Očkování proti covidu vykázalo u dětí vysokou účinnost v ochraně před úmrtím, ukázala studie

Podle nové analýzy z Argentiny chrání očkování proti covidu děti i v době omikronu. Ochrana proti samotné nákaze sice rychle poklesla, ale účinnost vůči úmrtí kvůli této nemoci zůstává stále vysoká.

„Dětem nic nehrozí. Covid pro mladé lidi nepředstavuje žádné nebezpečí. Očkování proti viru SARS-CoV-2 je pro dospívající zbytečné.“ Všechny tyto myšlenky zaznívají ve veřejném prostoru velmi často a podle nové studie argentinských lékařů jsou nepravdivé. A jejich dopady mohou mladým lidem uškodit.

Rozsáhlá studie, která už prošla recenzním řízením, se podívala na to, jak účinné je očkování proti covidu u dětí a mládeže. Vědci v ní sledovali údaje o 139 tisících dětí ve dvou věkových skupinách –⁠ mezi třemi a jedenácti lety (děti) a mezi dvanácti a sedmnácti lety (dospívající). Výsledky podle autorů jasně dokazují prospěšnost vakcín proti této nemoci, zejména jako ochrany před úmrtím dítěte. 

Platilo přitom, že tři plná očkování chránily lépe než jen částečné očkování. Vakcíny, kterými se děti a mládež v Argentině očkovaly, měly velmi podobné výsledky – jednalo se o očkovací látky na principu mRNA od firem Pfizer/BioNTech a Moderna a čínskou látku BBIBP-CorV společnosti Sinopharm, která se využívala u těch nejmladších. 

Jak nebezpečný je covid pro děti

Autoři práce uvádějí, že na rozdíl od dospělých a zejména seniorů nepředstavuje nový koronavirus pro mladší populaci zdaleka takovou hrozbu.

Přesto i u ní riziko vážného průběhu a dokonce úmrtí existuje. Takzvaná hrubá míra smrtelnosti se podle argentinských údajů u dětí pohybuje kolem 0,05 procenta – což znamená, že na tuto nemoc zemře průměrně pět dětí z každých deseti tisíc nakažených.

„Snížení nemocnosti a úmrtnosti u dospělých, kteří byli vzhledem k vysoké úmrtnosti první prioritní populací, bylo u vakcín pozoruhodné. Na rozdíl od této populace má infekce v dětském a adolescentním věku obvykle mírný průběh, přestože byly hlášené i závažné případy s vážnými následky (například multisystémový zánětlivý syndrom) a dokonce s fatálními následky, zejména u dětí s komorbiditami,“ konstatují autoři.

Účinnost proti nákaze u omikronu prudce klesá

Vědci porovnávali, jak často končí očkovaní a neočkovaní v nemocnicích, jak často umírají a jak často u nich PCR nebo antigenní testy prokázaly nákazu.

Výsledky ukázaly, že když v populaci převládala varianta delta, byla účinnost vakcíny proti nákaze virem SARS-CoV-2 po dvou týdnech od očkování u dětí 61,2 procenta a u dospívajících 66,8 procenta. Po příchodu varianty omikron ale výrazně poklesla. Jakmile přišla tato více nakažlivá, ale méně smrtící varianta, byla účinnost proti nákaze jen 15,9 procenta u dětí a 26 procent u dospívajících.

Autoři dodávají, že výrazný pokles u dětí může být způsobený čínskou vakcínou, která zaznamenává rychlejší úbytek ochrany také v jiných studiích.

Špatnou zprávou je, že účinnost vakcíny v průběhu času klesala, zejména v případě omikronu. Zatímco patnáct až třicet dní po očkování byla u dětí 37,6 procenta, po více než dvou měsících spadla na pouhá dvě procenta, u dospívajících byl pokles z 55,8 procenta na 12,4 procenta.

Účinnost vakcíny proti úmrtí byla během doby s omikronem 66,9 procenta u dětí a 97,6 procenta u dospívajících. 

Ve skupině, kterou vědci sledovali, došlo v souvislosti s covidem k jednapadesáti úmrtím. Dvě úmrtí autoři ze studie vyloučili po ověření, že příčina úmrtí nesouvisela s nemocí. Většina případů se stala v době, kdy převládal omikron, během vlny varianty delta zemřelo sedm dětí, žádné z nich nebylo očkované.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 19 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 21 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...