Britská věda míří po brexitu zpět do náruče Evropské unie

Evropská komise a Velká Británie se ve čtvrtek dohodly, že se Spojené království vrací do programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa a také do programu EU pro pozorování Země Copernicus.

„EU a Spojené království jsou klíčovými strategickými partnery a spojenci. Budeme i nadále stát v čele světové vědy a výzkumu,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Politickou dohodu musí nyní schválit Rada EU a poté ji formálně přijmout Specializovaný výbor EU a Spojeného království pro účast na programech Unie.

Toto řešení je výsledkem dlouhodobých diskusí mezi EU a Velkou Británií. Mělo by přinést prospěch pro obě strany. Umožní EU a Spojenému království zlepšit vzájemné vztahy v oblasti výzkumu, inovací a vesmíru, které byly narušené brexitem, a spojit tak rozdělené výzkumné a kosmické komunity.

Tato dohoda zůstává plně v souladu s Dohodou o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím. Británie bude muset finančně přispívat do rozpočtu EU a vztahují se na ni všechny záruky dohody o obchodu a spolupráci. Celkově se odhaduje, že Spojené království přispěje na svou účast v programu Horizont Evropa i ve složce kosmického programu Copernicus v průměru téměř 2,6 miliardy eur ročně, v přepočtu asi 60 miliard korun.

Evropské peníze do vědy

Program Horizont Evropa je největším civilním programem pro výzkum a inovace na světě s rozpočtem 95,5 miliardy eur, který poskytuje pouze EU spolu s příspěvky přidružených zemí. Podporuje členské státy EU a přidružené země v jejich národním výzkumném a inovačním potenciálu.

Peníze jdou do projektů důležitého výzkumu, stipendií, průlomových inovací a mobility výzkumných pracovníků. Program Horizont Evropa má řešit zejména ty největší současné globální výzvy, jako jsou zdravotní krize nebo boj proti změně klimatu, a zároveň posiluje technologické a průmyslové kapacity v celé EU.

Přidružení k programu Horizont Evropa umožní výzkumným pracovníkům a organizacím ve Spojeném království účastnit se programu za stejných podmínek jako výzkumní pracovníci a organizace z členských států EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brněnský satelit se má příští rok vydat na orbitu

Družice BrnoSat, kterou společně připravují Hvězdárna a planetárium Brno, Vysoké učení technické v Brně (VUT), Masarykova univerzita a společnost Spacemanic, má vyletět na oběžnou dráhu na konci roku 2027.
před 21 hhodinami

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
7. 7. 2026

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
7. 7. 2026

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
7. 7. 2026

Evropský pohled