Rozpočet resortu školství podle ministra Mikuláše Beka (STAN) neklesne. Řekl to České televizi s odůvodněním, že návrh, který pro příští rok počítá se sumou o 11,6 miliardy korun nižší než letos, neodráží některé dohody. S vládními kolegy chce ministr dál jednat o navýšení prostředků. Podle návrhu ministra financí by měl resort spořit a snížit počet míst ve školství o dvacet tisíc. Bek řekl, že je na místě přemýšlet o redukci míst financovaných ze státního rozpočtu v obslužných profesích.
„Už je prakticky jisté, že rozpočet neklesne. Je na místě přemýšlet o nějaké redukci počtu míst, která jsou financována ze státního rozpočtu v obslužných profesích ve školství, kde je na rozhodnutí zřizovatelů, zda budou místa dofinancovávat,“ uvedl ministr školství Bek.
Resort školství má dlouhodobě největší počet státních zaměstnanců, aktuálně 271 tisíc. Příští rok se má podle návrhu rozpočtu počet míst snížit o zhruba dvacet tisíc. Ministr mluví o redukci hlavně neučitelských pozic.
„To jsou ty pozice, do kterých je možné také využít i prostředků z obecních rozpočtů nebo krajských. Já myslím, že o tom povedeme debatu i s obcemi a kraji, aby řez byl pokud možno co nejméně bolestivý,“ řekl Bek.
To kritizují školské odbory. „V návrhu je minus dvacet tisíc míst, to je ze zhruba sedmdesáti sedmi tisíc nepedagogických pracovníků třetina. Ať si každý udělá obrázek, co by to znamenalo. To přestaneme vařit, nebudeme uklízet?“ otázal se předseda školských odborů František Dobšík.
Své výhrady chtějí odboráři s ministrem projednat na školské tripartitě v úterý. Podle šéfa resortu zatím nejde o definitivní podobu rozpočtu a vláda o něm bude v následujících týdnech dál jednat.
Jak porostou platy učitelů, je zatím nejisté
Debata se vede také o zvyšování platů učitelů. Zákonodárci letos schválili, že na jejich platy má stát dávat od ledna nejméně 130 procent průměrné mzdy. „Vedeme samozřejmě debatu, a já to nezastírám, o tom, jak vysoký nárůst platů pro učitele bude, jakou základnu vybereme pro určení těch 130 procent. Tady nás čeká ještě několik týdnů vyjednávání,“ uvedl Bek.
„Platy nebudou na 130 procentech. A to ani v té nejoptimističtější vizi. Pokud budeme vycházet z průměru starého z loňského roku nebo před dvěma lety, tak se nikdy nedostaneme na 130 procent průměru v republice,“ uvedla členka sněmovního školského výboru Jana Berkovcová (ANO).
Na mzdy by podle návrhu rozpočtu mělo mít příští rok ministerstvo školství asi 129 miliard korun, necelých osm miliard méně než letos. Šéf resortu mluví v případě výdělků učitelů o růstu minimálně o tři tisíce korun.
Podle odborů je to nedostatečná suma. „My jsme v současné době asi na 115 procentech a příští rok by to vycházelo, že nula od nuly pojde, takže zase na sto patnácti procentech. Vládní sliby jsou v nedohlednu,“ myslí si šéf školských odborů František Dobšík.
Koalice si ale stojí za tím, že vzdělávání je vládní prioritou. „V tuto chvíli chceme, abychom dodrželi 130 procent a slib daný do zákona,“ řekl místopředseda sněmovního školského výboru Pavel Klíma (TOP 09).
Dohodu na rozpočtu pro příští rok musí vláda najít nejpozději do konce září. To je totiž nejzazší termín, do kdy musí vláda rozpočet poslat do sněmovny.
Škrty dalších ministerstev
Úspory se týkají i dalších resortů, ty největší čekají ministerstvo pro místní rozvoj. Rozpočet se mu oproti letošku sníží o víc než 45 procent, následuje zdravotnictví a průmysl. Největší meziroční růst je naopak v návrhu u resortu obrany.
Ministerstvo financí zatím počítá se schodkem 252 miliard korun. Výdaje mají klesnout o víc než dvě procenta – i tak dosahují 2,173 miliardy korun. Příjmy mají být zhruba stejné jako letos. Nejvíc stát vybere na sociálním pojištění.
„Počítáme s tím, že bude nízká nezaměstnanost, že budou růsty platů i mezd, takže předpokládáme, že byť to nebude nějaký rychlý růst ekonomiky, ale že se nám podaří dostat z období, které tady bylo na konci a začátkem letošního roku,“ sdělil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Letos stát k poslednímu srpnovému dni hospodařil se schodkem necelých 195 miliard korun. Celoroční, vládou schválený, deficit má činit 295 miliard korun.
