Očkování proti covidu vykázalo u dětí vysokou účinnost v ochraně před úmrtím, ukázala studie

Podle nové analýzy z Argentiny chrání očkování proti covidu děti i v době omikronu. Ochrana proti samotné nákaze sice rychle poklesla, ale účinnost vůči úmrtí kvůli této nemoci zůstává stále vysoká.

„Dětem nic nehrozí. Covid pro mladé lidi nepředstavuje žádné nebezpečí. Očkování proti viru SARS-CoV-2 je pro dospívající zbytečné.“ Všechny tyto myšlenky zaznívají ve veřejném prostoru velmi často a podle nové studie argentinských lékařů jsou nepravdivé. A jejich dopady mohou mladým lidem uškodit.

Rozsáhlá studie, která už prošla recenzním řízením, se podívala na to, jak účinné je očkování proti covidu u dětí a mládeže. Vědci v ní sledovali údaje o 139 tisících dětí ve dvou věkových skupinách –⁠ mezi třemi a jedenácti lety (děti) a mezi dvanácti a sedmnácti lety (dospívající). Výsledky podle autorů jasně dokazují prospěšnost vakcín proti této nemoci, zejména jako ochrany před úmrtím dítěte. 

Platilo přitom, že tři plná očkování chránily lépe než jen částečné očkování. Vakcíny, kterými se děti a mládež v Argentině očkovaly, měly velmi podobné výsledky – jednalo se o očkovací látky na principu mRNA od firem Pfizer/BioNTech a Moderna a čínskou látku BBIBP-CorV společnosti Sinopharm, která se využívala u těch nejmladších. 

Jak nebezpečný je covid pro děti

Autoři práce uvádějí, že na rozdíl od dospělých a zejména seniorů nepředstavuje nový koronavirus pro mladší populaci zdaleka takovou hrozbu.

Přesto i u ní riziko vážného průběhu a dokonce úmrtí existuje. Takzvaná hrubá míra smrtelnosti se podle argentinských údajů u dětí pohybuje kolem 0,05 procenta – což znamená, že na tuto nemoc zemře průměrně pět dětí z každých deseti tisíc nakažených.

„Snížení nemocnosti a úmrtnosti u dospělých, kteří byli vzhledem k vysoké úmrtnosti první prioritní populací, bylo u vakcín pozoruhodné. Na rozdíl od této populace má infekce v dětském a adolescentním věku obvykle mírný průběh, přestože byly hlášené i závažné případy s vážnými následky (například multisystémový zánětlivý syndrom) a dokonce s fatálními následky, zejména u dětí s komorbiditami,“ konstatují autoři.

Účinnost proti nákaze u omikronu prudce klesá

Vědci porovnávali, jak často končí očkovaní a neočkovaní v nemocnicích, jak často umírají a jak často u nich PCR nebo antigenní testy prokázaly nákazu.

Výsledky ukázaly, že když v populaci převládala varianta delta, byla účinnost vakcíny proti nákaze virem SARS-CoV-2 po dvou týdnech od očkování u dětí 61,2 procenta a u dospívajících 66,8 procenta. Po příchodu varianty omikron ale výrazně poklesla. Jakmile přišla tato více nakažlivá, ale méně smrtící varianta, byla účinnost proti nákaze jen 15,9 procenta u dětí a 26 procent u dospívajících.

Autoři dodávají, že výrazný pokles u dětí může být způsobený čínskou vakcínou, která zaznamenává rychlejší úbytek ochrany také v jiných studiích.

Špatnou zprávou je, že účinnost vakcíny v průběhu času klesala, zejména v případě omikronu. Zatímco patnáct až třicet dní po očkování byla u dětí 37,6 procenta, po více než dvou měsících spadla na pouhá dvě procenta, u dospívajících byl pokles z 55,8 procenta na 12,4 procenta.

Účinnost vakcíny proti úmrtí byla během doby s omikronem 66,9 procenta u dětí a 97,6 procenta u dospívajících. 

Ve skupině, kterou vědci sledovali, došlo v souvislosti s covidem k jednapadesáti úmrtím. Dvě úmrtí autoři ze studie vyloučili po ověření, že příčina úmrtí nesouvisela s nemocí. Většina případů se stala v době, kdy převládal omikron, během vlny varianty delta zemřelo sedm dětí, žádné z nich nebylo očkované.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 2 mminutami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejtepleším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 3 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 4 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 7 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 21 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 23 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52
Načítání...