Karel Vrána

Přímo uprostřed Ústí nad Labem je už skoro dvě desítky let nedokončená stavba, pro kterou mají místní jednoduché pojmenování – „díra“. O projektu mluví jako o velké ostudě i politici. Příběh jámy uprostřed Ústí začal, když pozemek koupila firma UDES. Slibovala, že na místě vyroste polyfunkční dům. Jak rychle projekt začal, tak i skončil. Od té doby každé nové vedení města slibuje problém vyřešit, ale nikomu se to nepovedlo. A teď zkrachoval i zatím poslední projekt. V červnu 2023 rozhodlo ústecké zastupitelstvo v tajném hlasování o koupi „díry“. A v únoru letošního roku zastupitelé schválili smlouvu s firmou BBP, která na místě měla vybudovat polyfunkční dům. Nedodala ale patřičné bankovní záruky a smlouva nenabyla právní moci. Nekonečný příběh se tak po letech vrací znovu na začátek. Vývoj kolem ústecké „díry“ pro Reportéry ČT popsali Karel Vrána a Ondřej Golis.

V Hluboké nad Vltavou došlo ke scéně připomínající divoká devadesátá léta. Dva muži v noci ve městě zapálili auto tamního zastupitele Martina Vebera (KDU-ČSL). Pouhé dva dny před tím zastupitelstvo na bouřlivém zasedání rozhodovalo o prodeji městských pozemků, který Veber kritizoval. I když město prodej nakonec odsouhlasilo, zájemce o pozemky hned následující den svoji nabídku stáhl. A pár hodin nato Veberovi shořelo auto. Vedení radnice útok odsoudilo, o jeho motivu nechce spekulovat. Veber kritizoval také výstavbu lávky přes Vltavu dokončenou v roce 2022 a výhrady měl i ke stavbě zimního stadionu, která začala minulý měsíc. Policisté mezitím zadrželi dva žháře. Proč auto zapálili, zatím nesdělili. Okolnosti celé události pro Reportéry ČT přiblížili Michael Fiala a Karel Vrána.

Aktivista a politik Lukáš Blažej (Piráti) chtěl zjistit, jaké odměny dostávají úředníci magistrátu v Ústí nad Labem. Na tuto informaci měl ze zákona nárok, jenže narazil na tuhý odpor – město mu ji několik let odmítalo sdělit. Pod rozhodnutími byl podepsaný tehdejší šéf právníků ústeckého magistrátu Miloš Studenovský, který odmítl respektovat pokyny nadřízeného úřadu. Spor trval osm let a nakonec se dostal až k soudu. Ten konstatoval porušení zákona a uvedl, že by vedení města u úředníka mělo vyvodit odpovědnost. Jenže magistrát úředníka nepotrestal, naopak ho povýšil a posílá mu rekordní prémie skoro milion korun ročně. Pro pořad Reportéři ČT natáčeli Ondřej Golis a Karel Vrána.

Kněze Jana Bulu a Václava Drbolu na počátku 50. let komunisté popravili za vraždy tří funkcionářů národního výboru v Babicích. Těch se ale nikdy nedopustili. Komunistický režim je mučil a nutil, aby se vzdali své víry. Oba to odmítli, přestože by si tím možná zachránili život. Po roce 1989 je soud rehabilitoval. Čeští historici i duchovní se pak dlouhá léta snažili, aby jejich víru a odvahu ocenili i nejvyšší představitelé církve. Po 21 letech se to podařilo – papež oznámil loni v říjnu jejich blahořečení. Samotná slavnost blahořečení by se měla uskutečnit v Brně v polovině letošního roku. Případ pro Reportéry ČT připomněl Karel Vrána.

Od začátku ledna 2026 bude nově možné trestat podporu a propagaci komunismu. Hrozit za ni bude jeden až pět let vězení. Novelizovaný trestní zákon totiž komunismus výslovně uvádí vedle nacismu jako hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka. Bude to poprvé od roku 1989, kdy trestní zákon takto konkrétní zmínku o komunismu obsahuje. Pořad Reportéři ČT sledoval, na koho a jak nové znění legislativy může dopadnout.

Vyhrocené spory mezi kontroverzním podnikatelem Zdeňkem Boříkem a Předslaví na Klatovsku, trvající roky, dále gradují. Občané mají kvůli neshodám podnikatele s obcí radioaktivní vodu, protože část stavby nového vodovodu zablokovala firma, v níž Bořík působil. Stavbě brání také ekologický spolek Medvěd – ten ale podle verdiktu soudů nemá s ekologií nic společného a funguje pouze jako nátlaková organizace v podnikatelových službách.

Toulavé kočky představují problém, který trápí řadu měst a obcí. Kolik takových zvířat je, není jasné. V tuzemsku se totiž neevidují ani počty těch, které žijí v domácnostech. I kvůli lepší evidenci by měly kočky v příštích letech povinně dostávat čipy. Příslušný zákon teď projednává i Evropská unie. U psů přitom stejné nařízení platí už pět let.