Dodávky nových vrtulníků české armádě naberou zpoždění. Jak zjistili Reportéři ČT, Spojené státy letos nezvládnou dodat všechny objednané vrtulníky od výrobce Bell. Vojáci by měli převzít čtyři bitevní vrtulníky a osm víceúčelových helikoptér, část z nich nakonec přijde až napřesrok.
Část nových vrtulníků Bell dostane armáda se zpožděním
Čtyři útočné helikoptéry AH-1Z sice zvládnou Američané dodat v průběhu letošního jara, podle informací Reportérů ČT ale nastane potíž s dodávkou osmi víceúčelových vrtulníků UH-1Y.
„První vrtulník typu UH-1Y bude dodán na přelomu září a října 2023 a poslední kusy budou dodány v prvním čtvrtletí roku 2024,“ popisuje Vlastimila Cyprisová, mluvčí generálního štábu. Za zpoždění podle ní může „aktuální nedostatek avionického vybavení způsobený pandemií covid“.
Reportéři ČT žádali o vyjádření i Spojené státy. Do vydání článku ovšem zástupci americké námořní pěchoty, kteří mají na starosti vrtulníkový program H-1, neodpověděli.
Smlouvu na nákup tuctu strojů H-1 za 17,6 miliardy korun podepsal v prosinci 2019 ve Spojených státech tehdejší ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). V té době ujišťoval: „Nové vrtulníky budou kompletně připraveny ve výzbroji české armády do konce roku 2023.“ S letoškem ve svých plánech pracovala i sama armáda.
České vrtulníkové letectvo by mělo mít celkově dvacet strojů systému H-1. K dvanácti vrtulníkům nakoupeným v roce 2019 loni přibylo ještě osm starších (šest AH-1Z a dva UH-1Y) z Havaje. Ty Česká republika dostala od Spojených států darem. Hradit bude muset jen transport a jejich opravu.
Metnar si za svým rozhodnutím stojí
Zpoždění v dodávkách nicméně není jedinou komplikací. Ve středu 15. února 2023 totiž Krajský soud v Brně odmítl správní žalobu ministerstva obrany z roku 2021, čímž potvrdil 550milionovou pokutu za porušení zákona při nákupu vrtulníků.
Toho se mělo ministerstvo obrany vedené Lubomírem Metnarem podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dopustit na konci roku 2019. Podepsalo nákup dvanácti amerických vrtulníků, aniž by předtím vypořádalo námitku společnosti Leonardo, výrobce konkurenčních helikoptér AgustaWestland.
„Nabídka od USA byla schválena Kongresem Spojených států a její platnost byla do konce daného měsíce. Pokud by nedošlo k rozhodnutí, přestala by nabídka platit. Rozhodoval jsem se v otázce, která se týkala zajištění bezpečnosti naší země, a to je z mého pohledu naprosto zásadní. Přijímám odpovědnost za to, že jsem nakoupil vrtulníky pro naši zemi. Pokud bych se tak nerozhodl, nadále bychom byli závislí na ruské technice, a to by se zejména v této době Rusku jistě velmi líbilo,“ tvrdí dnes Lubomír Metnar.
Faktem nicméně je, že nákup vrtulníků se velmi vlekl. Začalo se o něm jednat už v roce 2014 v éře Martina Stropnického, prvního ministra obrany za hnutí ANO. Právě během jeho působení v resortu probíhala takzvaná předakviziční fáze zakázky. Ta byla nakonec v roce 2018 zrušena, nicméně do jejího finále postoupily vrtulníky společností Bell Helicopter a právě Leonardo.
Nyní ministerstvo obrany zvažuje, že proti čerstvému rozhodnutí brněnského soudu podá ještě stížnost. „My jsme zatím ještě neobdrželi rozsudek, budeme zvažovat kasační stížnost, to je jediný možný opravný prostředek, který v tuto chvíli máme, ale určitě by mě zajímalo, jestli třeba i bývalý pan ministr (Metnar) v tomto ohledu uzná chybu, protože dva roky zpátky, kdy jsem opakovaně tuhle záležitost diskutovala i jako předsedkyně výboru pro obranu, tak on tvrdil, že jsou si jistí, že postupovali lege artis, přestože Úřad na ochranu hospodářské soutěže měl tehdy jiný názor, a teď ten jiný názor má i soud,“ říká ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
„Když jsem nastupoval do úřadu, tak jsem slíbil, že rozhýbu modernizaci naší armády a snížím závislost na ruské technice, proto jsem na doporučení armády podepsal smlouvu na vrtulníky. Za tímto krokem si stojím,“ reaguje Metnar.
