Nejsilnější odborová centrála rázně odmítla návrh ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) na desetiprocentní snížení počtu části státních zaměstnanců, hlavně úředníků. Tvrdí, že plán je nepromyšlený a mohl by ohrozit kvalitu veřejných služeb v Česku. Schillerová chce v rozpočtu na rok 2020 seškrtat celkem 12 500 míst ve státní správě a slibuje si od toho víc než sedmimiliardovou úsporu.
„Desetiprocentní snížení počtu míst ve veřejné sféře navrhnu zcela určitě. A budu hledat prostor v jednotlivých kapitolách tak, abychom udrželi čtyřicetimiliardový schodek, který je pro mě zásadní,“ informovala Schillerová. „My si myslíme, že tam jsou určitě velké rezervy,“ sdělil premiér Andrej Babiš (ANO).
Škrty se mají týkat hlavně úředníků, naopak učitelů, policistů, hasičů nebo vojáků se nedotknou. Svazy zastupující státní zaměstnance vyzvaly ministerstvo financí, aby od návrhu na plošné škrty ustoupilo. V opačném případě odbory připustily i protestní akce.
„Nikdo neví, co vlastně paní ministryně financí v této věci chce, tento typ škrtů nikdy nepřinese žádný efekt. Naopak to způsobí velké problémy, protože zároveň s tím není předložen jediný návrh zákona, který by snížil množství agendy, které musí ze zákona konat státní správa,“ ohradil se vůči záměru šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
„Je tady obrovská nervozita mezi zaměstnanci v celém veřejném sektoru, nejen z té státní správy, koho se to vlastně bude týkat. A to není dobré,“ přidal se šéf Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář.
Podle odborů dokonce na některých úřadech lidé chybí. „Já jsem byl například na jednání finanční správy a tam je naprosto nemyslitelné, aby se dále snižovaly počty zaměstnanců, protože už teď jsou v hlubokém podstavu. Paní ministryně nemůže mluvit ani za vlastní resort,“ podotknul Středula.
ČSSD se na škrtání netváří
Odbory chtějí o úsporách ve státní správě jednat s premiérem Babišem, a to do konce února. Ministryně Schillerová se zatím snaží přesvědčit ministry, aby jí pro příští rok navrhli platové úspory ve státní sféře za více než 7 miliard korun.
„Ministerstva vykonávají celou řadu agend ze zákona. Pokud bychom nějak drasticky redukovali zaměstnanost, musíme si říci, které agendy vykonávat nebudeme,“ míní vicepremiér a šéf sociálních demokratů Jan Hamáček. „Nemyslím si, že plošné škrty jsou žádoucí,“ dodala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
„Je zapotřebí snižovat náklady ve státní správě, ale zásadně odmítáme, aby to bylo plošně,“ řekla Miloslava Vostrá z komunistické strany, díky níž menšinový kabinet vznikl. Úvahy ministryně financí chápe Vostrá jako apel, aby si ministři udělali inventuru potřebných agend a zaměstnanců, kteří by je měli zastávat.
„Můj odhad je, že vláda nikoho nepropustí, jen zruší neobsazená místa,“ odhaduje místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).
„Je s podivem, že to přichází zrovna od vlády, která pokračuje v konání Sobotkovy vlády, která o 11 procent navýšila počet státních zaměstnanců,“ pozastavila se poslankyně Markéta Pekarová Adamová z TOP 09.
„Snižování nákladů na státní správu je nutný krok, protože státní správa a byrokracie je v České republice přebujelá,“ souhlasí naopak předseda SPD Tomio Okamura.
Kabinet bude o úsporách v provozu státu jednat i v příštích týdnech. První návrh rozpočtu na rok 2020 předloží ministryně financí vládě v dubnu.
