Lék z lysohlávek pomáhá proti těžké depresi. Stačí jedna tableta, naznačuje výzkum

Lék obsahující sloučeninu z hub lysohlávek může zlepšit příznaky těžké deprese až na dvanáct týdnů. Tableta s psychotropní látkou psilocybin uvádí pacienty do stavu podobnému snění, což zvyšuje pravděpodobnost úspěchu psychologické terapie. Krátkodobé vedlejší účinky však mohou být závažné a je třeba mít vždy po ruce podporu, vyplývá z nové studie.

Na celém světě trpí přibližně sto milionů lidí závažnou klinickou depresí, která nereaguje na žádnou dostupnou léčbu. Až třicet procent z nich se pokusí o sebevraždu. Vědci zkoumají účinky psilocybinu na duševní poruchy již řadu let. Nedávné studie byly slibné, ale příliš krátké na to, aby bylo možné posoudit trvalé účinky.

V tomto nejnovějším výzkumu byly testovány dávky jeden miligram, deset miligramů a 25 miligramů na celkem 233 osobách z deseti zemí Evropy a Severní Ameriky. Vědci zaznamenali nejlepší výsledky u dávky 25 miligramů.

Většina účastníků studie trpěla těžkou depresí déle než rok a byla ve věku kolem čtyřiceti let, přiblížili vědci mimo jiné z britské univerzity King's College London.

Účinky jsou silné

Po jedné dávce 25 miligramů psilocybinu spolu s psychoterapií jeden ze tří pacientů přestal být po třech týdnech diagnostikován jako depresivní. Výrazné zlepšení po dvanácti týdnech zaznamenal jeden z pěti pacientů.

Droga pravděpodobně „přímo působí na mozek, uvádí ho do pružnějšího stavu a poskytuje příležitost pro terapii“, popisuje psychiatr James Rucker, který výzkum vedl. Pacienti, kteří leželi na posteli v klidné místnosti, podle něj zažívali takzvaný psychedelický „trip“, který jeden z nich popsal jako „bdělý sen“, po dobu šesti až osmi hodin.

„Může to být velmi pozitivní, ale také negativní,“ podotýká Rucker. „Mohou se například objevit těžké vzpomínky z minulosti a zároveň pocit opětovného spojení se sebou samým a svými pocity,“ dodává. Během výzkumu byl proto k dispozici terapeut, který poskytoval podporu.

Následující den a o týden později byla pacientům poskytnuta psychologická podpora, aby si mohli promluvit o svých zkušenostech. „Pacienti přecházeli od ‚Co je se mnou?‘ k ‚Co se mi stalo?‘,“ líčí psychoterapeut Nadav Liam Modlin.

K zavedení do praxe výsledky nestačí

Někteří pacienti ve všech skupinách pociťovali vedlejší účinky, jako jsou bolesti hlavy, nevolnost, extrémní únava a také myšlenky na sebevraždu. Podle výzkumníků to nebylo nic neobvyklého. Jiní odborníci však tvrdí, že by se mohlo jednat o bezpečnostní riziko.

Studie poskytla „zatím nejsilnější důkaz, který naznačuje, že další, větší a delší randomizované studie psychedelik jsou opodstatněné“, zdůrazňuje Andrew McIntosh z Edinburské univerzity. Psilocybin podle něj v budoucnu může být potenciální alternativou k antidepresivům.

Jiní však poukázali na skutečnost, že účinky začaly po dvanácti týdnech odeznívat. Větší studie, která má brzy začít, bude zkoumat, kolik dávek je potřeba, aby se deprese nevrátila. Podle vědců by mohlo trvat tři roky, než se lék přiblíží ke schválení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 11 hhodinami

Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.
před 14 hhodinami

Zuckerbergův sen o virtuálním světě zmírá. Investice do projektu vysychají

Před pěti lety si šéf Facebooku Mark Zuckerberg vysnil virtuální svět, kde budou žít miliardy uživatelů. Investoval do něj v přepočtu nejméně 1,5 bilionu korun, ale bez větších úspěchů. Podle aktuálních informací nyní myšlenku pomalu opouští.
6. 12. 2025

Kočky mňoukají na muže víc než na ženy. Vědci mají vysvětlení

Kočky jsou pro vědce skvělý studijní materiál. Díky tomu, že jsou domestikované méně než psi, nabízejí spoustu informací o tom, jak tento proces vypadá. V novém výzkumu, publikovaném v časopise Ethology, se vědci podívali na to, jak kočky vítají své majitele. Zjistili, že na muže mňoukají výrazně více než na ženy. A pokusili se vysvětlit proč.
6. 12. 2025

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
5. 12. 2025

„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.
5. 12. 2025

Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.
5. 12. 2025

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
5. 12. 2025
Načítání...