Pizza se mozku líbí víc než brokolice. Když ji vidí, aktivují se zvláštní neurony

Vědci zjistili, že obrazy jídla zřejmě spouštějí specifickou sadu neuronů. Ukazuje to podle nich, jak evolučně důležité pro člověka jídlo je a jak moc ho náš mozek řeší. Dokonce pro to má vyhrazenou sadu nástrojů.

Pokud se díváte na úvodní fotografii tohoto článku, tak se vám právě v mozku aktivovala spousta neuronů. Výrazně víc, než kdyby na tomto obrázku byla nějaká zelenina nebo ovoce. A není to pestrými barvami. Může za to nastavení mozku.

Už některé předchozí výzkum ukázaly, že rozeznávání potravy je pro lidský mozek velmi důležitá záležitost. Jsou do něj zapojené stejné oblasti jako do vysoce specializovaných činností spojených s identifikací a zapamatováním si tváří, míst, těl nebo slov. Rozeznat dobré jídlo bylo pro naše předky zřejmě rozdílem mezi životem a smrtí.  

Tým z Massachusettského technologického institutu (MIT) v rámci svého výzkumu mozku poprvé odhalil přímo neurony, které jsou citlivé na jídlo. Narazil na ně přitom vlastně náhodou při jiné studii. Vědce ale tento fenomén zaujal natolik, že se mu začali věnovat naplno.

„Výsledkem našeho výzkumu je objev nové neuronální odpovědi, která dosud nebyla pro zrakovou dráhu zaznamenána a která je vysoce specializovaná na obrazy jídla,“ napsali autoři v časopise Current Biology.

Malý ale detailní výzkum

Zatímco při běžných vědeckých studiích se zkoumá co nejvíce lidí, u zobrazování mozku to není úplně možné, každý sken trvá dost dlouho a z jednoho pozorování vzejdou i stovky nebo tisíce snímků. Tato studie prozkoumala pomocí skenování mozky osmi dobrovolníků, vzniklo tak přes deset tisíc snímků. Ukázalo se, že obrázky jídla spouštějí aktivitu neuronů v přední zrakové kůře, která zpracovává vizuální informace.

„Zpočátku nás to dost zaskočilo, protože jídlo rozhodně není vizuálně stejnorodá kategorie,“ uvedla Meenakshi Khoslaová, jedna z hlavních autorek studie. „Věci jako jablka, kukuřice a těstoviny vypadají úplně odlišně, ale přesto jsme našli jedinou populaci neuronů, která na všechny tyto rozmanité potraviny reaguje podobně.“

Pro mozek není jídlo jako jídlo

Vařená jídla, jako je kousek sýrové pizzy, vyvolávala silnější reakce než syrové ovoce a zelenina, poznamenali vědci. Aby otestovali, jestli to nemůže být způsobené jenom výraznějšími barvami takových pokrmů, porovnávali reakce účastníků na nevýrazně barevné obrázky potravin a intenzivně barevné obrázky jiných předmětů. Zjistili, že potraviny vyvolávaly výrazně silnější odezvu těchto neuronů.

Tým z MIT pak vložil 1,2 milionu obrázků získaných z různých další skenů mozku do počítačového modelu. Na něm zkoušeli, jaké snímky vyvolávaly nejsilnější odezvu těchto specializovaných neuronů. Ukázalo se, že tisícovku fotografií s nejsilnější aktivací spojoval stejný obsah: vařená jídla a sladkosti. Zajímavé bylo, že ani nevadilo, pokud se lidé dívali na černobílé fotografie takových jídel.

Vědci si pak potvrdili svůj předpoklad o specializovaných neuronech ještě tím, že lidem ukazovali vždy obrázek nějaké potraviny a podobného tvaru, například banán a žlutý půlměsíc. Mozek i tady okamžitě reagoval a vždy projevoval silnější reakci na jídlo.

Vědci předpokládají, že tyto neurony až doposud nedokázaly předchozí výzkumy odhalit, protože jsou rozptýlené v dalších specializovaných shlucích, ale nejsou soustředěné v jedné konkrétní oblasti mozku.

Tento výzkum je důležitý v tom, že ukazuje, jak důležité bylo jídlo v průběhu evoluce, a že takových poznatků člověk dodnes využívá v moderním světě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 1 hhodinou

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 20 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026
Načítání...