Pizza se mozku líbí víc než brokolice. Když ji vidí, aktivují se zvláštní neurony

Vědci zjistili, že obrazy jídla zřejmě spouštějí specifickou sadu neuronů. Ukazuje to podle nich, jak evolučně důležité pro člověka jídlo je a jak moc ho náš mozek řeší. Dokonce pro to má vyhrazenou sadu nástrojů.

Pokud se díváte na úvodní fotografii tohoto článku, tak se vám právě v mozku aktivovala spousta neuronů. Výrazně víc, než kdyby na tomto obrázku byla nějaká zelenina nebo ovoce. A není to pestrými barvami. Může za to nastavení mozku.

Už některé předchozí výzkum ukázaly, že rozeznávání potravy je pro lidský mozek velmi důležitá záležitost. Jsou do něj zapojené stejné oblasti jako do vysoce specializovaných činností spojených s identifikací a zapamatováním si tváří, míst, těl nebo slov. Rozeznat dobré jídlo bylo pro naše předky zřejmě rozdílem mezi životem a smrtí.  

Tým z Massachusettského technologického institutu (MIT) v rámci svého výzkumu mozku poprvé odhalil přímo neurony, které jsou citlivé na jídlo. Narazil na ně přitom vlastně náhodou při jiné studii. Vědce ale tento fenomén zaujal natolik, že se mu začali věnovat naplno.

„Výsledkem našeho výzkumu je objev nové neuronální odpovědi, která dosud nebyla pro zrakovou dráhu zaznamenána a která je vysoce specializovaná na obrazy jídla,“ napsali autoři v časopise Current Biology.

Malý ale detailní výzkum

Zatímco při běžných vědeckých studiích se zkoumá co nejvíce lidí, u zobrazování mozku to není úplně možné, každý sken trvá dost dlouho a z jednoho pozorování vzejdou i stovky nebo tisíce snímků. Tato studie prozkoumala pomocí skenování mozky osmi dobrovolníků, vzniklo tak přes deset tisíc snímků. Ukázalo se, že obrázky jídla spouštějí aktivitu neuronů v přední zrakové kůře, která zpracovává vizuální informace.

„Zpočátku nás to dost zaskočilo, protože jídlo rozhodně není vizuálně stejnorodá kategorie,“ uvedla Meenakshi Khoslaová, jedna z hlavních autorek studie. „Věci jako jablka, kukuřice a těstoviny vypadají úplně odlišně, ale přesto jsme našli jedinou populaci neuronů, která na všechny tyto rozmanité potraviny reaguje podobně.“

Pro mozek není jídlo jako jídlo

Vařená jídla, jako je kousek sýrové pizzy, vyvolávala silnější reakce než syrové ovoce a zelenina, poznamenali vědci. Aby otestovali, jestli to nemůže být způsobené jenom výraznějšími barvami takových pokrmů, porovnávali reakce účastníků na nevýrazně barevné obrázky potravin a intenzivně barevné obrázky jiných předmětů. Zjistili, že potraviny vyvolávaly výrazně silnější odezvu těchto neuronů.

Tým z MIT pak vložil 1,2 milionu obrázků získaných z různých další skenů mozku do počítačového modelu. Na něm zkoušeli, jaké snímky vyvolávaly nejsilnější odezvu těchto specializovaných neuronů. Ukázalo se, že tisícovku fotografií s nejsilnější aktivací spojoval stejný obsah: vařená jídla a sladkosti. Zajímavé bylo, že ani nevadilo, pokud se lidé dívali na černobílé fotografie takových jídel.

Vědci si pak potvrdili svůj předpoklad o specializovaných neuronech ještě tím, že lidem ukazovali vždy obrázek nějaké potraviny a podobného tvaru, například banán a žlutý půlměsíc. Mozek i tady okamžitě reagoval a vždy projevoval silnější reakci na jídlo.

Vědci předpokládají, že tyto neurony až doposud nedokázaly předchozí výzkumy odhalit, protože jsou rozptýlené v dalších specializovaných shlucích, ale nejsou soustředěné v jedné konkrétní oblasti mozku.

Tento výzkum je důležitý v tom, že ukazuje, jak důležité bylo jídlo v průběhu evoluce, a že takových poznatků člověk dodnes využívá v moderním světě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
před 13 hhodinami

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
před 22 hhodinami

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
před 23 hhodinami

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
včera v 09:15

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
včera v 08:46

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
10. 9. 2026

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
10. 9. 2026

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.