Pizza se mozku líbí víc než brokolice. Když ji vidí, aktivují se zvláštní neurony

Vědci zjistili, že obrazy jídla zřejmě spouštějí specifickou sadu neuronů. Ukazuje to podle nich, jak evolučně důležité pro člověka jídlo je a jak moc ho náš mozek řeší. Dokonce pro to má vyhrazenou sadu nástrojů.

Pokud se díváte na úvodní fotografii tohoto článku, tak se vám právě v mozku aktivovala spousta neuronů. Výrazně víc, než kdyby na tomto obrázku byla nějaká zelenina nebo ovoce. A není to pestrými barvami. Může za to nastavení mozku.

Už některé předchozí výzkum ukázaly, že rozeznávání potravy je pro lidský mozek velmi důležitá záležitost. Jsou do něj zapojené stejné oblasti jako do vysoce specializovaných činností spojených s identifikací a zapamatováním si tváří, míst, těl nebo slov. Rozeznat dobré jídlo bylo pro naše předky zřejmě rozdílem mezi životem a smrtí.  

Tým z Massachusettského technologického institutu (MIT) v rámci svého výzkumu mozku poprvé odhalil přímo neurony, které jsou citlivé na jídlo. Narazil na ně přitom vlastně náhodou při jiné studii. Vědce ale tento fenomén zaujal natolik, že se mu začali věnovat naplno.

„Výsledkem našeho výzkumu je objev nové neuronální odpovědi, která dosud nebyla pro zrakovou dráhu zaznamenána a která je vysoce specializovaná na obrazy jídla,“ napsali autoři v časopise Current Biology.

Malý ale detailní výzkum

Zatímco při běžných vědeckých studiích se zkoumá co nejvíce lidí, u zobrazování mozku to není úplně možné, každý sken trvá dost dlouho a z jednoho pozorování vzejdou i stovky nebo tisíce snímků. Tato studie prozkoumala pomocí skenování mozky osmi dobrovolníků, vzniklo tak přes deset tisíc snímků. Ukázalo se, že obrázky jídla spouštějí aktivitu neuronů v přední zrakové kůře, která zpracovává vizuální informace.

„Zpočátku nás to dost zaskočilo, protože jídlo rozhodně není vizuálně stejnorodá kategorie,“ uvedla Meenakshi Khoslaová, jedna z hlavních autorek studie. „Věci jako jablka, kukuřice a těstoviny vypadají úplně odlišně, ale přesto jsme našli jedinou populaci neuronů, která na všechny tyto rozmanité potraviny reaguje podobně.“

Pro mozek není jídlo jako jídlo

Vařená jídla, jako je kousek sýrové pizzy, vyvolávala silnější reakce než syrové ovoce a zelenina, poznamenali vědci. Aby otestovali, jestli to nemůže být způsobené jenom výraznějšími barvami takových pokrmů, porovnávali reakce účastníků na nevýrazně barevné obrázky potravin a intenzivně barevné obrázky jiných předmětů. Zjistili, že potraviny vyvolávaly výrazně silnější odezvu těchto neuronů.

Tým z MIT pak vložil 1,2 milionu obrázků získaných z různých další skenů mozku do počítačového modelu. Na něm zkoušeli, jaké snímky vyvolávaly nejsilnější odezvu těchto specializovaných neuronů. Ukázalo se, že tisícovku fotografií s nejsilnější aktivací spojoval stejný obsah: vařená jídla a sladkosti. Zajímavé bylo, že ani nevadilo, pokud se lidé dívali na černobílé fotografie takových jídel.

Vědci si pak potvrdili svůj předpoklad o specializovaných neuronech ještě tím, že lidem ukazovali vždy obrázek nějaké potraviny a podobného tvaru, například banán a žlutý půlměsíc. Mozek i tady okamžitě reagoval a vždy projevoval silnější reakci na jídlo.

Vědci předpokládají, že tyto neurony až doposud nedokázaly předchozí výzkumy odhalit, protože jsou rozptýlené v dalších specializovaných shlucích, ale nejsou soustředěné v jedné konkrétní oblasti mozku.

Tento výzkum je důležitý v tom, že ukazuje, jak důležité bylo jídlo v průběhu evoluce, a že takových poznatků člověk dodnes využívá v moderním světě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 7 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 9 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
včera v 22:37

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...