Očkování proti covidu vykázalo u dětí vysokou účinnost v ochraně před úmrtím, ukázala studie

Podle nové analýzy z Argentiny chrání očkování proti covidu děti i v době omikronu. Ochrana proti samotné nákaze sice rychle poklesla, ale účinnost vůči úmrtí kvůli této nemoci zůstává stále vysoká.

„Dětem nic nehrozí. Covid pro mladé lidi nepředstavuje žádné nebezpečí. Očkování proti viru SARS-CoV-2 je pro dospívající zbytečné.“ Všechny tyto myšlenky zaznívají ve veřejném prostoru velmi často a podle nové studie argentinských lékařů jsou nepravdivé. A jejich dopady mohou mladým lidem uškodit.

Rozsáhlá studie, která už prošla recenzním řízením, se podívala na to, jak účinné je očkování proti covidu u dětí a mládeže. Vědci v ní sledovali údaje o 139 tisících dětí ve dvou věkových skupinách –⁠ mezi třemi a jedenácti lety (děti) a mezi dvanácti a sedmnácti lety (dospívající). Výsledky podle autorů jasně dokazují prospěšnost vakcín proti této nemoci, zejména jako ochrany před úmrtím dítěte. 

Platilo přitom, že tři plná očkování chránily lépe než jen částečné očkování. Vakcíny, kterými se děti a mládež v Argentině očkovaly, měly velmi podobné výsledky – jednalo se o očkovací látky na principu mRNA od firem Pfizer/BioNTech a Moderna a čínskou látku BBIBP-CorV společnosti Sinopharm, která se využívala u těch nejmladších. 

Jak nebezpečný je covid pro děti

Autoři práce uvádějí, že na rozdíl od dospělých a zejména seniorů nepředstavuje nový koronavirus pro mladší populaci zdaleka takovou hrozbu.

Přesto i u ní riziko vážného průběhu a dokonce úmrtí existuje. Takzvaná hrubá míra smrtelnosti se podle argentinských údajů u dětí pohybuje kolem 0,05 procenta – což znamená, že na tuto nemoc zemře průměrně pět dětí z každých deseti tisíc nakažených.

„Snížení nemocnosti a úmrtnosti u dospělých, kteří byli vzhledem k vysoké úmrtnosti první prioritní populací, bylo u vakcín pozoruhodné. Na rozdíl od této populace má infekce v dětském a adolescentním věku obvykle mírný průběh, přestože byly hlášené i závažné případy s vážnými následky (například multisystémový zánětlivý syndrom) a dokonce s fatálními následky, zejména u dětí s komorbiditami,“ konstatují autoři.

Účinnost proti nákaze u omikronu prudce klesá

Vědci porovnávali, jak často končí očkovaní a neočkovaní v nemocnicích, jak často umírají a jak často u nich PCR nebo antigenní testy prokázaly nákazu.

Výsledky ukázaly, že když v populaci převládala varianta delta, byla účinnost vakcíny proti nákaze virem SARS-CoV-2 po dvou týdnech od očkování u dětí 61,2 procenta a u dospívajících 66,8 procenta. Po příchodu varianty omikron ale výrazně poklesla. Jakmile přišla tato více nakažlivá, ale méně smrtící varianta, byla účinnost proti nákaze jen 15,9 procenta u dětí a 26 procent u dospívajících.

Autoři dodávají, že výrazný pokles u dětí může být způsobený čínskou vakcínou, která zaznamenává rychlejší úbytek ochrany také v jiných studiích.

Špatnou zprávou je, že účinnost vakcíny v průběhu času klesala, zejména v případě omikronu. Zatímco patnáct až třicet dní po očkování byla u dětí 37,6 procenta, po více než dvou měsících spadla na pouhá dvě procenta, u dospívajících byl pokles z 55,8 procenta na 12,4 procenta.

Účinnost vakcíny proti úmrtí byla během doby s omikronem 66,9 procenta u dětí a 97,6 procenta u dospívajících. 

Ve skupině, kterou vědci sledovali, došlo v souvislosti s covidem k jednapadesáti úmrtím. Dvě úmrtí autoři ze studie vyloučili po ověření, že příčina úmrtí nesouvisela s nemocí. Většina případů se stala v době, kdy převládal omikron, během vlny varianty delta zemřelo sedm dětí, žádné z nich nebylo očkované.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 13 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 15 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 18 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 22 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
7. 9. 2026

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
7. 9. 2026

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.