Šíření požárů v Kanadě bylo pravděpodobnější kvůli klimatické změně

Klimatická změna nejméně dvakrát zvýšila pravděpodobnost vzniku podmínek vhodných pro šíření požárů, jako byly ty letos v Kanadě. Vyplývá to ze studie vědecké skupiny World Weather Attribution (WWA).

Mezinárodní tým klimatologů se zabýval počasím, které bylo v kanadském Québecu v období od května do června letošního roku. Měnící se klima tam podle odborníků také způsobilo, že horké, suché a větrné počasí ideální pro šíření požárů bylo o 20 až 50 procent intenzivnější. 

„Zatím zkoumalo vliv změny klimatu na počasí při požárech pouze několik atribučních studií. A zatímco vliv změny klimatu na jiné extrémní povětrnostní jevy je atribuční vědou dobře popsán, jedinečné vlastnosti požárního počasí v různých oblastech světa znamenají, že studium lesních požárů je složitější. Nicméně i z omezeného počtu dostupných studií je zřejmé, že suché a teplé podmínky vedoucí k lesním požárům jsou po celém světě v důsledku změny klimatu stále běžnější a intenzivnější,“ řekla Clair Barnesová z Granthamského institutu pro změnu klimatu a životní prostředí v Londýně.

Nahrávám video

Pro hodnocení vlivu klimatické změny na vznik požárů využil tým vědců Fire Weather Index (FWI), tedy hodnocení rizika vzniku požáru na základě kombinace teploty, rychlosti větru, vlhkosti a srážek. Vědci rovněž zjišťovali, jak horké a suché povětrnostní podmínky byly v provincii od ledna do července tohoto roku.

Horší požáry Kanada nezažila

Letošní sezona lesních požárů v Kanadě je podle odborníků nejničivější zaznamenaná v zemi. Dosud bylo spáleno více než 15,3 milionu hektarů lesů, od začátku roku bylo zaznamenáno zhruba 5500 požárů. Požární sezona skončí zřejmě nejdříve na přelomu srpna a září, pravděpodobně ale později. Největší lesní požáry byly podle expertů v Kanadě dříve v roce 1989, tehdy jim podlehlo 7,6 milionu hektarů.

Ačkoliv byly povětrnostní podmínky náchylné k požárům podle odborníků bezprecedentní, nejsou už extrémně neobvyklé. V současném klimatu je podle nich možné očekávat, že podobné povětrnostní podmínky nastanou jednou za 25 let. To znamená, že existuje čtyřprocentní šance, že se vyskytnou každý rok. Ze studie zároveň vyplývá, že pokud se bude planeta nadále oteplovat, poroste riziko požárů a může se zvýšit i jejich rozsah.

„Počasí, které vede k požárům, v současnosti přibývá na všech kontinentech. Zřetelně přitom lze pozorovat nárůst pravděpodobnosti i celkové zasažené plochy v jižní Evropě, severní Eurasii, USA a Austrálii a podle některých důkazů existuje podobný trend také na jihu Číny. Platí to i pro Českou republiku, kde průměrná teplota stoupla od roku 1961 o celé dva stupně Celsia,“ komentoval výsledky teoretický fyzik Ondráš Přibyla z organizace Fakta o klimatu.

„Většina českého území v posledních šedesáti letech vykazuje rostoucí počet dnů s počasím příznivým pro vznik a šíření požárů vegetace, přičemž po roce 2000 došlo u tohoto trendu k výraznému zrychlení,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 13 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.