Česko by mělo podle premiéra Andreje Babiše do roku 2024 dodržet závazek vůči NATO a vydávat na obranu dvě procenta HDP. Šéf vlády tak zpochybnil středeční oznámení ministra obrany Lubomíra Metnara a ministryně financí Aleny Schillerové, podle nichž je růst výdajů až na dvě procenta HDP během čtyř let nereálný. Česko letos vydá na obranu výrazně méně, 1,3 procenta HDP.
Česko by mělo dodržet závazek vůči NATO a vydávat na obranu dvě procenta HDP, řekl Babiš
Česko by mělo dodržet závazek vůči NATO (zdroj: ČT24)
Největší bezpečnostní akce v Evropě – dny NATO – každý rok připomíná, že Česko je pevnou součástí největšího obranného bloku světa. Jenže svůj klíčový závazek vůči Sveroatlantické alianci vydávat na obranu minimálně dvě procenta HDP si už patnáct let neplní.
Stát Alianci slíbil, že to napraví do roku 2024. Minulou středu ale ministr obrany s ministryní financí závazek zpochybnili. „Počítáme s tím, že ta trajektorie bude postupně stoupat, ale že bychom dosáhli v roce 24 dvou procent, řeknu otevřeně, to nepředpokládám,“ uvedla 23. září vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová.
Ministr obrany Lumobír Mentar potvrdil, že v minulosti závazek sice skučně učiněn byl, nikdo ale podle něho nepočítal s krizemi. „Buďme realisté,“ dodal.
Babiš: Neřekl jsem, že to nedodržíme
Premiér se teď snaží spojence v NATO uklidnit. „Ale já jsem neřekl, že to nedodržíme. To řekla paní ministryně s panem ministrem. Já se hlásím k tomu, že jsme slíbili, a teďka ani nevíme, jaké bude HDP, my musíme už naši armádu vybavit moderní technikou,“ řekl premiér a předseda hnutí Andrej Babiš (ANO).
Před rokem a půl premiér prezidentovi USA Donaldu Trumpovi osobně slíbil, že Česko bude na obranu posílat dvě procenta výkonu ekonomiky právě v roce 2024. Závazek by se tak měl podle něho dodžet.
„Samozřejmě výrok pana premiéra vítám, protože v Alianci je to téma nejdůležitější v tuto chvíli a je velice bedlivě sledované,“ uvedl velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský.
Podle předsedkyně poslaneckého výboru pro obranu Jany Černochové (ODS) by Česko mělo závazky plnit nejen kvůli spojencům, ale kvůli sobě samotnému. „Protože Česká republika vždycky bude slabá na to, aby se ubránila, jsme závislí na kolektivní obraně,“ řekla.
V příštím roce mají mít výdaje výši 1,5 procenta
Vláda pro příští rok počítá s růstem výdajů na obranu o víc než třináct miliard, a dosáhne tak necelého jednoho a půl procenta HDP. Ministerstvo obrany počítá s růstem armádních výdajů i v dalších letech. Třeba v roce 2023 plánuje o 26 miliard vyšší rozpočet než letos.
Stát by tak posílal na obranu 1,6 procenta HDP. Aby Česko dosáhlo dvou procent, muselo by v roce 2024 meziročně zvýšit obranný rozpočet o dalších víc než 25 miliard – ty by ale stačily jen v případě, že by meziročně nerostlo HDP.
„Chceme, aby bylo jasné, jak se rozpočet bude vyvíjet, aby se daly naplánovat dlouhodobé akvizice,“ zdůraznil místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti).
O reálnosti závazku vydávat na obranu minimálně dvě procenta HDP bude příští měsíc jednat sněmovní výbor pro obranu. Třeba sousední Polsko má závazek vydávat na obranu minimálně dvě procenta svého HDP přímo v zákoně. S tím ale česká vláda nepočítá.