Tři šípy, které roztrhají MiG na kusy. Ukrajině mají pomoci britské rakety Starstreak

Už na začátku března naznačila Velká Británie, že by v rámci své vojenské pomoci mohla na Ukrajinu dodat i střely typu Starstreak. Podle webu Global Conflicts by se to mohlo stát právě v těchto dnech. Protiletecké střely by měly pomoci vrátit ukrajinské armádě rovnováhu potřebnou pro kontrolu vzdušného prostoru.

Starstreak je přenosný systém protivzdušné obrany vyvinutý společností Thales Air Defence v Belfastu. Výrobce popisuje zbraň jako „střely určené k zajištění blízké vzdušné obrany proti konvenčním vzdušným hrozbám, jako jsou stíhačky s pevným křídlem nebo vrtulníky“. Thales dodává, že Starstreak je „skutečně univerzální střela“, kterou lze odpalovat nejen pěchotou, ale také z lehkých pozemních, námořních i vzdušných platforem. Uvádí, že ji proto lze „rychle nasadit do operací a snadno začlenit do struktury sil“.

Tato tvrzení výrobce se opírají o pětadvacetiletou zkušenost britské armády. Zbraň používá od roku 1997.

Starstreak váží pouhých 14 kilogramů a měří asi 140 centimetrů, takže se dá snadno přenášet i na delší vzdálenosti. Skládá se z odpalovací trubice a zaměřovací jednotky, kterou ovládá jeden voják. Ten sleduje cíl pomocí opticky stabilizovaného zaměřovače – poté, co ho zaměří, odpálí střely.

Aby byl střelec v bezpečí, má střela dva stupně – první ji jen odpálí na krátkou vzdálenost, teprve pak se odpálí stupeň druhý. Ten ji urychlí na Mach 4, tedy čtyřnásobek rychlosti zvuku. A teprve, když dohoří druhý stupeň, uvolní se tři jednotlivé projektily.

Střela Starstreak se třemi projektily
Zdroj: Wikimedia Commons

Ty jsou vyrobené z wolframu, tedy kovu s mimořádnou hustotou. Jsou dlouhé necelých čtyřicet centimetrů a váží asi 900 gramů – z toho půlka připadá na výbušnou náplň. Na cíl se pak navádějí pomocí dvou laserových paprsků, což umožňuje větší přesnost než u jiných systémů – navíc se tato navigace nedá rušit pomocí elektronických nebo jiných systémů.

Proti pancéřovaným cílům jsou tyto půlmetrové šipky slabé, ale na letadla jejich kinetická energie a explozivní síla stačí. Síla nárazu spojená s výbuchem jsou schopné letadlo nebo vrtulník roztrhat na kusy. Střely přitom mohou zasáhnout nepřátelské stroje až na vzdálenost sedmi kilometrů, což znamená, že pokud protivník nedisponuje vysoce přesnou naváděnou municí, jsou jeho letecké síly zranitelné velmi často.

Začalo to Německem

Lehká střela Starstreak je britským pokusem o vlastní cestu a navazuje na německý Fliegerfaust z druhé světové války. Už během ní se ukázalo, jak dobře fungují přenosné raketové zbraně pěchoty proti těžké technice – německé pancéřové pěsti nebo americké bazuky se v druhé polovině války dokonale osvědčily.

Brzy se proto objevila myšlenka, že by něco podobného mohlo vzniknout i proti letecké vojenské technice. Prvním pokusem, neúspěšným, byl německý Fliegerfaust vyráběný zbrojovkou HASAG. Tato zbraň vystřelovala najednou čtyři nebo pět neřízených střel – více raket mělo zvyšovat pravděpodobnost zásahu letadla.

Replika Fliegerfaustu
Zdroj: Wikimedia Commons

Německo ale stačilo nasadit jen několik desítek těchto zbraní, které žádný zázračný zvrat do vývoje války nepřinesly.

Po válce na tento výzkum navázaly Spojené státy, které začaly v šedesátých letech jako první vyrábět sériově MANPADS jménem Redeye. Ty byly přímým předchůdcem známějších protiletadlových raket Stinger. Sovětský svaz zase vyvinul vlastní systém Strela, jenž byl ve 21. století nahrazen zbraní Igla a nyní systémem Verba.

Odpálení střely Redeye
Zdroj: Wikimedia Commons

Nejen Starstreak

O nynějším plánu britské vlády pomoci ukrajinské armádě vedle tisíců protitankových střel také zásilkou těch protileteckých informoval poprvé 9. března v britském parlamentu ministr obrany Ben Wallace. Už tehdy agentura Reuters tento slib komentovala jako významný posun.

Londýn nejdříve Ukrajincům zaslal dva tisíce protitankových střel NLAW, které pomáhaly brzdit postup ruských jednotek. Podle Wallace pak počet těchto doručených systémů ještě vzrostl; následoval je menší počet protitankových střel Javelin.

Protiletecké střely, které by mohly Ukrajině pomoci odrážet nálety ruských letadel, se ale zdržely. „V reakci na žádost Ukrajiny se vláda rozhodla zvážit dodání vysokorychlostních přenosných protileteckých střel Starstreak,“ citoval britského ministra obrany v druhém březnovém týdnu deník The Guardian. „Domníváme se, že tento systém zůstane v definici obranných zbraní a zároveň pomůže ukrajinským silám lépe bránit své nebe,“ pokračoval.

Obrana ukrajinského vzdušného prostoru je v posledních dnech žhavým tématem, protože Rusové bombardují ukrajinská města a zabíjejí při tom civilisty. Kyjev neustále žádá západní spojence o pomoc s potlačením vzdušných útoků a o vytvoření bezletové zóny. NATO ale odmítá dohlížet na bezpečnost ukrajinského vzdušného prostoru v obavě z přímého střetu s Ruskem a snahy některých států Aliance dodat Ukrajincům stíhačky zatím nejsou úspěšné.

Systém Starstreak
Zdroj: Reuters

Snadno odpalovatelné střely schopné ničit široké spektrum letecké techniky by tento problém mohly částečně vyřešit. Takovým protiletadlovým zbraním, které může voják snadno přenášet na rameni, se říká MANPADS – neboli Man-portable air-defense systems.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
před 1 hhodinou

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 5 hhodinami

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 21 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
včera v 12:06

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
včera v 08:13

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
včera v 06:30
Načítání...