Ukrajincům zasaženým ruskou invazí Česko ve středu vydalo 3480 víz, od začátku války je dostalo 248 804 lidí. Na cizinecké policii se nahlásilo 137 102 lidí, ve středu jich bylo 2567. Děti do patnácti let se registrovat nemusí. Údaje ve čtvrtek na Twitteru zveřejnilo ministerstvo vnitra, jeho šéf Vít Rakušan (STAN) zároveň řekl poslancům, že realistický scénář počítá s tím, že konečný počet uprchlíků v Česku se bude pohybovat kolem půl milionu, třetina z nich by mohla v zemi chtít zůstat. Podle OSN z Ukrajiny od vpádu ruských vojsk uprchly více než čtyři miliony lidí, z toho přes dva miliony do Polska.
Česko ve středu vydalo lidem z Ukrajiny 3480 víz. Celkový počet se blíží čtvrt milionu, Rakušan očekává dvojnásobek
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Počet udělených víz za účelem dočasné ochrany v minulém týdnu postupně klesal. Od pondělních sedmi tisíc na zhruba tři tisíce o víkendových dnech. V pondělí počet opět mírně narostl na 5100, v úterý znovu klesl na 3600.
Nejvíce uprchlíků před válkou je dlouhodobě v Praze. Podle statistik ministerstva vnitra je ke čtvrtku v metropoli 60 636 lidí. Počet odbavených v pražském asistenčním centru také klesá, zatímco v pondělí bylo odbaveno přes 1300, v úterý už jen 982 a ve středu 870 uprchlíků.
Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku je pravděpodobně vyšší. Už před osmi dny premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že jich je zhruba 300 tisíc. Téměř polovinu tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je realistický scénář, že konečný počet uprchlíků bude přes půl milionu.
Připustil, že již nyní je problém s množstvím běženců. „Můžeme říci, že kapacita státu, abychom mohli začleňovat příchozí bez dalších opatření, překročena je,“ uvedl Rakušan. Česko má podle něho problém zejména s kapacitou ubytování odpovídající kvality.
Podle ředitelky Sdružení pro integraci a migraci Magdy Faltové někteří uprchlíci, kteří již v Česku jsou, „nedosáhnou na dlouhodobé ubytování (…), může se stát, že v hromadných typech ubytování typu tělocvična budou déle“. Neplatí to ale plošně, Plzeňský kraj má ještě zpola volnou ubytovnu v Čechově ulici s kapacitou 247 lidí, kterou 20. března převzal od státu.
Stát dá 300 milionů na integraci uprchlíků
Ministr, který hovořil o současné situaci s poslanci z bezpečnostního výboru, dodal, že nejvyhledávanějším regionem je Praha. „Je potřeba říci, že dominantní představa lidí je ta, že jedou do Prahy,“ poznamenal Rakušan. Přerozdělování běženců mezi kraji podle něho ale funguje o něco lépe než dříve.
V současnosti ale přicházejí lidé, kteří uprchli před válkou z Ukrajiny, pomaleji než ze začátku, a někteří navíc odjíždějí. V některých dnech podle Rakušana více Ukrajinců z Česka odjelo do dalších bezpečných zemí, než kolik jich přijelo.
V Plzni jsou počty lidí, kteří za den přijdou do asistenčního centra, třetinové oproti špičce z prvních týdnů fungování. Díky tomu také zmizel stan před střediskem, které sídlí v bývalém Prioru naproti nádraží. „Humanitární pomoc přesouváme dovnitř, protože není třeba obsluhovat ty dřívější fronty před budovou. Dnes tam lidé stojí ve frontě maximálně půl hodiny a jsou vevnitř v horní čekárně,“ řekl plzeňský hejtman Rudolf Špoták (Piráti).
Na integraci válečných uprchlíků dá stát 300 milionů korun, řekl též ministr vnitra poslancům. Peníze rozdělí stát v dotacích určených jednak obcím, jednak neziskovým organizacím, které zajistí výuku češtiny a také začlenění běženců do komunitního života. V Česku by podle jeho odhadu mohla zůstat až třetina příchozích.
„Je třeba diskutovat o tom, zda to představuje příležitost, možnost pro Českou republiku, nebo zda to detekuje pouze riziko,“ zdůraznil. Poznamenal také, že pokud zhruba 30 procent dospělých uprchlíků začne pracovat, pro systém veřejného zdravotního pojištění už nebude představovat migrační vlna ztrátu.
Magda Faltová ovšem kritizuje vládu za to, že není nikdo, kdo by integraci uprchlíků koordinoval. „Je potřeba, aby se vytvořil silný subjekt v rámci státní správy, který integraci povede a bude ji jednolitě řídit – například zmocněnec a k tomu silný odbor na ministerstvu práce a sociálních věcí, který by měl na starost čistě integraci cizinců,“ vyzvala.
Ukrajinské děti se hlásí i do ZUŠ. Jazyk není velký problém, noty jsou všude stejné
Podstatnou část uprchlíků, kteří přišli do Česka, tvoří děti. Ty se snaží najít místa ve školách základních, ale i základních uměleckých. „V první polovině března přišli první zájemci o vzdělávání. Nyní chodí dva za týden,“ řekl ředitel ZUŠ Teplice Aleš Hajíček. Umělecká škola podle něj má volnou kapacitu, podotkl však, že je problém přijmout větší množství žáků, když už je pololetí v plném proudu. „Takže všechny odkazujeme na přijímací řízení, které budeme dělat na konci května,“ uzavřel.
Některé ukrajinské děti přesto již na ZUŠ chodí. Narážejí na jazykový problém – neumějí ještě dobře česky, učitelé zase často nehovoří ukrajinsky. Zvláště v hudebním oboru to ale není problém nepřekonatelný. „Hudební řeč je v podobě not a ty jsou na celém světě stejné. Takže v zásadě se hodina vůbec nijak neliší,“ řekla učitelka klavíru z teplické ZUŠ Jarmila Valentová.
Zatímco na umělecké školy nejspíše nastoupí větší množství dětí, které musely opustit válkou sužovanou vlast, až v září, na základní školy nastoupily rovnou. Podle odhadu Učitelské platformy jich je ve třídách přes deset tisíc. Většina z nich se učí společně s českými dětmi. Z tohoto počtu chodí přes tři sta ukrajinských dětí do škol v Ostravě, dalších padesát je ve městě ve školkách. Podle náměstkyně primátora Andrey Hoffmanové (Piráti) je ve městě dostatečná kapacita.
„Děti, které nemůžeme umístit do mateřinek, protože stejně jako u českých dětí jsou děti, které nejsou očkované, tak o ty se staráme v dětských skupinách a ve střediscích volného času. Jsou tam také děti, které se nezapsaly do školky či do školy, a to z různých důvodů, například protože rodiče ještě nevědí, jestli zůstanou v Ostravě, nebo půjdou dál,“ uvedla.
První ukrajinskou pacientku přijala opařanská dětská psychiatrická nemocnice
První pacientku z Ukrajiny hospitalizovala Dětská psychiatrická nemocnice Opařany. Podle její mluvčí Jany Sosny Voňavkové má nyní nemocnice, které loni ještě hrozil zánik, dva klinické psychology a osm lékařů a před několika dny nabídla, že připraví pro pacienty z řad ukrajinských uprchlíků celou jednu stanici, která čítá až 60 lůžek.
Opařanská nemocnice, která je v republice jednou ze tří svého druhu, také zajistila léky pro pacienty dětské psychiatrie v Kyjevě a pro pacienty s cystickou fibrózou ve Lvově za 13 milionů korun. Na přímou žádost ukrajinského ministerstva zdravotnictví ji zorganizoval ředitel Michal Goetz ve spolupráci s advokátkou Barborou Dubanskou a dalšími organizacemi.
Zdarma jen mezinárodní vlaky
Od 1. dubna budou pro uprchlíky z Ukrajiny zdarma jen mezinárodní vlaky, další spoje pak budou moci využívat bezplatně po dobu pěti dnů od získání dokladů o dočasné ochraně. Vyplývá to z cenového výměru, který vydalo ministerstvo financí po domluvě s ministerstvem dopravy, ministerstvem vnitra a železničními dopravci.
„Smyslem bezplatné přepravy lidí prchajících z Ukrajiny ve vlacích všech železničních dopravců v České republice je usnadnit jejich životní situaci v okamžiku, kdy byli z různých důvodů nuceni opustit své domovy. Na druhé straně je nutné přepravě vtělit určitá pravidla, protože není důvodné, aby zdarma cestovali vlaky na české železnici i občané ukrajinské národnosti, kteří dlouhodobě žijí v Čechách, a nastalý stav se jich přímo nedotýká,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Pas nebude stačit
Také Liberecký kraj změnil podmínky cestování v rámci integrovaného systému dopravy IDOL. Od pátku 1. dubna už nebude ukrajinským uprchlíkům stačit jen pas jako dosud, zdarma budou cestovat jen ti, kteří mají udělenou takzvanou dočasnou ochranu, řekl mluvčí krajského úřadu Jan Mikulička. Cestování zdarma pro Ukrajince zavedl kraj 28. února, podle vedení kraje se ale stávalo, že se bezplatného cestování domáhali i Ukrajinci, kteří v kraji žijí dlouhodobě.
„Chtěli jsme i tímto rozhodnutím o bezplatném jízdném pomoci všem, kteří prchali před válkou ze své země, neorientovali se hned v podmínkách české dopravy, a přitom potřebovali naši okamžitou podporu a pomoc. K podobnému kroku se přidaly další kraje i stát,“ doplnil hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Teď bude tato výjimka platit jen pro uprchlíky, kteří obdrželi od cizinecké policie status dočasné ochrany. Zdarma budou cestovat v celém kraji s výjimkou městské dopravy v České Lípě.
