V Česku se po revoluci prohloubila feminizace školství. Muži chybí víc než na Západě

V Česku se v uplynulých třiceti letech prohloubila feminizace školství. Řada kvalitních učitelů přešla do jiných profesí, muži přitom častěji než ženy. Kolem 70 procent bývalých vyučujících opustilo školství po první pracovní zkušenosti. Vyplývá to z nové studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd. Z učitelské profese podle výzkumu odešla asi třetina pedagogů. V evropském průměru se této práce vzdal každý čtvrtý vyučující.

Analýza vychází ze zjištění od 4600 respondentů, kteří alespoň jednou za svou pracovní kariéru dělali učitele. Většina začala pracovat mezi roky 1950 a 1985. Byli z různých zemí v Evropě. Více méně všechny státy se podle studie potýkají s nedostatkem kvalitních učitelů a dlouhodobě nízkým zastoupením mužů v učitelské profesi.

K prohloubení feminizace školství v Česku podle autorů studie přispěla i ekonomická transformace v 90. letech minulého století, která otevřela možnosti lepších výdělků mimo školství. Muži v postkomunistických zemích pak odcházeli ze školství o deset procentních bodů častěji než jejich mužští kolegové v západoevropském regionu, uvedli vědci.

Podíl odchodu mužů byl podle nich ve srovnání se ženami v postkomunistických zemích až o 22 procentních bodů vyšší, zatímco v celoevropském průměru tento rozdíl činil kolem 7,7 procentních bodů.

Častěji odcházejí mladí a kvalifikovaní

Podle spoluautora studie Filipa Pertolda to mělo výrazný dopad na feminizaci školství. „Pokud porovnáme mladší a starší generace učitelů, vidíme, že v Česku je prudce klesající podíl mužů-učitelů nastupujících do učitelské profese. Podíl mužů mezi učiteli na začátku a na konci kariéry se pak ve střední Evropě snížil o šest procentních bodů u učitelů,“ upozornil.

Kolem 59 procent bývalých vyučujících v Česku podle studie přešlo do jiných kvalifikovaných profesí a jen 28 procent na méně kvalifikované administrativní pozice. „To naznačuje, že rozhodnutí o odchodu ze školství dělají spíše učitelé kvalitnější,“ míní vědci.

Učitelskou dráhu podle jejich zjištění opouští častěji mladší pedagogové. „Celých 70 procent odchodů se týká učitelů po první pracovní zkušenosti ve školství,“ napsali. V průměru čtvrtina bývalých učitelů opustila školství do dvou let po svém nástupu a dalších asi deset procent do deseti let.

Na změny chybí peníze

K prevenci před odchody učitelů z profese v tuzemsku podle autorů studie chybí dostatečné nástroje. Poukázali na to, že zatím není uzákoněno takzvané adaptační období pro uvádění do profese, nejsou zavedeny standardy kvality učitelství a neexistuje kariérní systém spojený s dalším vzděláváním pedagogických pracovníků.

„Jediným pozitivním trendem zůstává nárůst platů učitelů, který za posledních deset let stoupnul ze 110 procent průměrné mzdy na 130 procent. Tím se, ve srovnání k platům dalších vysokoškolsky vzdělaných lidí v zemi, posouvá Česká republika z jedné z nejnižších pozic v EU směrem k jejímu průměru,“ uzavřeli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 4 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 6 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 7 hhodinami

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
před 8 hhodinami

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
včera v 14:57

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
včera v 12:09

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
včera v 11:30

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
včera v 10:03
Načítání...