Americké úřady schválily první účinný lék proti plešatosti. Podle studie funguje skoro u půlky pacientů

Americký Úřad pro kontrolu léčiv (FDA) schválil lék na alopecii, který u mnoha pacientů obnovuje růst vlasů. Přípravek přitom není vyvinutý přímo proti úbytku pokrývky hlavy, používá se už déle při revmatoidní artritidě. Vyvinula ho společnost Eli Lilly a podle deníku The New York Times by ho mohly už brzy následovat další dva léky od jiných společností.

Alopecie je onemocnění, které se projevuje vypadáváním tělesného ochlupení, nejčastěji vlasů. Může ale nabírat i horších forem, které se projevují jako ztráta veškerého ochlupení, včetně toho v nose nebo uších. Jednou z nejčastějších variant je takzvaná alopecia areata – jde o autoimunitní kožní onemocnění, které vede k ložiskovému vypadávání vlasů na hlavě. A až donedávna neexistovala žádná účinná léčba, která by dokázala tuto nemoc vyléčit.

Nyní Úřad pro kontrolu léčiv schválil lék jménem baricitinib, který vyrábí farmaceutická společnost Eli Lilly, v tuzemsku známá například monoklonálním koktejlem bamlanivimab proti covidu. Baricitinib obnovuje při alopecia areata růst vlasů tím, že blokuje imunitní systém, aby neútočil na vlastní vlasové folikuly.

Očekává se, že by s podobnými léky měly přijít další dvě firmy – Pfizer a Concert Pharmaceuticals. Ty jsou s vývojem přípravků, které pracují na principu inhibice JAK, v těsném závěsu.

Všechny tyto léky jsou už na trhu pro léčbu revmatoidní artritidy a dalších autoimunitních onemocnění. Schválení FDA je důležité hlavně proto, aby pojišťovny začaly tyto drahé přípravky pacientům proplácet – jeden měsíc léčby stojí kolem 2500 dolarů, tedy asi 60 tisíc korun.

Autor léků mluví o naději

Lék společnosti Eli Lilly otestovaly dvě studie, které tato firma financovala – výsledky vyšly v odborném časopise New England Journal of Medicine. Celkem se jich zúčastnilo 1200 pacientů s těžkou alopecií. Téměř 40 procent pacientů, kteří lék užívali, mělo po 36 týdnech úplný nebo téměř úplný růst vlasů. A po celém roce měla vlasy zpět téměř polovina pacientů.

Všechny tři léky zkoumá a vyvíjí Brett King z Yaleovy univerzity. Je přesvědčený o tom, že se podařilo dosáhnout ve vývoji těchto léků významného pokroku a pacientům s alopecií se konečně přibližuje naděje.

Padesátiprocentní účinnost podle něj není maximum a dá se prý očekávat, že pokud někomu nezabere jeden z trojice léků, může zkusit další, jenž může změnu přinést.

Vedlejší účinky

Když ještě před několika lety zkoumaly evropské lékové úřady přípravek baricitinib jako lék proti revmatoidní artritidě, našly dost velké množství závažnějších vedlejších účinků.

„Předběžné výsledky studie s jiným léčivým přípravkem obsahujícím JAK inhibitor baricitinib (Olumiant) taktéž naznačují vyšší riziko výskytu závažných kardiovaskulárních příhod a žilní tromboembolické nemoci u pacientů s revmatoidní artritidou léčených tímto přípravkem,“ informoval Státní ústav pro kontrolu léčiv.

U pacientů ve studii financované společností Eli Lilly se teď ale vyskytly jen relativně mírné nežádoucí účinky, včetně malého zvýšení rizika akné, infekcí močových cest a dalších infekcí. Tyto nežádoucí účinky byly snadno léčitelné nebo se zlepšily bez léčby. O vedlejších účincích a možných rizicích informuje výrobce léku v tiskové zprávě.

Výsledky studie společnosti Eli Lilly „jsou působivé“, napsali Andrew Messenger z University of Sheffield a Matthew Harries z University of Manchester v článku, který je součástí studie. Tyto výsledky podle nich „představují první publikované studie fáze tři jakékoli léčby tohoto onemocnění“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 18 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 21 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...