Hostem pořadu Hyde Park Civilizace byl profesor Miloslav Druckmüller – muž, jehož fotky miluje i NASA.
Miloslav Druckmüller vytváří nejdokonalejší fotografie Slunce. A současně se obává jeho síly
Miloslav Druckmüller se dokáže na Slunce podívat jako nikdo jiný na světě a svým pohledem pomáhá vědcům i laikům pochopit, co se v naší hvězdě děje. Tento profesor z Vysokého učení technického v Brně svými programy vytváří detailní fotky a videa Slunce a navíc je umí i obarvit tak, aby byly pro lidské oko srozumitelné.
Spolupracuje s Havajskou univerzitou, ke které se dostal díky krádeži svých fotek. A také s americkou NASA, která ho nejdřív považovala za hackera. Význam jeho práce je jasný, když říká: „Největší nebezpečí pro lidi jsou lidi. Z kosmických vlivů jednoznačně vede Slunce.“
- Miloslav Druckmüller (* 24. září 1954) je český matematik, vedoucí Odboru počítačové grafiky a geometrie Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. Věnuje se matematickému zpracování digitálních fotografií a proslul zejména fotografiemi sluneční koróny při úplných zatměních Slunce, které sám pořizuje speciální technikou během astrofotografických expedicí.
Zatmění Slunce bývalo po celá tisíciletí jevem, který lidi děsil. Dnes za nebeskou podívanou, kterou zatmění Slunce nabízí, cestují zvědavci po celé planetě. Každý z nich, kdo si jej fotí, byl aspoň jednou překvapen, že snímky se hodně liší od toho, co vidí na vlastní oči. Totéž se stalo při zatmění v roce 1999 i Miloslavu Druckmüllerovi. Jako matematik ale hned začal vymýšlet, co s tím. A způsob, jak lze tento úkaz zachytit, zcela změnil.
„V podstatě se snaží, aby snímky, které získáme a potom je zpracuje, tak abychom na nich viděli to, co vidíme na vlastní oči. Já si troufám říct, že ty jeho snímky vlastní oči překonávají v detailech, které jsme schopni na snímcích rozlišit,“ popisuje Druckmüllerův úspěch Jana Hoderová z Ústavu matematiky VÚT Brno.
Pátrání po lepší fotografii
Výpravy za takovými snímky ho přivedly do nejrůznějších odlehlých koutů světa. Logisticky jsou velmi náročné – pečlivě vybrat ideální lokalitu, naplánovat převoz stovek kilogramů techniky a pak vše připravit na místě. To vše kvůli zhruba dvěma minutám, kdy vše musí fungovat na 100 procent.
Podívejte se na celý pořad Hyde Park Civilizace s profesorem Druckmüllerem:
Profesor Miloslav Druckmüller v pořadu Hyde Park Civilizace (zdroj: ČT24)
Během nich tým profesora Druckmüllera nafotí třeba 60 snímků s různě dlouhými expozicemi. Díky krátkým expozičním časům získáváme informaci z těch míst, která jsou hodně jasná, a díky dlouhým expozičním časům naopak získáváme informace z míst, která jsou tmavá.
Prvotní fotografie ale vypadají jako hrubé fotky, takže musí přijít ke slovu stovky kalibračních snímků a hlavně programy profesora Druckmüllera – ty jim po náročných analýzách a zpracování pak dají mnohem lepší výsledek. Když je zdrojového materiálu ještě víc, na konci mohou být i úchvatné záběry.
Data pro takové záběry pocházejí například od sondy SDO americké NASA, která slunce na různých vlnových délkách snímá v rozlišení 16 milionů pixelů každých deset sekund. Záběry, které z nich „vymačkaly“ algoritmy profesora Druckmüllera, pak jsou aktuálně nejostřejšími, které mají vědci k dispozici.
Úspěšnost jeho práce dokládá například fakt, že už několik jeho skládaných obrazů NASA vybrala coby Astronomický snímek dne.