Optimisté opravdu žijí déle. Naznačuje to studie na amerických veteránech

Podle nového výzkumu badatelů z Bostonské univerzity věda potvrzuje rčení, že optimisté žijí déle. Nová studie popsala příčiny – tito lidé se během života musí vyrovnávat s menším množstvím stresujících událostí.

Vědci zjistili, že optimisté sice reagují na stresové situace a vzpamatovávají se z nich stejně jako pesimisté, ale jsou na tom po emocionální stránce lépe, protože se v jejich každodenním životě vyskytuje méně stresujících událostí.

Není zatím úplně jasné, jak to optimisté dělají, ale vědci se domnívají, že existují v podstatě jen dvě možná vysvětlení, případně jejich kombinace. Optimisté se buď problémům vyhýbají úspěšněji než pesimisté, anebo je zdaleka tolik nevnímají jako stresující.

Předchozí studie prokázaly, že optimisté žijí déle a zdravěji, ale vědci zatím plně nerozumějí tomu, jak by postoj „sklenice je napůl plná“ mohl přispívat ke zdravému stárnutí.

„Vzhledem k předchozím pracím, které spojovaly optimismus s dlouhověkostí, zdravým stárnutím a nižším rizikem závažných onemocnění, nám přišlo jako logické prozkoumat, jestli optimismus může chránit i před dopady stresu,“ líčí klinická psycholožka Lewina Leeová z Bostonské univerzity.

Méně stresových situací

Leeová a její kolegové analyzovali informace poskytnuté 233 muži, kterým bylo nejméně 21 let, když se v letech 1961 až 1970 přihlásili do Normativní studie stárnutí amerických veteránů. V letech 2002 až 2010 vyplňovali několik dotazníků, které zaznamenávaly jejich náladu a všechny stresové situace, s nimiž se setkali.

Výzkumníci předpokládali, že optimisté se mohou po stresující události rychleji vzpamatovat než pesimisté a také se po ní rychleji vrátit do dobré nálady. Výsledky výzkumu to ale nepotvrdily.

„Zjistili jsme, že optimističtější muži uváděli méně každodenních stresorů, což částečně vysvětlovalo, proč mají obecně lepší náladu,“ popisuje Leeová. „To nám naznačuje, že optimističtější muži buď omezovali vystavení se stresovým situacím, nebo že méně často vnímali či označovali situace jako stresové.“

Přestože se studie publikovaná v časopise Journals of Gerontology zaměřila na starší muže, Leeová uvedla, že očekává, že výsledky budou platit i pro starší ženy. „O věkových rozdílech v účincích optimismu na zdraví se toho ale ví méně,“ dodala.

Jak se stát optimistou

Sklon vnímat sklenici napůl plnou, nebo naopak napůl prázdnou se během života podle psychologů příliš nemění. Leeová se přesto na základě svého výzkumu domnívá, že existují způsoby, jak se dívat na svět optimističtěji: „Jedním ze způsobů, jak se stát optimističtějším, je rozvíjet povědomí o tom, jak vnitřně reagujeme na situaci nebo jak ji hodnotíme,“ řekla.

„Často naše automatická reakce zahrnuje negativní hodnocení nebo nejhorší možný scénář. Je velmi užitečné, když se člověk při takové úvaze sám přistihne a pak s tím pracuje – hledá i jiné způsoby, jak se s takovou situací vyrovnávat.“ Vědkyně zdůrazňuje, že optimističtější myšlení neznamená ignorovat realitu, natož dětinskost, nebo dokonce naivitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
před 20 hhodinami

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
včera v 07:00‌‌

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
14. 11. 2026Aktualizovánovčera v 00:04‌‌

Čechy byly zřejmě kolébkou keltského světa, naznačuje nová studie

Že se Keltové rozšířili po většině Evropy, se ví. Že bojovali proti Římanům a Caesarovi, vědí díky filmům a komiksům i malé děti. Až doposud se ale nevědělo, odkud se vzali. Nová studie jejich pravlast umisťuje na území dnešního Česka.
14. 11. 2026‌‌

Vědci objevili obřího pravěkého ptáka, který obýval stejnou jeskyni jako hobiti

Objev několika kostí v jeskyni na ostrově Flores vyvolal nadšení až po jejich důkladnějším prozkoumání. Vědci totiž zjistili, že drží v rukou pozůstatky doposud neznámého tvora, který rozměry zásadně překonával jeho moderní příbuzné.
14. 11. 2026‌‌

SpaceX vyslala Starship na další testovací let. Nosná raketa při návratu explodovala

Společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska v pátek vyslala z Texasu na patnáctý testovací let kosmickou loď Starship. Cílem mise je poprvé dopravit loď na oběžnou dráhu Země a následně ji vrátit na místo startu. První část raketového systému, nosný stupeň Super Heavy, však při pokusu o návrat explodovala nad Mexickým zálivem. Samotná loď Starship se úspěšně dostala na oběžnou dráhu a její návrat se očekává v sobotu, informovala agentura Reuters.
14. 11. 2026‌‌

Brněnští mikroroboti mají zachytávat mikroplasty z ženských pohlavních orgánů

Na první pohled vypadají jako obyčejný prášek, v lidském těle na sebe ale dokáží navázat mikroplasty. Tak mají fungovat speciální magnetičtí mikroroboti, které vyvinuli vědci z CEITEC VUT v Brně. Chtějí je využít k odstranění mikroplastů z ženských reprodukčních orgánů. První testy v simulovaném vaginálním prostředí ukázaly, že dokáží odstranit až polovinu přítomných mikroplastů.
13. 11. 2026‌‌

Tisícileté deště, povodně, stavy nouze. El Niño ukazuje v Americe svou extrémní podobu

Amerika v těchto týdnech zažívá projevy extrémní podoby klimatického jevu El Niño. Patrné to je především v případě prudkých dešťů, které tamní lidé nikdy nezažili.
13. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.