Evropská sonda Solar Orbiter se přiblížila ke Slunci na dosud nejkratší vzdálenost 48 milionů kilometrů a poslala odtamtud na Zemi detailní snímky povrchu hvězdy. Informovala o tom Evropská vesmírná agentura (ESA), která společně s americkou vesmírnou agenturou NASA sondu před dvěma lety na misi vyslala.
Nové snímky Slunce zveřejnila ESA na Twitteru a vyzvala všechny, aby si užili neskutečné detaily, které přístroje zachytily. Celý snímek v plném rozlišení, ve kterém se dá zazoomovat právě až do detailů, je na jejím webu. Tady je náhled:
Snímky vznikly, když se sonda Solar Orbiter nacházela ve vzdálenosti zhruba 75 milionů kilometrů od Slunce, tedy asi v polovině vzdálenosti mezi naším světem a jeho mateřskou hvězdou. Dalekohled EUI s vysokým rozlišením pořizuje snímky s tak vysokým prostorovým rozlišením, že na tak malou vzdálenost je k pokrytí celého Slunce zapotřebí mozaika 25 jednotlivých snímků.
Celý snímek vznikal postupně. Byl pořízen v průběhu více než čtyř hodin, protože nasnímání každé oblasti trvá přibližně 10 minut, včetně doby, po kterou sonda míří z jednoho segmentu na druhý.
Celkem výsledný snímek obsahuje více než 83 milionů pixelů v mřížce 9148 x 9112 pixelů. Pro srovnání: tento snímek má desetkrát lepší rozlišení, než jaké dokáže zobrazit televizní obrazovka 4K. Snímek v plné velikosti je pak ke stažení ZDE, má 56 MB.
Cíle slunečního pozorovatele
Solar Orbiter se po dva roky dlouhém letu dostal do bodu, který se nachází asi v jedné třetině vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem. Nyní se sonda bude pohybovat po eliptické oběžné dráze, která se nebude příliš měnit a do bodu nejbližšího ke Slunci se dostane každých šest měsíců. Při příštím průletu v říjnu se dostane ke Slunci na vzdálenost 42 milionů kilometrů, uvedla agentura DPA.
Sonda, vážící 1,8 tuny, nese deset přístrojů, které mají zkoumat sluneční aktivitu, erupce a zjišťovat, co způsobuje sluneční vítr a jak vzniká koronální magnetické pole. Má také pořídit první snímky slunečních pólů. Nese deset přístrojů, na přípravě čtyř z nich se podílely i týmy českých vědců a inženýrů. V Česku vznikla například zrcadla pro teleskop METIS, který je určen k pozorování a spektroskopii sluneční koróny.
