Až 40 procent deváťáků v Česku má střední až těžké deprese, varuje výzkum

Až 40 procent žáků devátých tříd základních škol vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent z nich známky úzkosti. Vyplývá to ze studie vědců Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), kterou letos zpracovali v základních školách. Ve všech oblastech duševního zdraví jsou více zasaženy dívky. Oproti chlapcům jich depresivními i úzkostnými příznaky trpí více než dvojnásobek.

Většina duševních onemocnění vzniká podle odborníků v dětství a dospívání, která jsou obdobími zvýšeného rizika i důležitou dobou pro systematickou, cílenou a včasnou intervenci.

„Při chronickém nedostatku dětských psychologů a psychiatrů, který není možné ani při nejlepší vůli a vysokých investicích vyřešit v horizontu několika let, se musíme zaměřit právě na preventivní složku systému péče o duševní zdraví,“ uvedl ředitel NUDZ Petr Winkler.

Nahrávám video
Události: Den duševního zdraví
Zdroj: ČT24

Výsledky průzkumu se nyní dozví nejen jeho aktéři, ale vzniknout má i Platforma pro monitoring duševního zdraví. Ta bude sdružovat zástupce projektů sbírajících a analyzujících data o duševním zdraví. Tým NUDZ také připravuje vědecké publikace, aby byla oslovena široká akademická obec v Česku i zahraničí. 

Data odborníci získali v květnu a červnu u více než 6 tisíc žáků ze všech krajů. Projekt je podle ústavu ve střední a východní Evropě unikátní. Jeho výsledky jsou alarmující a vyžadují řadu opatření zejména na úrovni prevence

Nahrávám video
Studio 6: Matěj Kučera z Národního ústavu duševního zdraví k psychickým problémům v Česku
Zdroj: ČT24

Co s tím?

Společně s těmi, kterých se duševní zdraví dětí týká, chce ústav uskutečnit také sérii jednání, kde jim představí možnosti reakcí na danou situaci. „Mezi ně patří další monitoring situace nebo podpora prevence duševních onemocnění žáků. V této oblasti ostatně NUDZ realizuje již několik projektů: například vytvořil program Všech pět pohromadě zaměřený na zvýšení duševní gramotnosti žáků, vyvíjí program pro rodiče dětí, které se potýkají s úzkostmi, či spolupracuje na dalších projektech s fondem UNICEF a Světovou zdravotnickou organizací (WHO),“ uvedl koordinátor a analytik monitoringu Matěj Kučera z NUDZ.

Data ze zahraničí podle něj ukazují, že tato opatření se dlouhodobě jeví jako prospěšná a finančně efektivní. Důvodem je mimo jiné fakt, že 50 procent duševních onemocnění se projeví do 14 let věku, sdělil.

Řadu osobních zkušeností a praktických rad najdou rodiče i v dokumemtu Ley Surovcové Těžko v duši:

Nahrávám video
90’ ČT24: Těžko v duši – o psychických potížích dětí a mládeže
Zdroj: ČT24

Více informací o výzkumu duševního zdraví dětí a adolescentů je možné najít na specializovaném webu www.dzda.cz.

Význam podpory duševního zdraví u dětí a mladých lidí si uvědomuje i ministerstvo školství. „Již ve Strategii 2030+ i dalších strategických dokumentech resortu jsme položili základy intenzivní podpoře duševního zdraví formou různých aktivit a intervencí, jako je rozvoj školních poradenských pracovišť, akcent na preventivní aktivity ve školách a podporu nespecifické primární prevence nebo celkově holistický přístup k podpoře bezpečného, zdravého a vstřícného prostředí ve školách a školských zařízeních,“ doplnil státní tajemník na ministerstvu školství Ondřej Andrys.

Nahrávám video
Události, komentáře: Jak uzdravit dětskou duši
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
včera v 11:49

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
22. 3. 2026

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026
Načítání...