhož se považuji i já, protože jsem obyčejný člověk, řidič z povolání, nevidím něco lepšího. Nevidím ten přínos, který nám slibovali.

Která tři témata považujete v těchto volbách za nejdůležitější?

Jestli se ptáte na témata od nás, tak je to pravda, pravda a pravda. Otevřít oči a donést do Evropské unie ducha toho běžného člověka, protože spousta lidí buď nechápe, o čem je Evropská unie, nebo naopak chápe až moc dobře a bohužel se cítí nedocenění: Protože je sice pěkné, že můžeme volit europoslance, ale nemáme možnost se vyjádřit ke všem otázkám, které se tam probírají.

Nám už je z Evropské unie vesměs jen oznamováno, co se bude nebo nebude dít. A kdybychom nedej bože chtěli vystoupit z EU, tak nám to vlastně není umožněno.

Co přesně chcete v Evropském parlamentu prosadit? Čemu chcete naopak zabránit?

Chtěli bychom prosazovat hlavně pohled obyčejného člověka. Jezdíme teď po České republice a bavíme se s lidmi o tom, jestli chtějí setrvat nebo zůstat v Evropské unii. O tom, co jim vadí. Otázky, které teď pokládáte mně, jsme pokládali lidem v České republice. A běžní občané prostě nevidí žádný potenciál, žádnou změnu.

Chtěli bychom přiblížit Evropskou unii celkově. Nejen občanům, ale i europoslancům.

A jak toho chcete dosáhnout?

Říkat v Evropské unii to, co si tady lidé opravdu myslí. Ne to, co jim někdo předkládá v Evropském parlamentu. Říkat na rovinu, co lidé probírají, co jim vadí. A na těch změnách pracovat. Protože to, kam to spěje, je bohužel jenom diktát.

Takže co byste změnil?

Rétoriku. Tady se musí začít mluvit a poslouchat ten lid, protože ve chvíli, kdy vyšleme jednadvacet poslanců z nějaké země do nějakého velkého kolosu a chceme se bavit o tom, že budeme jeden velký pěkný tým, a hrajeme v uvozovkách s těmi jednadvaceti lidmi, kteří se bohužel do Evropského parlamentu nebo do jakéhokoli politického křesla dostali lží. Tak to prostě je.

Předvolební sliby velkého množství lidí, kteří tam dneska sedí, byly o něčem jiném, než se děje ve skutečnosti.

Měla by se Evropská unie podle vás rozšiřovat? Koho případně přijmout, koho ne a proč?

Ať si Evropská unie v uvozovkách dělá, co chce. Jestli se chce rozšiřovat. Pokud jsou země, které by chtěly vstoupit i za těchto podmínek, které se dnes dějí, ať se rozšiřuje. Pro nás je ale směrodatné celostátní referendum o vystoupení z Evropské unie. Za mě osobně, ale není to směrodatné, protože pro mě je důležité to, co chtějí lidé ve většině, bych chtěl vystoupit z Evropské unie.

Dosud nefungovala žádná společná pravidla týkající se migrace. Jak hodnotíte reformu migrační politiky, která by měla platit od roku 2026?

To je tak otevřené téma, že bychom u něj mohli sedět celý den i večer. Lepší otázka by byla třeba pandemická smlouva.

Samozřejmě je to o diskusi s občany. Můj osobní názor není důležitý, chtěl bych znát názor většiny. Za mě – migrační pakt, který se chystá, je hloupost.

Měla by podle vás Evropská unie dál pomáhat Ukrajině, případně jakým způsobem?

Jde o ošemetné téma, choulostivou věc. Máme pomoc a pomoc. Jsem zastáncem toho, že bychom měli pomoct každému státu, který se dostane do nějakého konfliktu. Po humanitární stránce určitě, ale za mě osobně je strašnou chybou posílat někam zbraně. Protože to samozřejmě rozvíjí další a další nenávist.

Podporujete plán Evropské unie na záchranu klimatu, takzvaný Green Deal?

Je to další velký splácanec hloupostí. Řešíme Green Deal, řešíme Ukrajinu v uvozovkách celorepublikově. Každý se na to obrací, nicméně pandemická smlouva je problém, který se teď bude schvalovat. Na Staroměstském náměstí proto budeme dělat 27. května od 12:00 akci, kde půjdeme podat odpor proti jejímu podpisu. Nevím, jestli o tom média vůbec hovoří, bylo by dobré se podívat na stránky WHO.

Měla by Česká republika podle Vás přijmout euro, jak k tomu vyzval i prezident Petr Pavel?

Možná budu znít jako euroskeptik, ale euro samozřejmě v žádném případě, byť Petr Pavel hovoří, jak hovoří. Je to jeho názor. My ho můžeme pochopitelně akceptovat, ale zase říkám, k tomuhle by Česká republika potřebovala celostátní referendum, protože pokud ztratíme českou korunu, tak Česká národní banka přijde v uvozovkách o moc řídit tok peněz, což by bylo strašně špatné.

Pokud přijdeme o korunu, tak se může i stát, byť nechci nikoho strašit, že přijdeme také o český jazyk. A co bude dál?

A to soudíte na základě čeho?

Na základě toho, co vidím. Evropská unie nám, v uvozovkách, bere úplně všechno, naši kulturu, naši historii. Máme zapomínat? Nemůžeme se, v uvozovkách, vyjadřovat úplně všude, na ulici, na sociálních sítích. V televizi jste nám prostor dali, za to děkujeme. Ten pohled na televizi je samozřejmě zkreslený. Ale to sem nepatří. Chtěl bych říct jen jedno – aby nebyl pohled veřejnosti jednoznačný – nekoukejme na nikoho skrz prsty. To je ukázka, v jaké společnosti žijeme. A to je to, z čeho těží tito lidé, když nám berou ten zbytek.

V budoucnu se staneme v Unii čistým plátcem. To znamená, že víc zaplatíme, než dostaneme. Jak byste jako politik chtěl lidem vysvětlit, že mají dotovat zaostalejší regiony Unie na úkor těch svých?

Nevím, jak jim to vysvětlit, protože za mě je prioritou číslo jedna diskuse o výstupu z Evropské unie. Pokud bychom chtěli dotovat další státy, zeptal bych se, co všechno dotujeme teď. A opět bych se snažil na to téma mluvit s lidmi, jestli o to stojí. Není to o tom, že bychom chtěli být nejbohatší stát. Samozřejmě, v nějaké jednotě se musí nalít do toho středu, aby byli všichni spokojení. Ale pokud finance nemůžeme ovládat nebo zasahovat do toho, co se bude dít, tak je to špatně. Přímá demokracie je podle mě jedinou cestou k tomu, aby byli spokojení všichni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna se mimořádně sejde kvůli otázce střetu zájmů Babiše

Poslanci budou na mimořádné schůzi z podnětu opozice debatovat o otázce střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a dotacích skupině Agrofert. Opoziční poslanci budou chtít také blokovat přijetí novely, která rozvolňuje zákon o střetu zájmů politiků. Podle průběhu projednávání ve sněmovně budou zvažovat i napadnutí u Ústavního soudu. Úpravy v úterý předložila skupina koaličních poslanců, kvůli tomu odpadne běžné připomínkové řízení.
06:00Aktualizovánopřed 55 mminutami

VideoBělorusové patří do Evropy, Lukašenko je loajální Rusku, říká Cichanouská

Běloruská politička a aktivistka Svjatlana Cichanouská je na dvoudenní návštěvě Česka. Na Pražském hradě se setkala s prezidentem Petrem Pavlem. Sešla se i s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) a vystoupila před senátním zahraničně-bezpečnostním výborem. V Událostech, komentářích Cichanouská řekla, že si běloruský diktátor Alexandr Lukašenko v poslední době tvoří manévrovací prostor a mění rétoriku vůči svým sousedům. „Lukašenko se nesmí poslouchat. Důležité jsou jeho činy a ty ukazují, že je loajální Rusku. (...) Musíme běloruskému lidu neustále připomínat, že jeho místo je v Evropě, ne v Rusku,“ zdůraznila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 2 hhodinami

O víkendu se oteplí až na 24 stupňů, dál ale bude pršet

Po nynějším ochlazení se o víkendu v Česku oteplí až na 24 stupňů Celsia. Bude ale nadále zataženo s deštěm, výjimečně i s bouřkami, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), podle kterého bude tepleji hlavně na jihu Moravy.
před 2 hhodinami

Zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Mašína

Zemřela Zdena Mašínová, bylo jí 92 let. Na sociálních sítích to uvedl historik Petr Blažek či Konfederace politických vězňů. Mašínová byla dcerou generála Josefa Mašína, který za protektorátu bojoval v domácím odboji proti nacistům, a sestrou členů odbojové skupiny bratří Josefa a Ctirada Mašínových. Kvůli činnosti svých bratrů, kteří za dramatických okolností utekli na počátku 50. let z Československa na Západ, byla komunistickým režimem perzekvována.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVýbor probíral přesun agendy závislostí pod ministerstvo zdravotnictví

Poslanci zdravotního výboru řešili ve středu přesun agendy závislostí a duševního zdraví z Úřadu vlády pod ministerstvo zdravotnictví. Ministr Adam Vojtěch (za ANO) trval na tom, že změna nebude znamenat propouštění ani finanční ztrátu. K propojování zdravotní i sociální oblasti už podle něj dochází. Zástupci služeb proti přesunu pod ministerstvo protestují, právě i kvůli nejistotě ohledně financování. Nesouhlas s přesunem pak vyjádřili i zástupci lidsko-právních organizací. Opozice mluví o ohrožení dotčených agend. Pracovníci Úřadu vlády, jehož některé agendy mají být převedeny pod různé resorty, zůstávají ve stávkové pohotovosti. V příštích dnech je čeká jednání s jednotlivými ministry – v pátek na ministerstvu práce a sociálních věcí.
před 13 hhodinami

Mrázová věří, že novela stavebního zákona projde a centrální úřad vznikne od ledna

Ve čtvrtek má sněmovna opět projednávat v rámci druhého čtení novelu stavebního zákona. O jejím obsahu a odhadovaném průběhu schvalování hovořila v pořadu Interview ČT24 ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Soudí, že novela zřejmě nenabude účinnosti k 1. červenci, jak se původně předpokládalo, ale požádá kolegy, aby se tak stalo co nejdříve. K první etapě změn a vzniku centrálního Úřadu rozvoje území by mělo dojít od počátku roku 2027, řekla ministryně moderátorovi Jiřímu Václavkovi.
před 14 hhodinami

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Američan, u kterého bylo podezření na ebolu, opustil Bulovku. Je zdravý

Během 21 dní trvající karantény se mu stýskalo po rodině, ale jinak americký pediatr a internista Patrick LaRochelle svou situaci zvládal. Cítil, že bude zdravý. Fakultní nemocnice Bulovka ho v půlce května přijala kvůli podezření na nákazu ebolou, ale žádné příznaky se u něj neprokázaly. Lékař je již na cestě do Spojených států amerických. Krátce před propuštěním s ním mluvila redaktorka ČT Denisa Čížková.
před 16 hhodinami
Načítání...