Poprvé v moderních dějinách je zubrů víc než 10 tisíc. V přírodě přitom vyhynuli před sto lety

Podle ochranářské organizace Česká krajina se poprvé v novodobé historii podařilo zubrům překonat hranici více než deseti tisíc zvířat. Největší evropský savec se podle nového vydání Mezinárodní plemenné knihy zubra evropského vyskytuje v počtu 10 536 jedinců. Významnému milníku je věnována mezinárodní konference „100 let záchrany zubra“, která se tento týden koná v polském Borku u Krakova.

„Když po první světové válce člověk vyhubil zubry evropské ve volné přírodě, zdálo se, že je osud tohoto impozantního druhu zpečetěn. Díky dlouhodobému mezinárodnímu úsilí se však podařilo zubry zachránit a vrátit do volné přírody v mnoha zemích Evropy. Počet deseti tisíc zvířat byl dlouhodobě uváděn jako symbolická hranice, po jejímž dosažení bude druh považován za zachráněný. Jsme velmi rádi, že jsme mohli být u toho a svým malým dílem přispět k záchraně největšího savce Evropy,“ uvedl Dalibor Dostál.

Dostál je ředitelem ochranářské společnosti Česká krajina, která spolu s Biologickým centrem Akademie věd ČR koordinuje chov zubra evropského v České republice, provádí jeho každoroční sčítání pro mezinárodní plemennou knihu a založila rezervaci velkých kopytníků v bývalém prostoru Milovice. Ta se po několika letech stala největším a nejznámějším tuzemským chovem zubra evropského.

„Milovické stádo zubrů je navíc významné tím, že je podobně jako některé české zoologické zahrady díky četným výměnám zvířat se zahraničními stády součástí celoevropské populace, a aktivně tak přispívá k zachování genetické různorodosti druhu,“ upozornil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.

Ohrožená i nadějná budoucnost

Ani překročení této důležité hranice ale ještě pro zubry neznamená výhru a jistotu bezpečné budoucnosti. „Podobné uspokojení zavládlo v 90. letech minulého století poté, co stavy zubrů dlouhodobě rostly. Omezení jejich chovů v řadě zoologických zahrad a rozpad bývalého Sovětského svazu spojený s vybíjením stád zubrů ve východní Evropě však vedl k propadu počtu zubrů a nutnosti vytvoření nového záchranného programu. Na jeho základě začala vznikat i takzvaná polodivoká stáda, mezi která patří i to milovické, a nové populace zubrů ve volné přírodě,“ doplňuje Jirků.

Nyní vstupuje záchranný program zubra evropského do nové etapy. Hlavním cílem již není jen zvyšování počtu kusů a zakládání nových stád, ale zejména snaha o vytváření populací čítajících alespoň 150 dospělých jedinců. Právě tento počet byl na základě populačních a biologických parametrů zubra zoology stanoven jako stav zvyšující šanci populace prosperovat v dlouhodobém horizontu.

„Zatím je takových populací jen osm, z toho pouze čtyři v Evropské unii, kde existuje relativně dobrá garance jejich dlouhodobé existence. Tři z těchto dlouhodobě perspektivních populací jsou v Polsku a jedna v Litvě. Mimo EU jde o tři populace v Bělorusku a jednu v Rusku,“ doplnil Miloslav Jirků.

Česká republika má zatím vůči ochraně zubra evropského dluh. V 90. letech minulého století byla za podivných okolností vybita většina chovů zubrů mimo zoologické zahrady, v zemi se zatím nepodařilo na žádném z vhodných míst vypustit zubry do volné přírody a nejznámější chov zubrů v milovické rezervaci velkých kopytníků je neustále ohrožován dlouhodobými likvidačními tlaky. V České republice žilo podle výsledků sčítání v roce 2022 celkem 149 zubrů v deseti chovech. Letos vznikne nový chov v Lipně na Šumavě.

„Chtěl bych poděkovat všem, kdo se na záchraně zubra podíleli. V první řadě jsou to Mezinárodní plemenná kniha v Bělověži, Centrum ochrany zubra evropského a Sdružení přátel zubra evropského. Ale také řada zoologických zahrad, obor i soukromých chovatelů. Bez jejich úsilí by se zubry zachránit nepodařilo,“ dodává Dalibor Dostál.

Jak vymřel zubr

Zubři byli ještě během středověku rozšíření ve větší části Evropy, včetně českých zemí, postupně ale mizeli; v Anglii byli vyhubeni ve 12. století, ve Francii koncem 14. století, ve střední Evropě nejpozději koncem 18. století. Hlavně proto, jak oblíbeným lovným zvířetem se stali.

Od 19. století tak zbyla jen jediná populace zubrů, která se navíc stále zmenšovala. Žila v polském Bělověžském pralese, který je vlastně zbytek původního panenského pralesa, který v minulosti pokrýval celé mírné pásmo Evropy. Tam byli zubři pod přísnou ochranou ruského cara, který tehdy region ovládal – lovit tam směl jen on a jeho nejbližší okolí. Ještě na začátku první světové války zde žilo 719 zubrů, ale hladové armády, které pralesem procházely nebo tam byly usazené, měly na populaci katastrofální dopad. Roku 1916 se napočítalo 268 zvířat, roku 1917 jich bylo již jen 167 a roku 1918 zbylo posledních 68. 

Posledního volně žijícího zubra zastřelil 9. února 1919 pytlák Bartolomeus Szpakowitz. Vypadalo to, že osud majestátního heralidckého tvora je podepsaný.

Jenže v té době se už naštěstí tito savci chovali jak v zoologických zahradách, tak v chovech několika bohatých šlechticů. A evropští zoologové měli velkou inspiraci zpoza oceánu, kde se v té době podařila záchrana ohroženého bratrance zubra – amerického bizona. A tak se roku 1923 v Berlíně sešli zástupci všech, kdo nějaké zubry měli, a založili Mezinárodní společnost na ochranu zubra. Prezidentem se stal ředitel frankfurtské zoo Kurt Priemel, který je dnes oprávněně označovaný za „muže, který zachránil zubra“.

Tehdy žilo celkem 56 zubrů, naštěstí půlka samci, půlka samice, což nabízelo naději na úspěšnou záchrannou operaci. A opravdu to zabralo. Už o deset let později bylo zvířat 67 a ochranáři začali první z nich vracet zpět do jejich domovského pralesa, tentokrát už s náležitou ochranou. Malým velkým zázrakem je fakt, že jim příliš neublížila ani druhá světová válka, a už brzy po ní se začaly počty zubrů opět zvedat. A rostou až do současnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 7 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 9 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 13 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...