Skóre protiepidemického systému PES stouplo v úterý na 89 bodů, zůstává tak v nejhorším, pátém stupni pohotovosti. V nárůstu nových případů na počet obyvatel za sedm dní je Česko první na světě. V pondělí jich přibylo 12 860. Ministerstvo zdravotnictví v úterý představí podrobně rozpracovanou strategii vakcinace proti covidu-19 a nový výpočet rizikového skóre v protiepidemickém systému, podle nějž se řídí přijaté restrikce. Z průzkumu CVVM a agentury Median z přelomu listopadu a prosince 2020 vyplývá, že zhruba polovina Čechů se neorientuje dobře ve vládních opatřeních proti šíření covidu-19.
Česko je v počtu případů na obyvatele za týden nejhorší na světě. Rizikové skóre stouplo na 89
On-line přenos
Koronavirus - leden
- 20:21
Evropská unie podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové při nákupu vakcín proti covidu-19 podcenila komplikace, jaké mohou nastat při jejich výrobě ve velkém.
- 18:16
Se změnami v tabulce protiepidemických opatření v systému PES chce ministerstvo zdravotnictví počkat. Důvodem je podle ministra Jana Blatného (za ANO) britská mutace viru a přetíženost nemocnic.
- 18:15
Evropská agentura pro léčivé přípravky začala posuzovat lék americké firmy Regeneron, který má účinkovat proti koronaviru. Česko má o přípravek zájem.
Podle počtu nových případů koronaviru za týden na milion obyvatel je Česká republika nejhorší na světě s denním průměrem přes 965. Průměr druhého San Marina dosahuje 820.
Nejvíce mrtvých s koronavirem na milion obyvatel za týden vykazují Litva, Slovensko a Slovinsko a Chorvatsko. Česká republika je v tomto ohledu pátá. Do konce listopadu zemřelo v Česku víc lidí, než je běžné za rok. Počet 114 781 úmrtí překonal už i rok 2015, který byl za posledních deset let rekordní. Důvody nárůstu statistiky neuvádějí, pravděpodobně k němu ale přispěla právě epidemie covidu-19.
Sedmý den zůstává skóre PES v pátém stupni pohotovosti
Testy v pondělí potvrdily 12 860 nových případů covidu, o téměř dva tisíce víc než před týdnem. Celkem se tak v Česku prokazatelně nakazilo od března už skoro 760 tisíc lidí. Laboratoře v Česku udělaly v pondělí téměř 32 400 PCR testů, o 4200 více než před týdnem. Pozitivní výsledek mělo skoro 40 procent vzorků. Levnějších ale méně přesných antigenních testů bylo v pondělí provedeno přibližně 37 400.
V Česku je nyní přes 121 tisíc lidí s prokázaným covidem, nejvíc od 29. října. Hospitalizovaných bylo v pondělí 6680 lidí, z toho 954 je v těžkém stavu. Oproti předchozímu pondělí stoupl počet hospitalizovaných o 940. Více pacientů s covidem leželo v nemocnicích naposledy 13. listopadu. Celkem na následky koronaviru v tuzemsku zemřelo 12 257 lidí. V pondělí jich podle statistik ministerstva přibylo 71 lidí, od začátku roku 462.
Důvodem zhoršení celostátního skóre o čtyři body je rychlejší šíření nákazy mezi seniory. Zvýšil se i další ukazatel výpočtu indexu, a to počet nových případů nemoci covid-19 za posledních 14 dní v přepočtu na 100 tisíc obyvatel o 46 na 1160. Reprodukční číslo, které udává průměrný počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného, kleslo zhruba na 1,28. Podíl pozitivních testů na nový koronavirus za posledních sedm dní zůstává na hodnotě asi 44,5 procenta.
V nejvyšším stupni jsou dál všechny kraje, nejhorší je nyní situace v Pardubickém kraji, kde se hodnota PES zvýšila na 94 bodů. O osmnáct bodů nižší index mají v Plzeňském a Jihočeském kraji, což znamená na spodní hranici pátého stupně.
V Česku se od konce roku znovu výrazně zhoršuje epidemická situace, mnoho nemocnic čelí náporu nových pacientů s covidem. Opatření v zemi odpovídají pátému stupni podle rozhodnutí vlády od neděle 27. prosince, a to minimálně do 10. ledna.
Jsou zavřeny obchody s výjimkou prodejen se základním sortimentem, restaurace, hotely, bazény, vnitřní sportoviště i skiareály, muzea, galerie, knihovny či památky, na veřejných místech se mohou scházet maximálně dva lidé, od devíti večer do pěti ráno platí zákaz nočního vycházení. Index PES se v nejhorším stupni, který je v rozmezí od 76 do sta bodů, drží od 30. prosince, tedy sedm dní po sobě. Dosud nejvyšší hodnotu, 90 bodů, měl první tři dny letošního roku.
Některé nemocnice přestávají zvládat nápor pacientů
Kapacita covidových lůžek v nemocnicích v Královéhradeckém kraji je téměř naplněná. V kraji je v úterý hospitalizovaných zhruba 500 pacientů s covidem, před měsícem to bylo asi 250. Slouží jim Fakultní nemocnice (FN) Hradec Králové a regionální nemocnice.
„Neustále přibývají noví pacienti, kteří vyžadují neodkladnou hospitalizaci a naše zařízení už tento nárůst covid pozitivních pacientů v některých dnech kapacitně nezvládají. Proto krajští záchranáři převezli první dva pacienty mimo území Královéhradeckého kraje,“ uvedl hejtman Martin Červíček (ODS). Podle něj nelze v příštích dnech očekávat zlepšení situace.
Převoz se týkal jednoho pacienta z krajské trutnovské nemocnice do pardubické nemocnice a jednoho pacienta s covidem na umělé plicní ventilaci ze státní Fakultní nemocnice (FN) Hradec Králové do Ústřední vojenské nemocnice v Praze, aby si uvolnila ventilované lůžko.
Problémy nastaly také v Kraji Vysočina
Kvůli velkému počtu pacientů v havlíčkobrodské nemocnici požádal Kraj Vysočina o pomoc armádu. Nemocnice se nyní stará o 91 covid pozitivních pacientů. Vojáci by mohli personálu pomáhat na interním nebo infekčním oddělení, případně oddělení následné péče.
Havlíčkobrodskou nemocnici trápí především vysoký počet hospitalizací. V izolaci nebo karanténě je kvůli covidu-19 40 z jejich asi 1200 pracovníků. „Počet hospitalizovaných pacientů se nepřetržitě zvedá. Ráno jsme měli 91 a počty narůstají. Když to kulminovalo v podzimních měsících, tak jsme měli až 100 pacientů a zase se tomu blížíme,“ řekla mluvčí nemocnice Petra Černo.
V pátek nastoupí osm vojáků na pomoc do Nemocnice Jihlava, která má velký počet nemocných pracovníků.
Polovina Čechů nemá přehled v opatřeních, více lidí si věří v ochraně před virem
V průzkumu veřejného mínění jen 49 procent účastníků uvedlo, že se dobře orientuje v omezeních zaváděných vládou kvůli šíření covidu-19. Méně než třetina lidí si pak myslí, že má dobrý přehled v ekonomické podpoře pro ty, které epidemie a s ní související omezení zasáhly.
Naopak naprostá většina Čechů má pocit, že se dobře orientuje ve způsobech ochrany před nákazou koronavirem. Myslí si to skoro čtyři pětiny dotázaných. Více než polovina lidí, 55 procent dotázaných, také uvedla, že má dobrý přehled o aktuálním výskytu a šíření koronaviru v Česku.
Podobná nejistota panovala naposledy v květnu
Zhruba čtyři pětiny Čechů se v souvislosti s epidemií obává o zdraví svých blízkých a má strach i ze zhoršení ekonomické situace v zemi. Asi tři čtvrtiny lidí mají také obavy z omezení zdravotní péče o jiné pacienty, než jsou nemocní s covidem-19. Zhoršení ekonomické situace vlastní domácnosti se obává asi polovina dotázaných. Podobný podíl Čechů se kvůli epidemii bojí o vlastní zdraví a má strach z nedostatečné kapacity nemocnic. Z případného zhroucení zásobování má strach jen 29 procent účastníků průzkumu.
Obavy lidí byly v posledním průzkumu na podobné úrovni jako při předchozím průzkumu z května 2020, kdy již opadávala první vlna epidemie covidu-19. Výrazněji od té doby vzrostl jen strach z nedostatečné kapacity nemocnic, které se na jaře obávalo jen 30 procent Čechů.
Průzkum byl prováděn v období od 20. listopadu do 8. prosince roku 2020. Zúčastnilo se ho 1024 lidí starších 18 let.
PES zohlední počet nečekaných hospitalizací místo relativní pozitivity
Ministerstvo zdravotnictví změní způsob výpočtu rizikového skóre v protiepidemickém systému PES, podle nějž se řídí přijatá opatření. Nově bude zohledňovat podíl hospitalizovaných pacientů s covidem-19, kteří nebyli před přijetím do nemocnice zachyceni testem či trasováním. Tento parametr nahradí dosud zohledňovaný podíl pozitivních testů na jejich celkovém počtu.
„Pokud začne v populaci narůstat, je to signál, že nám v následujících dvou, třech, čtyřech týdnech hrozí vyšší počet pacientů na JIP,“ řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Dodal však, že aktuální skóre by podle nové metodiky činilo 89, bylo by tedy totožné jako aktuálně platné, vypočítané podle dosavadní metodiky.
Dosud index rizika vycházel z počtu nových případů, nákazy seniorů, reprodukčního čísla a podílu pozitivních testů. Ten je podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) zkreslen velkým počtem antigenních testů.
Podle Ladislava Duška byly pozitivní případy z antigenních testů započítány, ale v celkovém počtu testů se neprojevily. „Zásadní a správné je začít rozlišovat testy podle důvodu, proč jsou dělány, na jakou cílovou skupinu cílí a kým jsou indikovány,“ podotkl Dušek.
Až později ministerstvo zdravotnictví upraví i tabulku opatření rozdělených do pěti stupňů. Podle Blatného by mohly být některé aktivity, které jsou v některých stupních zakázané, umožněné za určitých okolností. Jednou z podmínek by mohl být negativní antigenní test.
V Česku se už týden očkuje
Ministerstvo představilo i detailní strategii očkování proti nemoci. Podle ministra Blatného do pondělního večera dostalo vakcínu 13 tisíc lidí. Od pondělí se očkuje ve všech krajích, většinou zdravotníci nebo senioři v nemocnicích či domovech důchodců.
Podle plánů ministerstva bude mít očkování čtyři fáze, z nichž první byla přípravná a momentálně probíhá druhá. V ní dostanou vakcínu zdravotníci a lidé nad 80 let, po nich lidé nad 65 či lidé starající se o klíčovou infrastrukturu, poté dojde na zbytek populace.
Rezervační systém pro očkování proti covidu-19 bude podle Blatného pro lidi nad 80 let spuštěn 15. ledna, pro ostatní pak od 1. února. Registrace bude probíhat on-line.
Očkování proti koronaviru začalo v Česku 27. prosince. Od pondělí jsou vakcíny již ve všech krajích, zatím je dostávají především zdravotníci v nemocnicích, kteří přicházejí do kontaktu s lidmi nakaženými covidem-19.
Vedení laboratorní skupiny ministerstva zdravotnictví převzala Barbora Macková
Laboratorní skupinu na ministerstvu zdravotnictví, která spolu s epidemiologickou a klinickou skupinou radí s postupem proti koronaviru, nově vede Barbora Macková. Zároveň působí jako vedoucí Centra epidemiologie a mikrobiologie Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Napsaly to v úterý Hospodářské noviny (HN). Macková nahradila Mariána Hajdúcha, který jako vedoucí laboratorní skupiny a národní koordinátor testování na covid-19 odešel ke konci loňského roku.
„Ano, převzala jsem vedení laboratorní skupiny,“ potvrdila HN Macková. Další směřování a změny skupiny odmítla komentovat s odkazem na tiskový odbor ministerstva, uvedl deník. Úřad ji jako novou vedoucí skupiny zatím oficiálně neuvedl.
Hajdúch svůj odchod z laboratorní skupiny ohlásil počátkem prosince. Odůvodnil to tehdy mimo jiné tím, že nechce poskytovat odborné krytí pro politická rozhodnutí, se kterými nesouhlasí. Kritizoval, že v Česku se málo testuje na koronavirus. Podle Hajdúcha nebyla plně uvedena do praxe připravená strategie testování, nespokojenost vyjádřil také s tím, že se o plánovaných záměrech často dozvěděl z médií. Hajdúcha s odchodem následovalo i několik dalších členů.