Česká vláda uvažuje o tom, že by odstřihla od veřejných peněz některé rizikové ruské firmy. Zároveň by Praha mohla navrhnout rozšíření sankčního seznamu Evropské unie, na kterém po ruské invazi na Ukrajinu figurují stovky ruských činitelů a desítky subjektů. Před jednáním s unijními kolegy to v Bruselu řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), podle něhož Česká republika už zmrazila některé účty lidí z unijního seznamu.
Velvyslanci zemí EU jednali už o čtvrtém balíku sankcí, v němž by k lidem s dosud zmrazeným majetkem a zákazem pobytu v unijních zemích měla přibýt skupina oligarchů.
Čeští vládní politici v minulých dnech prohlašovali, že země zvažuje vytvoření vlastního sankčního seznamu i požadavku, aby potenciální ruští a běloruští příjemci dotací odsoudili válečné zločiny ruského prezidenta Vladimira Putina.
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš kromě toho požádal Evropskou komisi (EK), aby v dalším balíčku sankcí bylo vydáno evropské nařízení, které ruským a běloruským oligarchům zamezí přístup k dotacím a zakázkám.
Podle Stanjury pracuje Finanční analytický úřad (FAÚ) na prověřování účtů lidí z už schválených sankčních seznamů, Česko by ale mohlo zajít ještě dál.
„Některé účty jsme už zmrazili a současně debatujeme o tom, že bychom případně přidali nějaké sankce ze strany České republiky,“ řekl Stanjura. Mohly by se podle něj týkat firem, které by bezpečnostní složky vyhodnotily jako rizikové. Ty by stát odstřihl od veřejných zakázek, dotací či daňových pobídek, řekl ministr.
„Jsme země, která šla hodně daleko v sankcích, například v tom, co hodně zemí neudělalo, to znamená zastavení udělování víz ruským občanům, byli jsme z prvních, kteří zastavili letový provoz,“ řekl k věci také ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Stanjura dodal, že Česká republika by mohla navrhnout i další rozšíření sankčního seznamu EU.
Hřib: Praha nemůže být útočištěm pro oligarchy
Finanční analytický úřad už identifikoval první případy majetku lidí, kteří figurují na sankčním seznamu. „Prověřují, zda ty osoby, které jsou na sankčním seznamu, mají nebo nemají majetky,“ vysvětlil Stanjura.
Podle Deníku N jsou lidmi ze sankčního seznamu, kteří působili v Praze, Miroslav Pogorelov a Alexandr Babakov. Figurovali ve firmě Novotrek, která dodnes vlastní byt v domě v Nuslích. Několik let je už ale prázdný. Pogorelov organizoval prezidentské volby na okupovaném Krymu a Babakov je místopředsedou Ruské dumy.
„Praha nemůže sloužit jako útočiště pro oligarchy, reakce by měla být co nejrychlejší, případy ze zahraničí ukazují, že to účelově převádí na příbuzné,“ řekl pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti).
Izrael je zatím neutrální
Izrael zatím sankce proti Rusku nezavedl a snaží se i díky tomu fungovat jako diplomatický prostředník mezi Kyjevem a Moskvou. Spojené státy ovšem varují, aby se židovský stát nestal útočištěm pro ruské oligarchy.
V neděli přistál v Tel Avivu letoun vlastněný Romanem Abramovičem, který má v zemi rozsáhlý majetek. Tento oligarcha před čtyřmi lety dokonce získal izraelské občanství. Většinu času však netrávil tam, ale například ve Velké Británii, USA a dalších zemích, kde měl také majetky. Kvůli sankcím se mu nicméně život na Západě zkomplikoval.
Za poslední dva týdny přistálo v Izraeli čtrnáct privátních letounů z Ruska. Pro Izrael je to problém a nelíbilo se to ani Američanům. „Izrael nebude cestou pro obcházení sankcí uvalených na Rusko Spojenými státy a dalšími západními státy,“ slíbil ministr zahraničí Izraele Jair Lapid.
Vláda jako celek zatím držela opatrný kurz a premiér se snažil tuto opatrnost přetavit ve výhodu v podobě mediace mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajinský prezident dokonce navrhl, že mírové rozhovory by se mohly konat v Jeruzalémě.
Zdi jeruzalémského Starého města se v neděli rozsvítily v barvách ukrajinské a ruské vlajky. Jenže mírová symbolika nemůže zakrýt velké dilema. Dlouholetá politika korektních vztahů s Moskvou se ocitá pod stále větším tlakem.
