Dyje - Jak zpevnit břehy řeky Dyje po povodních? Vrbovými proutky. S touto tradiční, ale dnes už nepoužívanou metodou přišli pracovníci Povodí Moravy. Zpevňovací přírodní zeď začala vznikat v obci Dyje na Znojemsku.
Práce vypadá zdánlivě jako pletení obří velikonoční pomlázky. „Nejdříve jsme museli zatlouci jeden metr od sebe kůly do vody a teď mezi ně pleteme ty větve. Jedna vrstva větví začíná vždy silným koncem zevnitř, druhá silným koncem zvenku. Pak se pruty sešlápnou, aby tvořily co nejhustší síť a ty silné konce se přibíjejí hřebíkem,“ přiblížil postup práce technik provozu Znojmo z Povodí Moravy Karel Bula.
Pruty ale musí splňovat několik podmínek. Ideální rozměry vrbových větví jsou čtyři centimetry v průměru, minimálně čtyři metry dlouhé a musí být co nejčerstvější. Splétání plůtku tak musejí vodohospodáři prokládat řezáním nových větví. "Teď jsme je dva dny řezali a hned se je snažíme vyplést, protože to nesmí uschnout,“ vysvětlil Karel Bula. Celkem na zpevnění břehu padne asi deset plných nákladních vozů větví.
Ke zpevňování břehu řeky Dyje použili vodohospodáři takřka zapomenutou metodu. „Dříve se používala běžně, ale teď se prakticky nepoužívá. Je sice mnohem levnější a k přírodě šetrnější než kamenné zdi, ale je časově náročnější. Jde o ryze ruční práci,“ vysvětlil nevýhody stavby vedoucí provozu Znojmo z Povodí Moravy Stanislav Hába. Kamenné opevnění má navíc mnohem delší životnost, přesto by vrbový plůtek měl podle odborníků břehy řeky v obci Dyje držet minimálně několik desetiletí.
